Xerox Phaser 6130: jak tiskne průkopník

Než přejdu k výpočtům tiskových nákladů, musím ještě vyzdvihnout jednu věc - tiskárna Xerox Phaser 6130 používá tonery EA-HG, což zjednodušeně řečeno znamená, že částečky tonerového prachu mají uniformní velikost, což by mělo vést k vyšší kvalitě tisku. Zda tomu tak je, to se dozvíme záhy na zkušebních výtiscích. Co se týče samotných kazet, obsahují pouze toner, díky čemuž jsou velmi kompaktní (asi třetinové oproti běžné velikosti) a šetří tak místo při skladování.

Na druhou stranu to znamená, že obrazový válec není součástí kazety, ale tiskárny a navíc není vyměnitelný uživatelem. To může vést k vyšším nákladům na tisk, a na ty se za malou chvíli podíváme. Kazety dodávané s tiskárnou jsou pouze tzv. startovací a jejich kapacita je 1000 stran. Standardní samostatně prodávané kazety mají kapacitu 1900 stran v případě barevného toneru a 2500 stran v případě toneru černého. Je škoda, že nejsou k dispozici také kazety velkokapacitní, které by snížily náklady na tisk.

Toner se do tiskárny vkládá nezvykle z boku, jeho výměna je ale velmi jednoduchá. Při výměně musíte ovšem počítat s nezbytným manipulačním prostorem vedle pravého boku tiskárny.

Seznam spotřebního materiálu je (na danou třídu) nezvykle stručný, nejsou k dispozici ani velkokapacitní kazety, ani další výměnné jednotky. Pro uživatele to na jednu stranu znamená menší námahu při údržbě, na druhou však potenciálně vyšší tiskové náklady. Navíc opět nejsou k dispozici alternativní neoriginální náplně, takže nelze počítat ani s úsporou prostřednictvím této možnosti. Vzorec pro jejich výpočet nákladů na černobílý tisk je tentokrát krátký:

náklady na stránku = cena papíru + cena / kapacita toneru

Výsledkem je cena 0,73 Kč/strana, která není tak vysoká, jak jsem se obával, a dala by se označit za průměrnou. Daleko za sebou nechávají před pár dny testovaný Epson, který v tomto parametru výrazně zaostal. Černobílý tisk je možné považovat za relativně ekonomický, podíveme se tedy, jak je to s tiskem barevným:

náklady na stránku = cena papíru + cena / kapacita černého toneru + ((cena / kapacita barevného toneru) * 3)

Ještě lépe se tiskárna ukázala při barevném tisku - náklady jsou zde velmi dobrých 2,94 Kč/strana, což je zatím nejlepší dosažený výsledek. Mé obavy z vyšších tiskových nákladů se naštěstí nepotvrdily a tiskárna zde sbírá cenné body.

Jedeme dál, po dobré zprávě se podíváme na výkon. Výrobce udává rychlost tisku 16 černobílých, respektive 12 barevných stran za minutu. Tyto parametry tiskárna nepatrně překročila, takže průběžná rychlost tisku je bez výhrad. Doba zahřívání po zapnutí tiskárny je mírně nadprůměrných 26,5 sekundy, zahájení tisku z pohotovostního režimu je pak ještě o něco horší - více než 8 sekund. Tiskárna totiž před každým tiskem prováděla kalibraci, je ale možné, že tuto vlastnost lze deaktivovat - mně se to ovšem nepodařilo. V tomto testu tedy tiskárna nenadchla, ale ani nezklamala.

S rychlostí tisku také částečně souvisí hlučnost - zde se tiskárna předvedla v dobrém světle a nepředstavovala nijak výrazný zdroj hluku. V pohotovostním režimu je zcela bezhlučná a během tisku je slyšet běžný hluk podávacího mechanismu, který se ale výrobci podařilo celkem úspěšně utlumit. Možná také díky tomu, že průběžná rychlost tisku není nijak raketová. V souvislosti s rychlostí však musím upozornit ještě na jeden nedostatek - pokud budete tisknout obrázky ve vysokém rozlišení, například digitálního fotoaparátu, počítejte s tím, že tiskárna při jejich zpracování dost dlouho přemýšlí, někdy třeba i minutu, než zahájí tisk.

A před samotným závěrem nás čekají asi nejzajímavější testy - vyhodnocení kvality tisku. Byl jsem velmi zvědavý, jak se projeví tonery s rovnoměrně velkými částečkami na výtiscích. Na druhou stranu tiskárna nedisponuje nijak vysokým rozlišením - pouze 600 x 600 dpi nedává příliš mnoho prostoru k vytvoření dostatečně jemného ditheringu, který by nebyl patrný okem. Tentokrát jsem použil tři režimy tisku - pro barevný tisk to byl samozřejmě barevný režim v nejvyšší kvalitě a pro černobílý tisk šlo o černobílý režim a rovněž o barevný režim.

V tomto režimu k mému překvapení nebyly použity (alespoň v ovladačích PCL6) k vytváření odstínů šedi barevné tonery, ale stejně jako v čb režimu toner černý. Výrazně se však lišil způsob ditheringu - podobně jako v barevném režimu šlo o jakési šrafování s různou intenzitou. Text a čárová grafika vypadaly v obou režimech stejně, proto v jejich případě používám pouze výřezy z černobílého režimu. Pro test byl použit ovladač PCL6.

První část tohoto testu zjišťuje, jak si tiskárna poradí s velmi malým písmem. Zde ji mohu pochválit. Přes handicap nižšího rozlišení byl čitelný standardní text do velikosti 1,5 bodu (na jednobodový je už 1200 dpi nezbytných) a inverzní text až do velikosti 2,5 bodu (i když jen s odřenýma ušima), což je v obou případech dobrý výsledek. V barevném režimu byl výstup identický, jelikož tiskárna umí rozpoznat typ tisknutých dat.


Stejně tak i u textu se standardní velikostí 12 bodů nebyl s kvalitou žádný problém. Hrany písmen jsou ostré a oblouky plynulé.


První rozdíl v černobílém a barevném režimu zaznamenáme při tisku textu v odstínech šedi. Druhý jemovaný používá již zmiňované "šrafování" a i když při zvětšení vypadá opticky lépe, na standardních výtiscích působí lépe ten černobílý. Šrafování je totiž na výtisku trochu více vidět, zatímco bodový rastr lépe zanikne. Rozdílu si však všimnete jen při podrobném zkoumání.


Výstup barevného textu vypadá dobře, i když lze zaznamenat mírnou vadu soutisku. Oproti tiskárně Epson AcuLaser C2800 však je posun ve vodorovném směru a navíc zdaleka ne tak výrazný. Zaznamenáte jej pouze při podrobném zkoumání nebo po zvětšení. Samotné barvy působí při běžné čtecí vzdálenosti celistvě a sytě.


S čárovou grafikou neměla tiskárna Xerox problém, při zvětšení jsem zaznamenal jen to, že svislé čáry jsou mírně tučnější než vodorovné (výřez níže je otočen o 90%) a i celkově byly čáry mírně tučnější. Důležité je však především to, že jsou souvislé.


Zatímco v případě šedých odstínů textu jsem upřednostňoval bodový rastr před šrafováním, u barevného přechodu je tomu naopak. Bodový rastr zde totiž používá velmi pravidelné rozmístění bodů, což je na výstupu patrné. Navíc se na něm mírně projevuje i proužkování. Samotné odlišení odstínů je ale v obou případech dobré.


Barevný výstup tiskárny se mi velmi líbil. Jako obvykle sice tiskárna neumí purpurovou barvu, ale jinak je přechod plynulý a barvy se velmi blíží předloze. Po kalibraci by jistě byl výsledek ještě lepší. Z dosud testovaných barevných laserovek je tento výsledek zatím nejlepší.


Výše uvedené nedostatky tisku v černobílém režimu se projevily také na fotografiích - viditelný rastr i lehké proužkování byly dobře patrné. Z výstupu v barevném režimu rastr zmizel a proužkování je také méně patrné, i když zcela se je eliminovat nepodařilo. Na první pohled každopádně fotografie v barevném režimu vypadají lépe, jsou hladší a přirozenější. Skutečně fotografické kvality však zdaleka nedosahují.
U barevné fotografie nemohu tiskárnu pochválit za ztvárnění pleťových barev - výstup je příliš růžový; na druhou stranu, když jsem tutéž fotografii vytiskl pomocí ovladačů PS, výsledek byl daleko lepší. Pokud tedy chcete dosáhnout optimálních výsledků, vyplatí se experimentovat s nastavením a použitím různých verzí ovladače.

Pak zaručeně dosáhnete velmi dobrého výsledku - tak věrné barevné fotografie, jaké dokázala vyprodukovat tiskárna Xerox Phaser 6130, zatím ještě žádná jiná nevytiskla. Výstup ohromí sytostí barev a ostrostí, a také pololesklý povrch výtisku vypadá velmi pěkně. Zdá se, že tonery EA-HG skutečně nejsou jen marketingovým tahem výrobce, ale mají své opodstatnění.
Na následujících výřezech je dobře vidět rozdílné pojetí ditheringu v jednotlivých režimech, a dokonce i takto je vidět, oč lépe působí výstup v barevném režimu. Přestože rozlišení je v obou případech stejné, šedé odstíny v barevném režimu působí plynuleji. U výřezu barevné fotografie je mírně vidět posunutí soutisku některých barevných složek, vada však není příliš výrazná a pouhým okem ji stěží rozeznáte.
Druhá testovací barevná fotografie dopadla ještě lépe - hrany jsou krásně ostré na růži jsou dobře vidět takřka všechny detaily, které byly patrné na originálu. Vzhledem k této přesnosti a dobrému rozlišení jednotlivých bodů je bohužel mírně patrný nedostatek v podobě rozlišení tisku 600 dpi. Na místech, kde vidíme vysoce kontrastní přechody, jsou totiž jednotlivé body mírně patrné. Z běžné pozorovací vzdálenosti je ovšem v žádném případě nezaznamenáte.

Přesnost růžové barvy sice není nejvyšší, ale takový odstín růžové by dokázala vyprodukovat jen málokterá tiskárna. Když navíc výstup porovnáte s výtiskem z tiskárny Epson AcuLaser C2800, bude se vám najednou výtisk z Epsonu zdát jako nepříliš dokonalý.

Závěr

Tiskárna Xerox Phaser 6130 mě příjemně překvapila. V testech získala řadu kladných bodů a přitom v žádném ohledu nijak zvlášť nezaostala za konkurencí. Vyzdvihnout musím především velmi dobrou kvalitu barevného tisku, které dosud nedosáhla žádná její konkurentka. Také tiskové náklady patří k lepšímu průměru, zejména pak při barevném tisku. Pochválit mohu i přijatelné rozměry, což v tomto segmentu sice nebývá prioritou, ale při přenášení určitě oceníte každé kilo, které výrobce ubral.

Mírnou nevýhodu spatřuji v nepříliš vysoké kapacitě tonerů, která se sice neprojevila v nákladech na tisk, ale vzhledem k předpokládanému měsíčnímu vytížení by mohla být vyšší. Navíc jsou s tiskárnou dodávány jen startovací tonery se zhruba poloviční kapacitou, takže velmi brzy po nákupu budete jistě muset dokupovat nové - spíše bych doporučil přidat je přímo k objednávce tiskárny. Dále mě nepotěšila rychlost tisku z pohotovostního režimu, která o několik sekund zaostává za konkurencí, a také pomalé zpracování, pokud budete tisknout větší obrázky.

Jinak ale tiskárně skutečně nemohu nic zásadního vytknout, a pokud je vaší prioritou kvalita barevného výstupu, výběrem tohoto modelu určitě neuděláte chybu.





Graf ceny produktu Xerox Phaser 6130 poskytuje server Heureka.cz
Porovnat ceny >>