Sehnal jsem ho na googlu ­- je to pouze ilustracni foto

Koroze nebude postupovat nijak dramaticky, ze by se to cele zahltilo behem dnu. Co se tyce samotnych pripravku, poohlednete se po antikorozni ochrane, jako je napr. Anticorit od fy Fuchs. Predem bych se ale doporucoval informovat, jaky vyrobek se opravdu hodi pro tento ucel.

mno ja mam medene bloky a alu radiator ­(ted jeste jeden cu­) a provozoval sem to pulroku a koroze zadna tak nevim....imho by byla jen kdyz by se ty kovy dotykaly...

Ad koroze ­- zalezi na tekutine, jestli je ionizovana ­(jako norm. voda z kohoutku­), pak pusobi jako elektrolyt a kovy tim vubec nemusi byt v primem styku. Pokud jste mel v okruhu destilovanou vodu, tak ta do urcite do urcite doby korozi zabranuje.

To neni tak uplne pravda. Jak ukazuje tento graf ­( http:­/­/www.procooling.com­/reviews­/assets­/images­/mcw6002comparo.gif ­- graf udava rozdil v teplotach CPU a vody v okruhu v zavislosti na prutoku­), kde 1GPM ­(gallon per minute­)= 230l­/hod, pri vami udavanych 50l­/hod ­(ktere ani nebyly mereny­) je teplotni rozdil CPU ­- voda daleko vetsi, nez pri pouziti nejakych 300 a vice l­/hod. Potom se uz rozdil s pribyvajicim vykonem stabilizuje. Je take krasne videt, ze hodne zalezi na pouzitem bloku.

Jinak souhlasim. Mozna az na turbulentni proudeni kapaliny v bloku ­- tady se nazory rozchazeji, snad proto, ze jde jen tezko overit, jak kapalina v bloku skutecne proteka.

Otázkou je jaká je vlastně měřící metodika.
Přímo z grafu to není zřejmé, ale předpokládám, že se jedná o skutečný průtok a ne udávaný dle nějakého regulačního prvku.
U nás si ale většina lidí staví systém sám a nemají možnost vyladit odpor proti proudění kapaliny. V takovém případě více něž na průtoku naprázdno je důležitelší tvar takzvané P­-Q křivky, která udává ­(laicky­) jak silné čerpadlo je. Částečně se dá taky použít údaj o tlaku na výstupu nebo výtlačné výšce.
(Někde v testu jsem viděl, že čerpadlo s průtokem 700­/h dalo v testovacím systému pouze cca 150 l­/h zatimco jiné s průtokem naprazdno 600l­/h dalo ve stejném systému skoro 240 l­/h.­)
Dalším problémem je, jak proudící kapalině předat co nejvíce tepla ­(velká styčná plocha, turbulentní proudění­) a pak hlavně jak teplo dostat z chladiče do ovzduší.
Proto se domnívám, že pro dobré chlazení je potřeba hlavně dobrý radiátor, pak systém s co nejmenším odporem ­(hadice vetšího průřezu, co nejméně přechodů, ohybů atd. slušný chladič ­(viz výše ­) a pak teprve čerpadlo s dobrou P­-Q křivkou. Postavit si nějaký systém a domnívat se, že pokud tam dám čerpadlo s průtokem 800 l­/h je málo pro dosažení dobrého výsledku.

J.
P.S.
Výborný článek, díky.

Pravda, prave proto, jak rikam, je vodni chlazeni hodne o experimentovani, s cilem najit co nejucinnejsi reseni.

Diky

Muzete mi tedy rict, co presne tam je za blud o diodach ve zdrojich?

Nejspíš to, že to nejsou diody, ale tranzistory. Taky by nebylo špatné do článku doplnit, že u některých zdrojů jsou ty chladiče pod napětím, ať někdo nepřijde k úrazu. Ale jinak je článek fajn.

OK, v tom pripade nechapu, proc sam autor zminenou soucastku nazyva dvojitou diodou ­(I have glued a LM50 Temperature sensor in the hottest component, the 5 volt double diode.­) a to jeho popis rozhodne nevypada, ze by zdroj videl poprve v zivote. Ostatne, posudte sami http:­/­/www.webx.dk­/oz2cpu­/pcmod­/water­-psu.htm. Jeste jsem se chtel o jeho tvrzeni ujistit, protoze se mi to taky nezdalo, ale dal jsem nic nenasel.

Tema bludama sem na mysli tohle. Jakto ze ta 5V dioda topi nejvice kdyz ma vzdy mensi chladic nez spinaci tranzistory, pokud pokud nemaji spolecny chladic.

Ale to je jedno, clanek se mi i s casovym odstupem jevi jako hodne dobry.

Tak jsem se poradne informoval. Na obrazku, ktery popisuji, jsou opravdu diody ­(angl. popis rectifier diodes­). Tranzistory by mely byt na druhe strane chladice, ktera zde neni videt. Pravda je tedy, jako obvykle, nekde uprostred :­)

Dobře, přesvědčil jste mě :­). Co jsem četl o různých modifikacích, tak se mluvilo vždy o FET tranzistorech. Nicméně ten zdroj z obrázku je přinejmenším podivný, na 12V má psanou maximální zátěž pouze 12A, to je na 400W zdroj hodně málo, i moje 5 let stará 250ka ma víc.

Diky vsem za pozitivni ohlasy.

Tepelna vodivost obou zminenych kovu je spis jen na pripomenuti, jake vyhody ma med. Duraz samozrejme davam hlavne na rozdil tepelne vodivosti vody vs. vzduch.

ved o nich hovorim, v kovoch vodivost prudenim nejak neexistuje :­)
a voda vs vzduch, to je samozrejme

jednoty= hodnoty :­) ... desetiná čárka. Možná to je dobře, ale podle mě jsou ty čísla nějak velký­-možná se pletu. Mechaniku jsem už neměl skoro měsíc ;)

Hodnoty jsou spravne