Rentgenová Chandra je v nouzovém režimu pouhý týden po Hubbleu

Popravdě řečeno, ohledně roveru Opportunity může NASA leda tak čekat, zda se to neozve samo a nyní už vše závisí pouze na tom, jak dlouho bude NASA ochotna čekat. V perexu jsme navíc nezmínili ještě fakt, že své problémy má i Curiosity, v jehož případě bylo nutné přepnout na záložní počítač a dobré zprávy nepřicházejí ani z vývoje raket SLS. Hubbleův vesmírný dalekohled akorát před týdnem přišel o další ze svých gyroskopů a nyní mu jich už moc nezbývá, ačkoliv má být schopen jakž takž pracovat i s jedním, ale pro optimální provoz potřebuje tři. Nyní přišla řada na Chandra X-ray Observatory, čili vesmírnou rentgenovou observatoř, díky níž můžeme sledovat třeba projevy černých děr. 

 

 

Chandra se stejně jako Hubble potýká s hardwarovým selháním a už od 10. října je dle NASA mimo provoz. Od té doby se vyhodnocují vzniklé potíže a zkoumá se, jakým způsobem bude možné satelit opět zprovoznit. 

 

Hubble i Chandra patří do programu Great Observatories, který původně zahrnoval čtyři zařízení (ještě Compton Gamma Ray Observatory - po poruše gyroskopu v roce 2000 naveden do atmosféry a Spitzer Space Telescope - od roku 2009 se sníženou funkčností po vyčerpání helia pro chlazení). 

 

Chandra tedy sleduje okolní vesmír v rentgenovém spektru, a to od roku 1999, kdy ji na orbitu vynesl raketoplán Columbia. Je to přitom velice důležité zařízení, které nedokáže nahradit žádné jiné pozemské, neboť zemská atmosféra nás před rentgenovým zářením chrání. Chandra tak dokáže najít i 100x slabší zdroje rentgenového záření než jakékoliv předešlé zařízení. 

 

 galaxie Tykadla/Anténní galaxie - obrázek složený z dat Hubbleu, Chandry a Spitzeru

 

Co se tedy vlastně stalo? Ve zmíněný říjnový den se Chandra přepnula do nouzového režimu a i když NASA důvod stále zkoumá, dle předběžného závěru selhal jeden z gyroskopů. Gyroskopy jsou tak přímo prokletím programu Great Observatories. Kvůli jejich poruše skončil už Compton, problémy má a měl Hubble a nyní i Chandra. Nicméně je třeba říci, že jde také o velice namáhaná zařízení, jež mají logicky omezenou životnost a právě proto také jedna z posledních misí raketoplánů měla za úkol jejich výměnu na teleskopu Hubble. 

 

Chandra má ve výbavě čtyři páry gyroskopů, takže by jich mělo být k dispozici ještě dost na to, aby byla udržena funkční. Co se týče dalekohledu Hubble, v jeho případě stále není jasné, zda ten bude mít k dispozici alespoň tři funkční gyroskopy, aby mohl pracovat v běžném režimu. Pokud mu zbydou jen dva, pak přejde do omezeného režimu, v němž využije pouze jeden. Mezi dvěma a jedním totiž dle NASA už není takový rozdíl a zbylý se tak alespoň ušetří na později. Ať to dopadne jak chce, Hubble i Chandra už mají svou předpokládanou životnost daleko za sebou. Však Chandra měla vydržet pět let a nyní má už výhled na dvacet. 

 

Zdroj: Extremetech