Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Technologie: Vodní chlazení

27.7.2004, Jan Vítek, článek
Technologie: Vodní chlazení
Výkon procesorů jde stále nahoru, ovšem společně s výkonem jde nahoru i tepelná ztrátovost, která u těch nejrychlejších CPU přesahuje i 100W. Tolik tepelné energie se musí z jádra procesoru někam odevzdat. Klasicky na tento úkol postačuje kovový pasivní chladič, kolem něhož proudí vzduch tlačený ventilátorem. Ovšem, jak vodní chlazení ukazuje, jde to i podstatně lépe a hlavně tišeji. Zaměříme se proto na základy vodního chlazení dnešních PC.
Pokud se rozhodneme pro uzavřený okruh, vzniká problém s doplňováním vody, protože se nám jen těžko podaří vyrobit dokonale hermeticky utěsněný okruh. Voda se vypařuje ve spojích a i hadičky nějakou vodu skrz sebe pustí, ale nejedná se o nějaký dramatický úbytek. Doplnění vody je pak s expanzní nádobou velmi snadné. Navíc, jejím použitím se zvýší objem vody v okruhu a to malou mírou napomáhá lepšímu chlazení. Další funkcí této nádoby je také uvolnění přetlaku který může vzniknout množením bakterií ve vodě.


Obr.17 – Expanzní nádoba od Galaxiho napojená na čerpadlo Eheim

Nyní ještě před závěrem uvedu několik problémů, se kterými se můžete při stavbě a provozování vodního chlazení setkat.
  • Při výběru materiálu na vodní bloky a radiátor dbejte na to, aby vše bylo vyrobeno z jednoho typu kovu. Například při použití Cu vaničky a Al krytu u CPU bloku vznikne po napuštění ionizovanou vodou galvanický článek a jeho výsledkem je koroze. Tomu se dá zabránit buď eloxováním (povrchová úprava) kovu nebo vmícháním anti-korozní substance.
  • Fitinky vybírejte všechny ve stejné velikosti, zabráníte tak problémům s redukcemi hadiček, které jen zvyšují nebezpečí prosáknutí vody.
  • Vodní chlazení není radno naplnit jen obyčejnou vodou. Nejlépe se na tento úkol hodí destilovaná voda. Voda z kohoutku lze sice také použít, avšak minimálně byste do ní měli vmíchat přípravek zabraňující množení bakterií (takže pár kapek sava postačí).
  • Samotné „zahoření“ a test vodního chlazení provádějte nanečisto a až potom, co se přesvědčíte, že voda v okruhu cykluje a hlavně že nic nikde neprosakuje.

Doufám, že jsem nikoho svými postřehy neodradil a že článek dočítáte obohaceni o nové poznatky, popřípadě rozhodnuti něco podobného zkusit. Vodní chlazení je v první řadě o experimentování a zkoušení co a jak funguje nejlépe. Mohu ho tedy doporučit hlavně nadšencům, kterým dělá práce na PC a jeho vylepšování radost. Ostatním mohu poradit snad jen aby si pořídili tichý a masivní vzduchový chladič, také rozhodně nepřijdou zkrátka.

Pokud se chcete dozvědět víc, protože dnes jsem zdaleka nenapsal o vodním chlazení vše, využijte odkazy na stránky firem a jedinců, které jsem uvedl na 3. stránce.

Za materiály a pomoc při sestavování článku děkuji Ertymu, Galaximu a přispěvatelům z overclocking.cz diskusního fóra.