Diskuze k článku: Technologie: Vodní chlazení
27.7.2004, Jan Vítek, článek

Výkon procesorů jde stále nahoru, ovšem společně s výkonem jde nahoru i tepelná ztrátovost, která u těch nejrychlejších CPU přesahuje i 100W. Tolik tepelné energie se musí z jádra procesoru někam odevzdat. Klasicky na tento úkol postačuje kovový pasivní chladič, kolem něhož proudí vzduch tlačený ventilátorem. Ovšem, jak vodní chlazení ukazuje, jde to i podstatně lépe a hlavně tišeji. Zaměříme se proto na základy vodního chlazení dnešních PC.

reklama
Našel jsem něco dost zajímavého | od: bingos (1)  16.9.200411:36
Dost dobrý vodní chlazení, už je naplněný a montáž tak 20 minut. A ještě je modifikace kde je výměník v bočnicích skříně. Bomba žádnej větrák. Mrkněnte se na to. Maj to na www.all­-electronics.cz v ishopu. Dejte si vyhledat vodní chlazení a uvidíte. Cena je taky super.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Rybicky | od: Asd  26.8.200412:56
Predem moc pekny clanek. Jenom drobna, opravdu drobna poznamka.
S tema rybickama to neni dobrej napad. Predpokladam ze to taky bylo mineno jako vtip.
Jako akvaristovi by se mi to libilo, ovsem stopy medi ve vode vyvolavaji v rybickach
chute plavat briskem nahoru...
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Radiator na obrazku | od: Fmejd  11.8.200415:41
Kde jste sehnali ten radiator na prvnim obrazku ?
Vypada docela profesionalne, jake jsou jeho rozmery a prumer trubek?
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Radiator na obrazku | od: Jan Vítek (2827)  11.8.200415:55
Sehnal jsem ho na googlu ­- je to pouze ilustracni foto
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
antikorozní substance | od: ice666 (1)  4.8.20048:58
V článku se píše, že když budu mít měděné chladicí tělísko a hliníkový nebo železný radiátor, tak mi to za chvíli celé zkoroduje. Nevíte jak rychle bude koroze postupovat, když použiju obyčejnou vodu? Příp. jakou antikorozní substanci bych měl do vody dát?
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: antikorozní substance | od: Jan Vítek (2827)  4.8.200411:38
Koroze nebude postupovat nijak dramaticky, ze by se to cele zahltilo behem dnu. Co se tyce samotnych pripravku, poohlednete se po antikorozni ochrane, jako je napr. Anticorit od fy Fuchs. Predem bych se ale doporucoval informovat, jaky vyrobek se opravdu hodi pro tento ucel.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: antikorozní substance | od: Wolferine  6.8.200412:31
mno ja mam medene bloky a alu radiator ­(ted jeste jeden cu­) a provozoval sem to pulroku a koroze zadna tak nevim....imho by byla jen kdyz by se ty kovy dotykaly...
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: antikorozní substance | od: Jan Vítek (2827)  7.8.20048:52
Ad koroze ­- zalezi na tekutine, jestli je ionizovana ­(jako norm. voda z kohoutku­), pak pusobi jako elektrolyt a kovy tim vubec nemusi byt v primem styku. Pokud jste mel v okruhu destilovanou vodu, tak ta do urcite do urcite doby korozi zabranuje.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
eXtherm | od: mates000  1.8.200410:49
Dobry den. Chci se zeptat jaké jsou ohlasy na Slovenskou firmu eXtherm.a jak fungují její výrobky.A jak chladi radiator ze 120tky je dobrej?
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Průtok | od: 27.7.200422:29
Domnívám se, že tak velký průtok čerpadla ­(300 a více l­/h­) není potřeba a že hlavní problém je odvést při malém teplotním spádu teplo z chladiče. Při teoretickém průtoku 50l­/hod a 100W ztrátového výkonu se teplota zvedne o 1,7 stupňů, což je poměrně málo a je asi problém těch 100W odvést z radiátoru. Při 300 l­/h je teplotní rozdíl ještě 6x menší.
Samozřejmě, že v praxi je skutečný průtok mnohem menší ­- pro 10 mm průměr hadice je rychlost proudění asi 17cm­/s ­(při 300 l­/h pak 6x větší­). Z toho mi vyplývá, že při konstrukci je důležité zajistit
a­) hladké přechody mezi jednotlivými prvky a dostatečný průřez vedení ­(hadice, radiátor, ...­) pro snížení ztrát
b­) dostatečnou vyzařovací plochu radiátoru
c­) vhodnou konstrukcí chladiče zajistit velkou styčnou plochu a turbulentní proudění chladící kapaliny

Požadavek na velký průtok asi není důležitý a stejně tak příkon ­(ve srovnání s odváděným výkonem­) není rozhodujícím kriteriem ­- nutno zvažovat pouze při napájení z PC.
Za důležitejší považuju výtlak a pak hlavně hlučnost.

J.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Průtok | od: Jan Vítek (2827)  27.7.200422:47
To neni tak uplne pravda. Jak ukazuje tento graf ­( http:­/­/www.procooling.com­/reviews­/assets­/images­/mcw6002comparo.gif ­- graf udava rozdil v teplotach CPU a vody v okruhu v zavislosti na prutoku­), kde 1GPM ­(gallon per minute­)= 230l­/hod, pri vami udavanych 50l­/hod ­(ktere ani nebyly mereny­) je teplotni rozdil CPU ­- voda daleko vetsi, nez pri pouziti nejakych 300 a vice l­/hod. Potom se uz rozdil s pribyvajicim vykonem stabilizuje. Je take krasne videt, ze hodne zalezi na pouzitem bloku.

Jinak souhlasim. Mozna az na turbulentni proudeni kapaliny v bloku ­- tady se nazory rozchazeji, snad proto, ze jde jen tezko overit, jak kapalina v bloku skutecne proteka.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Průtok | od: 29.7.200420:26
Otázkou je jaká je vlastně měřící metodika.
Přímo z grafu to není zřejmé, ale předpokládám, že se jedná o skutečný průtok a ne udávaný dle nějakého regulačního prvku.
U nás si ale většina lidí staví systém sám a nemají možnost vyladit odpor proti proudění kapaliny. V takovém případě více něž na průtoku naprázdno je důležitelší tvar takzvané P­-Q křivky, která udává ­(laicky­) jak silné čerpadlo je. Částečně se dá taky použít údaj o tlaku na výstupu nebo výtlačné výšce.
(Někde v testu jsem viděl, že čerpadlo s průtokem 700­/h dalo v testovacím systému pouze cca 150 l­/h zatimco jiné s průtokem naprazdno 600l­/h dalo ve stejném systému skoro 240 l­/h.­)
Dalším problémem je, jak proudící kapalině předat co nejvíce tepla ­(velká styčná plocha, turbulentní proudění­) a pak hlavně jak teplo dostat z chladiče do ovzduší.
Proto se domnívám, že pro dobré chlazení je potřeba hlavně dobrý radiátor, pak systém s co nejmenším odporem ­(hadice vetšího průřezu, co nejméně přechodů, ohybů atd. slušný chladič ­(viz výše ­) a pak teprve čerpadlo s dobrou P­-Q křivkou. Postavit si nějaký systém a domnívat se, že pokud tam dám čerpadlo s průtokem 800 l­/h je málo pro dosažení dobrého výsledku.

J.
P.S.
Výborný článek, díky.


OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: Průtok | od: Jan Vítek (2827)  3.8.200417:17
Pravda, prave proto, jak rikam, je vodni chlazeni hodne o experimentovani, s cilem najit co nejucinnejsi reseni.

Diky
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
dobry | od: duky (41)  27.7.200415:15
Hodne dobry clanek, konecne to nekdo pojal pekne ze siroka.
Akorat by to chtelo trochu znalosti o elektronice nez se o ni zacne psat ­(to byl zas blud o tech diodach v napajecich zdrojich­)
Ale jinak se mi to hodne libilo.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: dobry | od: Jan Vítek (2827)  27.7.200417:23
Muzete mi tedy rict, co presne tam je za blud o diodach ve zdrojich?
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: dobry | od: tar  27.7.200421:14
Nejspíš to, že to nejsou diody, ale tranzistory. Taky by nebylo špatné do článku doplnit, že u některých zdrojů jsou ty chladiče pod napětím, ať někdo nepřijde k úrazu. Ale jinak je článek fajn.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: dobry | od: Jan Vítek (2827)  27.7.200422:13
OK, v tom pripade nechapu, proc sam autor zminenou soucastku nazyva dvojitou diodou ­(I have glued a LM50 Temperature sensor in the hottest component, the 5 volt double diode.­) a to jeho popis rozhodne nevypada, ze by zdroj videl poprve v zivote. Ostatne, posudte sami http:­/­/www.webx.dk­/oz2cpu­/pcmod­/water­-psu.htm. Jeste jsem se chtel o jeho tvrzeni ujistit, protoze se mi to taky nezdalo, ale dal jsem nic nenasel.

OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: dobry | od: duky (41)  29.7.200416:20
Tema bludama sem na mysli tohle. Jakto ze ta 5V dioda topi nejvice kdyz ma vzdy mensi chladic nez spinaci tranzistory, pokud pokud nemaji spolecny chladic.

Ale to je jedno, clanek se mi i s casovym odstupem jevi jako hodne dobry.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: dobry | od: Jan Vítek (2827)  27.7.200422:27
Tak jsem se poradne informoval. Na obrazku, ktery popisuji, jsou opravdu diody ­(angl. popis rectifier diodes­). Tranzistory by mely byt na druhe strane chladice, ktera zde neni videt. Pravda je tedy, jako obvykle, nekde uprostred :­)
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: dobry | od: tar  27.7.200423:55
Dobře, přesvědčil jste mě :­). Co jsem četl o různých modifikacích, tak se mluvilo vždy o FET tranzistorech. Nicméně ten zdroj z obrázku je přinejmenším podivný, na 12V má psanou maximální zátěž pouze 12A, to je na 400W zdroj hodně málo, i moje 5 let stará 250ka ma víc.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
vodnik | od: alien5  27.7.200413:01
dobrej clanek to ted potrebuji delam vodnika.Novej radiator ze 120tky Cerpadlo micra a zbytek pohodicka jeste musim vyrobit sponu na prichyceni na procesor Blok na CPU mi udelal tatinek v praci je strojar takze pohoda na vnitrni strane bloku mam diry aby bylo turbulentni proudeni.Cus
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Velmi povedeny clanek! | od: Crus  27.7.200412:29
Libil se mi.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
velmi pěkné | od: nitrogen  27.7.200410:58
Musím autora pochválit za velmi pěkně zpracovaný článek, všechno hezky pohromadě a přehledně. Všiml jsem si totiž že se na tomhle serveru jinak jenom rejpe...
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: velmi pěkné | od: Jan Vítek (2827)  27.7.200414:28
Diky vsem za pozitivni ohlasy.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
dodatok | od: tehla  27.7.20049:26
jednotky su spravne, W.m­-1.K­-1
este dodatok, autor by mohol spomenut na prvej strane v porovnani tepelnych vodivosti, ze sa jedna o tepelne vodivosti vedenim a teda nie su dobrym prikladom v tomto pripade
na druhej strane prudenie kvapalin a prestup tepla prudenim je nieco, co by sa nedalo obsiahnut ani v 5x takto dlhom clanku
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: dodatok | od: Jan Vítek (2827)  27.7.20049:42
Tepelna vodivost obou zminenych kovu je spis jen na pripomenuti, jake vyhody ma med. Duraz samozrejme davam hlavne na rozdil tepelne vodivosti vody vs. vzduch.
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: dodatok | od: tehla  27.7.20049:50
ved o nich hovorim, v kovoch vodivost prudenim nejak neexistuje :­)
a voda vs vzduch, to je samozrejme
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: dodatok | od: guzii (375)  27.7.200423:41
jednoty= hodnoty :­) ... desetiná čárka. Možná to je dobře, ale podle mě jsou ty čísla nějak velký­-možná se pletu. Mechaniku jsem už neměl skoro měsíc ;)
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Re: dodatok | od: Jan Vítek (2827)  28.7.20049:14
Hodnoty jsou spravne
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
jednotky | od: guzii (375)  27.7.20040:35
Nemáte náhodou špatně jednoty tepelné vodivosti v první tabulce? Nějak se mo to nezdá :­) ;)
OdpovědětKvalita příspěvku:  dobrá(0)  nízká(0)
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
 
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste vpravo nahoře. Pokud nemáte profil, zaregistrujte se.