Studie Kosatce může pomoci osvětlit vznik života na Zemi
22.8.2016, Jan Vítek, aktualita
Mladá reflexní mlhovina Kosatec (Iris Nebula) by mohla napovědět, kde se vzal život na Zemi a jak byl nastartován jeho vývoj. Kterou z existujících teorií tak podporují nejnovější informace americké NASA?
Kosatec je velice mladá reflexní mlhovina, kterou již na konci 18. století objevil William Herschel. Kosatec je od nás vzdálený 440 parseků, což je 1435 světelných let. Uprostřed této mlhoviny se nachází hvězda SAO 19158, která měla vzniknout před pouhými pěti tisíci lety a nyní osvětluje zbytky materiálu, z nějž vznikla. Kosatec září především modře a uvnitř lze najít červenou díky luminiscenci ultrafialového světla.
Uvedený obrázek kombinuje celkem tři různobarevné snímky. Dva (zelená a červená barva) pořídilo zařízení SOFIA (stratospheric observatory for infrared astronomy), které využilo svou FLITECAM (blízké infračervené záření) a FORCAST (prostřední infračervené záření). V modré barvě se ukazuje rozložení materiálu zachycené vesmírným teleskopem Spitzer. Ukazuje se tak rozmístění PAH - polycyklických aromatických uhlovodíků.
Myšlenka je taková, že materiál či zárodky života se dostaly na Zem z vesmíru, čili mluvíme o teorie Panspermie. Polycyklické aromatické uhlovodíky jsou v této teorii zvláště důležité, neboť se očekává, že se mohou vlivem chemických, tepelných a elektromagnetických vlivů modifikovat a vytvořit spoustu různých komplexních molekul jako jisker života, aminokyselin. Vědci věří, že mezi tyto vlivy může patřit i dopad komety, která s sebou tyto PAH nese. Nicméně doposud byly teorie nejisté zvláště v otázkách, z jakých částí vesmíru mohou takové molekuly přijít a o jaké molekuly se vůbec může jednat. Právě zde nastupují moderní astronomická zařízení, která poskytují informace o tom, jaké materiály jsou ve vesmíru hojné, a tím jsou i pravděpodobné pro vznik života. K tomu se přidávají i moderní astronomické techniky, které to berou z opačného směru. Vědci přijdou s vhodnými molekulovými kandidáty, které pak astronomové hledají ve vesmíru.
Právě PAH patří mezi vhodné kandidáty a právě ty byly objeveny v Kosatci, přičemž sledováním jistých vlnových délek může být určena velikost takových molekul, což také bylo učiněno. Zjistilo se, že molekuly PAH blíže nové hvězdě jsou v průměru daleko větší než ty, které se nachází ve vzdáleném oblaku. Vysvětlení je takové, že záření blízké hvězdy ničí malé molekuly a těm středním dodává energii na to, aby se z nich tvořily velké. Dle astronomů jde zatím o jediné vysvětlení, které je přitom v rozporu s očekáváním, že silné záření bude veškeré molekuly zcela ničit.
Jde i o podpoření teorie, že život přicestoval na Zemi z vesmíru a nevznikl přímo na ní. Častým argumentem proti Panspermii je totiž to, že by vyžadovala jako vstupní materiál molekuly, které by ve vesmíru nemohly vzniknout v dostatečném množství samy od sebe. Začíná být ale jasné, že už jen díky obrovské rozmanitosti různých prostředí ve vesmíru je možné, aby vznikaly všechny možné věci, jakkoliv nepravděpodobně se nám to jeví. Astronomové tak už mohou dávat dohromady seznam známých "vesmírných molekulárních továren" a mluví o tom, že jde pouze o záležitost náhody. Potřebujeme vhodnou planetu, která dostane v pravý čas tu pravou zásilku na kometě či asteroidu. A teď je tu ještě otázka, co všechno o možnostech vzniku života ještě nevíme, nebo ani nemůžeme vědět.
Zdroj: Extremetech
Uvedený obrázek kombinuje celkem tři různobarevné snímky. Dva (zelená a červená barva) pořídilo zařízení SOFIA (stratospheric observatory for infrared astronomy), které využilo svou FLITECAM (blízké infračervené záření) a FORCAST (prostřední infračervené záření). V modré barvě se ukazuje rozložení materiálu zachycené vesmírným teleskopem Spitzer. Ukazuje se tak rozmístění PAH - polycyklických aromatických uhlovodíků.
Myšlenka je taková, že materiál či zárodky života se dostaly na Zem z vesmíru, čili mluvíme o teorie Panspermie. Polycyklické aromatické uhlovodíky jsou v této teorii zvláště důležité, neboť se očekává, že se mohou vlivem chemických, tepelných a elektromagnetických vlivů modifikovat a vytvořit spoustu různých komplexních molekul jako jisker života, aminokyselin. Vědci věří, že mezi tyto vlivy může patřit i dopad komety, která s sebou tyto PAH nese. Nicméně doposud byly teorie nejisté zvláště v otázkách, z jakých částí vesmíru mohou takové molekuly přijít a o jaké molekuly se vůbec může jednat. Právě zde nastupují moderní astronomická zařízení, která poskytují informace o tom, jaké materiály jsou ve vesmíru hojné, a tím jsou i pravděpodobné pro vznik života. K tomu se přidávají i moderní astronomické techniky, které to berou z opačného směru. Vědci přijdou s vhodnými molekulovými kandidáty, které pak astronomové hledají ve vesmíru.
Právě PAH patří mezi vhodné kandidáty a právě ty byly objeveny v Kosatci, přičemž sledováním jistých vlnových délek může být určena velikost takových molekul, což také bylo učiněno. Zjistilo se, že molekuly PAH blíže nové hvězdě jsou v průměru daleko větší než ty, které se nachází ve vzdáleném oblaku. Vysvětlení je takové, že záření blízké hvězdy ničí malé molekuly a těm středním dodává energii na to, aby se z nich tvořily velké. Dle astronomů jde zatím o jediné vysvětlení, které je přitom v rozporu s očekáváním, že silné záření bude veškeré molekuly zcela ničit.
Jde i o podpoření teorie, že život přicestoval na Zemi z vesmíru a nevznikl přímo na ní. Častým argumentem proti Panspermii je totiž to, že by vyžadovala jako vstupní materiál molekuly, které by ve vesmíru nemohly vzniknout v dostatečném množství samy od sebe. Začíná být ale jasné, že už jen díky obrovské rozmanitosti různých prostředí ve vesmíru je možné, aby vznikaly všechny možné věci, jakkoliv nepravděpodobně se nám to jeví. Astronomové tak už mohou dávat dohromady seznam známých "vesmírných molekulárních továren" a mluví o tom, že jde pouze o záležitost náhody. Potřebujeme vhodnou planetu, která dostane v pravý čas tu pravou zásilku na kometě či asteroidu. A teď je tu ještě otázka, co všechno o možnostech vzniku života ještě nevíme, nebo ani nemůžeme vědět.
Zdroj: Extremetech
