ESA vypustila Rosettu v roce 2004 a ta se svým modulem Philae, který bohužel nepřistál na povrchu komety tak, jak by měl, dorazila k 67P v roce 2014. Samotná Rosetta ale fungovala dobře a poskytla o kometě mnoho důležitých informací než do ní loni řízeně narazila. Mohla tak sledovat povrch komety přibližně dva roky a právě tato pozorování ukázala, jaká geologická aktivita na ní probíhá, a to především kvůli teplu ze Slunce.
- klikněte pro zvětšení -
Na fotografiích z prosince 2014 a března 2016 můžeme vidět šipkami zvýrazněné body, kde se utrhl a svezl celý útes v důsledku probíhajících geologických procesů. Ty vznikají poté, co se kometa přiblíží ke Slunci a to začne zahřívat její vodní nebo jiný led, který pak sublimuje, uniká a způsobuje změny na jejím povrchu a může mít vliv i na rotaci komety či dokonce její směr, pokud by šlo o opravdu velký výron plynů. Ostatně ty pak mohou za to, že se nám komety na obloze ukazují se svým typickým ohonem. V případě komety 67P jde také o to, že Slunce způsobilo zrychlení její rotace, což mělo také svůj vliv na její stav.
Vědci se tak mohli vůbec poprvé přímo a ve vysokém rozlišení podívat na změny, které přináší průchod komety skrz vnitřní část Sluneční soustavy. Vedle znázorněného sesuvu jde především o to, že se ve střední a nejužší části komety objevila rozšiřující se trhlina. Ta byla nalezena již v roce 2014, ale od té doby se prodloužila o 500 metrů a rozšířila o 30 metrů. Vedle ní se pak objevila i další paralelní trhlina. Za to má moci právě především zrychlená rotace komety vlivem tepla ze Slunce, a tak je velice pravděpodobné, že ta se i kvůli svému tvaru činy či kosti rozpadne na dva hlavní kusy. Nemusí to být při tomto průchodu, ale třeba už při některém z příštích (kometa se vrací vždy jednou za přibližně šest a půl roku).
Mezi další pozorované změny patří také přesunutí obrovského balvanu s odhadovanou hmotností 130 tisíc tun, a to o 140 metrů. Za to mohou nejspíše právě také výrony unikajících plynů, které byly zaznamenány právě u původní polohy balvanu. Tato pozorování mohou astronomům lépe objasnit procesy, které se dějí v tělech komet a především pak tyto procesy mohou zasadit do časového měřítka, aby se pak mohli zpětně dopracovat k pravděpobonému stavu mladší Sluneční soustavy.
Zdroj: Astronomy.com
- klikněte pro zvětšení -
Na fotografiích z prosince 2014 a března 2016 můžeme vidět šipkami zvýrazněné body, kde se utrhl a svezl celý útes v důsledku probíhajících geologických procesů. Ty vznikají poté, co se kometa přiblíží ke Slunci a to začne zahřívat její vodní nebo jiný led, který pak sublimuje, uniká a způsobuje změny na jejím povrchu a může mít vliv i na rotaci komety či dokonce její směr, pokud by šlo o opravdu velký výron plynů. Ostatně ty pak mohou za to, že se nám komety na obloze ukazují se svým typickým ohonem. V případě komety 67P jde také o to, že Slunce způsobilo zrychlení její rotace, což mělo také svůj vliv na její stav.
Vědci se tak mohli vůbec poprvé přímo a ve vysokém rozlišení podívat na změny, které přináší průchod komety skrz vnitřní část Sluneční soustavy. Vedle znázorněného sesuvu jde především o to, že se ve střední a nejužší části komety objevila rozšiřující se trhlina. Ta byla nalezena již v roce 2014, ale od té doby se prodloužila o 500 metrů a rozšířila o 30 metrů. Vedle ní se pak objevila i další paralelní trhlina. Za to má moci právě především zrychlená rotace komety vlivem tepla ze Slunce, a tak je velice pravděpodobné, že ta se i kvůli svému tvaru činy či kosti rozpadne na dva hlavní kusy. Nemusí to být při tomto průchodu, ale třeba už při některém z příštích (kometa se vrací vždy jednou za přibližně šest a půl roku).
Mezi další pozorované změny patří také přesunutí obrovského balvanu s odhadovanou hmotností 130 tisíc tun, a to o 140 metrů. Za to mohou nejspíše právě také výrony unikajících plynů, které byly zaznamenány právě u původní polohy balvanu. Tato pozorování mohou astronomům lépe objasnit procesy, které se dějí v tělech komet a především pak tyto procesy mohou zasadit do časového měřítka, aby se pak mohli zpětně dopracovat k pravděpobonému stavu mladší Sluneční soustavy.
Zdroj: Astronomy.com
