Smrt na Marsu: co se stane s tělem?
27.9.2021, Jan Vítek, aktualita

Pokud či spíše až se lidé dostanou na Mars, bude třeba řešit i takovou otázku, co udělat s tělem zesnulého a jaké dopady budou mít různá rozhodnutí. Co se ale vůbec stane s tělem, které bychom nechali svému osudu?
Pokud někdo alespoň mlhavě tuší, jaké prostředí nás čeká na Marsu, pak si snadno může představit, co se stane s lidským tělem, pokud bude ponecháno napospas přírodním procesům. Mars totiž známe jako mrazivou a suchou planetu, takže nepřekvapí, kdy experti mluví o mumifikaci.

Nicholas Passalacqua, forenzní antropolog z Western Carolina University, mluví o tom, jak se v rámci vývoje života na Zemi objevily také (mikro)organismy, které dokáží ku svému prospěchu využívat biomasu jiných mrtvých organismů. A takové pochopitelně potřebují takové podmínky, jichž se jim na Marsu nedostane.
Člověk si přitom s sebou přiveze bakterie a enzymy, které by za normálních okolností odstartovaly proces rozkladu poté, co proběhne postupně algor mortis (vychladnutí těla), livor mortis (hromadění krve působením gravitace) a rigor mortis (ztuhnutí). Poté už nastává autolýza, čili rozklad tkáně působením vlastních enzymů a k tomu pak přispějí také bakterie našeho trávicího traktu či následně vnější činitelé jako mrchožrouti či hmyz. Ty samozřejmě můžeme v případě přírodních podmínek Marsu rovnou vyloučit, pokud neplánujeme rovnou točit sci-fi horor.
Mars je nyní již suchá a mrazivá planeta s velice řídkou atmosférou tvořenou převážně oxidem uhličitým a kyslík má podíl pouze 0,16 %. Teploty se pak většinou v průměru pohybují kolem -60 °C a jen zřídka ve dne vystoupají na teplotu jednotek stupňů pod nulou, aby v noci zase klesly až k -100 °C. Mimochodem aktuálně měří Perseverance na Marsu teploty mezi krásnými denními -20 °C a nočními -80 °C, což je jen o trošku horší než letošní srpen.
Tělo tak ve venkovním prostoru velice rychle zmrzne a rozkladné procesy se zastaví, přičemž suché prostředí pak přispěje k tomu, aby nastoupilo postupné vysoušení těla sublimací, a tedy v podstatě mumifikace bez výrazného rozdílu v tom, zda by tělo zůstalo nechráněno na povrchu, nebo by bylo zakopáno. Výsledná mumie by pak mohla bez větších změn vydržet prakticky po neomezenou dobu, ale samozřejmě tu jsou i další vlivy, jako jsou změny teplot, působení Slunce a kosmického záření, prachových bouří, apod.
Jak se tedy zbavit těla v prostředí Marsu? Nejjednodušší bude jeho zakopání, ovšem právě s tím, že nelze očekávat rozklad. Kremace pochopitelně není nejlepší způsob už jen vzhledem k tomu, jak náročná bude na energii a těžko dostupné zdroje (palivo, kyslík) či vůbec jen dovoz zařízení, které k tomu bude určené. A právě těžko dostupné zdroje mohou budoucí obyvatele inspirovat k recyklaci, což bez okolků znamená zahrabání zesnulého do kompostu v prostředí s kontrolovanou atmosférou, mikroorganismy, houbami, hmyzem, atp. Aneb jak i po smrti přispět k nakrmení celé kolonie.