Superpočítač Setonix využije Instinct MI200 pro data ze Square Kilometre Array

Nebude se však jednat o nejvýkonnější superpočítač světa, se svými 50 PetaFLOPS bude zhruba na desetině dnes nejsilnějšího systému, japonského Fugaku. Setonix bude postaven v Austrálii, kde bude letos dokončen teleskop zvaný Square Kilometre Array (resp. jeho část), jehož data tak budou zpracovávat GPU s příznačným názvem Aldebaran. 

 

 

Radeony MI200 samozřejmě nebudou v systému jediné výkonné komponenty, počítá se tu také s více než 200.000 jádry v procesorech AMD Milan, čili přes 750 čipů Instinct MI200 tu bude i v porovnání s počtem celých procesorů v menšině. Na obrázku se pochopitelně nepíše přímo, že půjde o MI200, ale nic jiného to v podstatě být nemůže, a to zvláště s přihlédnutím ke 128 GB paměti na GPU, což budou dle známých údajů paměti HBM2e. 

 

Dále bude mít Setonix postavený na platformě HPE Cray k dispozici cca 548 TB operační paměti a pak i několik úrovní úložných systémů pro data včetně rychlého NVMe úložiště.

 

Vraťme se ale spíše k samotnému teleskopu Square Kilometre Array (SKA), jehož samotný název napovídá, že půjde o rádiový teleskop zabírající plochu kolem jednoho čtverečního kilometru. Nejde ale pochopitelně o jednu anténu, ale o celá pole antén rozesetých v australské buši a také v Jižní Africe.

 

 

Místa pro antény byly vybrány s ohledem na dobrý výhled na zbytek naší Galaxie a také na nízké rádiové rušení z okolních zdrojů. Celé zařízení se bude ve skutečnosti chovat jako jeden obří teleskop slibující vysokou citlivost a rozlišovací schopnost. SKA bude také schopen podrobně sledovat oblohu nebývalou rychlostí, respektive najednou sledovat její velice velké části, což právě znamená i to, že k jeho provozu bude zapotřebí i vysoce výkonný systém a rovněž rychlé datové linky propojující africkou část s australskou. 

 

A k čemu bude SKA použit? Může to být například sledování pulsarů coby přirozených detektorů gravitačních vln, další pátrání po temné hmotě či energii, snahy o proniknutí do tajů období reionizace vesmíru nebo vesmírných magnetických polí a v rámci programu Cradle of Life půjde i o hledání mimozemského života. To ovšem ne zcela ve smyslu SETI, i když projevy civilizací v podobě rádiového vysílání tu mohou být také, ale spíše půjde o sledování obyvatelných zón u mladých hvězd podobných Slunci, hledání samotných planet, které by mohly hostit život, jaký známy a také o hledání složitějších organických sloučenin včetně aminokyselin. 

 

Celý SKA je ale velice složitý projekt skládající se několika částí, který v letošním roce nebude zcela dokončen. Na to si počkáme ještě několik let, takže proč by už brzy měl být k dispozici Setonix? Ten jednak nemusí být určen pouze pro SKA a jde především o to, že s jeho pomocí se budou teprve vyvíjet a ladit postupy, jak zpracovávat bezprecedentní objemy astronomických dat přenášených na vzdálenosti tisíců kilometrů. 

 

Zdroj: HPCWire