TSMC proces ­"7nm­" také nemá se 7 nanometry nic společného. Jediný kdo přiznává skutečnou velikost jsou výrobci dram. A tam jsou čísla kolem 30 nm.

Tak zrovna Intel naopak přiznává, jak se věci mají. Že 14++ má větší tranzistory, než původních 14nm tvrdí on sám a dokonce říká i které rozměry zvětšil a proč.
Jinak to s tou hustotou nebude tak špatný, když jeho šestijádra mají i s grafikou 150 mm2, zatímco konkurence má osmijádro bez grafiky 213 mm2. Uvidíme, jak velké bude osmijádro coffee lake, ale pokud do něj nebudou přidávat nějaké další funkce, dá se očekávat, že se i s grafikou vejde do 175 mm2. Tedy existuje ještě jedna možnost a to, že jsou ty intelácké procesory tak dobře navržené, že jim stačí i horší výrobní proces na to, aby byly menší.
Ve výsledku je to úplně jedno, ať si výrobci nazývají věci jak chtějí. Většině zákazníků je to stejně jedno a rozhodují jen výsledné parametry čipu a cena.
Ale sám jsem samozřejmě zvědavý, jak to s těmi novými výrobními procesy dopadne. Chtělo by to nějaké srovnání, třeba by si mohl Apple nechat vyrábět svůj procesor u všech polovodičových výrobců a hned by bylo jasno. Toho se ale bohužel nedočkáme.

Priznáva­/nepriznáva, vo všetkých porovnaniach sa uvádza tá papierová hodnota a to že vo výrobe majú verziu procesu dosahujúcu len zlomok teoretickej density tak nejak ignorujú. Teda aspoň ja som také porovnanie nikde nevidel a budem rád ak to sem postnete.

Porovnávať desktopové Skylake a ZEN nieje až také vhodné, čo sa týka veľkosti tu má AMD všetky nevýhody spojené s tým že je navrhnutý pre desktopy aj servery súčasne. Väčšia cache ­(64 MB directory aj keď je fyzicky prítomných len 16 MB­), silnejšia konektivita ­(PCIe­/IF­) a v neposlednom rade MCM overhead ­(myslím že hovorili o 10%­). V porovnaní s 10C Broadwelom je na tom ZEN dosť podobne ­(Broadwell má 246 mm2­). 10C Skylake má dokonca až 325mm2. Inak 8C Ryzen má 192 mm2.

213 mm2 uvádí wikichip.org, tedy přesněji 212,97, odkud jsem čerpal i velikost coffee lake a jejich hodnoty sedí i u vámi uváděného Broadwellu a Skylaku.
Moc vám nerozumím s tou logikou. AMD vyrábí velký čip proto, aby byl univerzální a mohla ho používat v desktopu i v serverech. To je podle vás dobře. Intel snižuje hustotu tranzistorů proto, aby dosáhl lepších provozních vlastností na úkor velikosti čipu, ale to je podle vás špatně. Jestli vy v tom nějakou logiku vidíte, tak se s tím smířím, ale já v tom logiku nevidím.

Ale veď ja toto nehodnotím. Len som podotkol že by ste mali porovnávať serverové verzie so so serverovými, keď ZEN je defakto celý serverový a serverové verzie majú veľa vecí navyše aj v prípade Intelu, čo ovplyvní veľkosť. Desktopový Skylake voči ZENu teda nebol veľmi vhodný príklad.

Ďalej je otázne, či Intel vôbec má v seriovej výrobe proces s parametrami, aké uvádza na papieri. Keď drvivá väčšina čipov je len na tretinovej densite. A ten argument o lepších prevádzkových vlastnostiach tiež pokuľháva, pretože Atomy alebo Xeony Phi majú ešte polovičnú densitu ­(7 miliónov na mm2, desktopy majú 14 a na papieri udávajú 37.5 miliónov tranzistorov na mm2­).

Inak ti niesú moje špekulácie, viem o tom že minimálne jeden team uprednostnil TSMC pred Intel foundry, pretože to čo by z toho procesu dostali bolo tak extrémne ďaleko od toho čo Intel sľuboval, že TSMC vyzeralo ako lepšia možnosť. ...to ešte z doby keď sa Intel snažil dostať do zákazkovej výroby.

Pořád nechápu, o co vám jde. Proces umí až 37,5 milionů tranzistorů na mm2. Intel využívá hustotu menší. U těch Atomů ­(Xeon Phi je složen z Atomových jader­) kvůli spotřebě ­(což je jedna z provozních vlastností­). Evidentně se mu to vyplatí. Dokáže vyrábět čipy s extrémně nízkou spotřebou pro notebooky, dokáže vyrábět čipy s extrémně vysokou frekvencí pro desktop a ještě si dokáže namastit extrémně kapsu. Má machrovat, že dokáže na mm2 natěsnat víc tranzistorů a vyrábět tak čipy, které budou mít horší vlastnosti a méně na nich vydělá? Nebo jaký důvod by to mělo mít?

Hoši z Intelu kolik let nechávali výkon na prakticky stejné úrovni a jen šroubovali ceny. Jasně, zisk krásně rostl, ale je to dvousečná zbraň. Jednak neměli nic v záloze, protože nepočítali s nástupem konkurence, dvak sami uživatelé ztráceli důvod koupit nová PC. Dřív byl stroj po 3­-4 letech tak zasraralý, že jej postavili k popelnici. Dneska? Osobně sedím na I7 860, které je osm let staré! A grafiku až do střední třídy ­"nakrmí­" naprosto v pohodě. Hrál jsem na tom Zaklínače 3, Mass Effect Andromeda, nového Wolfensteina.. A dodnes má jeden jediný problém, který ovšem potká málokdo. Většině lidí 16 gb ram naprosto stačí.

A není to náhodou trochu obráceně? Že vám stačí výkon 8 let starého procesoru přeci není chyba toho, že Intel nevyrábí rychlejší procesory. Když jsem měl kdysi Pentium MMX, tak jsem ho nahradil Duronem jednoduše proto, že nezvládalo přehrávat videa v lepším rozlišení, než 320x200. A pak jsem upgradoval a upgradoval, protože jsem vždy toužil po něčem, co můj počítač nezvládl. A skončil jsem u i5 2500K, sedím u ní už 7 let a jaksi mi chybí důvod, pořídit si něco lepšího.
Je taky zajímavé, že podle vás hoši z Intelu šroubují ceny, ale zatímco stejně výkonný procesor, jako ten můj 7 let starý dneska koupím za polovinu tehdejší ceny, tak 16 GB RAM stojí pomalu dvojnásobek. A z toho bych asi Intel neobviňoval.

Podle vaší logiky by se Ryzeny sedmičkové řady vůbec neměly prodávat. Lidem přeci stačí 4c­/8t. A vida, je o ně dost slušný zájem. A Intel reaguje a také posunul počet jader. Určitě si toho všimli i vývojáři. O co se vsadíte, že za dva roky na svém 2500K nepustíte jedinou novou hru, a třeba video vám sice vyrenderuje, ale ve srovnání s novým to bude za několikanásobek doby. A nevím no. Jestli vám přijde úplně fér vydávat ­"generace­" lišící se výkonem o jednotky procent, zato úmyslně nekompatibilní s předchozím motherboardem.. Přičemž socket byl stejný, TDP bylo +­- stejné, dráty co vedou data byly stejné.. Ostatně čipset byl stejný, jen přeznačený. A s informací, že má spouštět pouze tuto jednu generaci procesorů. Mě to zrovna fér nepřijde. Jasně, smysl to mělo při přechodu z ddr3 na ddr4, ale nikde jinde!

Řekl bych, že jste jenom trošku ovlivněn minulostí, kdy se trh s počítačovými komponentami choval naprosto odlišně od trhu s většinou jiných věcí. Zkuste se podívat třeba na auta. Během posledních 12 let jsem si koupil tři nová auta stejné značky a stejného typu. A kupodivu žádné není výrazně lepší, než to minulé. Vždy to jsou drobnosti. Sice příjemné, ale nijak zásadní.
Svůj stávající procesor upgraduju, stejně jako upgraduju auto či cokoliv jiného. A to buď proto, že přestane fungovat, což docela čekám ­(tedy ve skutečnosti očekávám spíš smrt desky, než procesoru, ale výsledek je stejný­), anebo proto, že nový procesor bude mít vlastnosti, které mě lákají. Jednou z nich je třeba to, že stávající se naprosto nechytá u přehrávání 4K videa ­(což ale není ani tak o hrubém výkonu, jako o moderních technologiích, protože 4K video přehraje i můj moderní Atom, co mám v 6W servříku­). Dalším důvodem je třeba spotřeba. Důvodem asi nebudou moderní hry, protože ty nehraju.
Řeči o kompatibilitě socketu si nechte, 99 % počítačů, nikdy upgrade procesoru nezažije, ne proto, že by to nešlo, ale proto, že to nemá smysl. Opět se podívejte do světa mimo počítače. Každé z těch mých třech aut má třeba jiná ­(nekomapatibilní­) kola. A vadí to něčemu? Kupodivu ne, protože se sice nechá prodat auto bez kol, ale daleko snáze se prodává s kolama. Stejně tak je větší šance prodat počítač, než samotný starý procesor.