Složení povrchu planetky Ceres je jiné, než se předpokládalo

Trpasličí planetka Ceres se nachází v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem a se svým průměrem 975 kilometrů v nejširším místě je největším objektem v tomto pásu. O této planetce již vědci například díky sondě Dawn, která ji zkoumala, mnoho vědí, Ceres ale dokáže i překvapit. Astronomové nedávno zjistili, že povrch planety nemá takové chemické složení, jak se původně předpokládalo.

Na povrchu trpasličí planetky se nenachází tolik uhlíku, jak si vědci mysleli. Data zjištěná pomocí infračerveného záření a získaná především observatoří SOFIA od NASA potvrdila, že planetka je kontaminována materiálem, který pochází ze srážek s asteroidy - prachem z pyroxenů. Tento suchý prach se míchá ještě s "mokrým" prachem, ledem a s uhličitany. Na povrchu planetky se tak vytvořila vrstva s jiným chemickým složením.

Nová data do SOFIA ukazují, že se planetka Ceres liší od sousedních asteroidů typu C, ke kterým byla řazena. S pomocí SOFIA byly na povrchu vypozorovány sloučeniny s křemíkem. To zpochybňuje správné pochopení vztahu mezi Ceres a jejími okolními sousedy.

Z tohoto důvodu jsou nyní zpochybněny i dřívější teorie o vzniku Ceres. Nyní se tedy předpokládá, že planetka vznikla na okraji Sluneční soustavy a teprve potom našla svou cestu do pásu asteroidů. Historie planetky tak může být složitá, každý objev ale vrhá nové světlo na objasnění jejího původu a složení. Společně s tím vědci pátrají i po historii naší Sluneční soustavy.

O trpasličí planetce se mluvilo už i dříve například ve spojitosti s tím, že na jejím povrchu byly objeveny bílé skvrny. Vědci se klonili k názoru, že se jedná o sůl, sonda Dawn ale poskytla informace, které nasvědčují, že na planetce Ceres jsou přítomna rozsáhlá ložiska vodního ledu, což je další nápověda pro objasnění vzniku naší Sluneční soustavy.

Zdroje: engadget.com, NASA