Tesla: co vězí za jejím úspěchem a proč ještě nezbankrotovala?

Elon Musk a jeho společnosti, to jsou neustále zmiňovaná témata, protože vytváří kontroverzní situace všude, kde se objeví. V dnešním článku se pokusíme zamyslet nad úspěchem společnosti Tesla, která je známa především výrobou elektromobilů. Jenže považovat ji jen za automobilku by byla velká chyba. Mohou však za přežití firmy a už několik ziskových čtvrtletí jen dotace na podporu elektromobilů? Mohou být důvody i někde jinde?

 

 

Nejdříve začněme trochou historie, abychom si vůbec řekli, kdo je to Elon Musk. Musk se narodil v roce 1971 v Jihoafrické republice (má však kanadské kořeny) a už jako teenager snil o elektromobilitě (tehdy ještě s využitím superkondenzátorů), solární energetice, letech do vesmíru a nejen o tom. Jako sociálně nešikovný a velmi sečtělý podivín neměl moc kamarádů a už jako 17letý se přestěhoval do Kanady, která byla snazším přestupným bodem do USA, kde chtěl uskutečnit své vize.

 

V roce 1995 založil firmu Zip2 se svým bratrem Kimbalem, kterou za 307 mil. USD prodal v roce 1999 Compaqu (sám Musk získal 22 mil. USD). Ta byla jakýmisi digitálními Zlatými stránkami, čímž předběhl dobu. Také jeho další startup X.com předběhl dobu. Založil ho v roce 1999 a šlo o finanční služby na Internetu. Projekt měl obcházet tradiční banky např. platbami pomocí e-mailových adres. Vytvořit výrazně separovaný platební systém se povedlo až kryptoměnám, což je patrně také důvod, proč je Musk tak propaguje (v podstatě splnily jeho dávný sen, který v PayPalu a X.com plně nerealizoval).

 

Muska sice známe jako zakladatele PayPalu, ale to není úplně tak pravda. PayPal byl konkurenční službou, se kterou se X.com následně spojil. Stejně jako v Zip2, i zde byl vyšachován z vedoucích pozic, což se podepsalo na tom, jak se později stavěl ke svým řídícím rolím v dalších společnostech. Nicméně po odchodu z vedoucích pozic a prodeji Paypalu serveru eBay na tom rozhodně nebyl špatně. PayPal byl prodán za 1,5 mld. USD a Musk z toho vytěžil asi 180 mil. USD.

 

Jako podnikavý typ se nejal užívat si peněz, ale 100 mil. USD vložil do SpaceX, 70 mil. USD do Tesly a dalších 10 mil. USD do SolarCity. Zdánlivě tři projekty, které byly předem odsouzeny k neúspěchu. A tady začíná náš příběh o tom, co stojí za úspěchem společnosti Tesla.

 

 

Stejně jako u PayPalu, ani v Tesle nebyl Musk přímo jejím zakladatelem (i když výsledkem soudních tahanic je za něj nyní považován se čtyřmi dalšími lidmi). Firmu založili ještě jako Tesla Motors pánové Martin Eberhard a Marc Tarpenning v roce 2003. O pár měsíců později se přidal Ian Wright a až následně Elon Musk. O něm se už dlouho vědělo, že sní o elektromobilech (v JARu o tom hovořil už v 80. letech), takže byl logicky tím, za kým přišli, ať se stane investorem. S prvním vkladem 6,5 mil. USD se stal investorem rovnou největším a předsedou správní rady. Velmi důležitým jménem je také J.B.Straubel, který vyvíjel jiné elektromobily, viz model TZero výše. Tato pětice výrazně změnila pohled na elektromobily a v dalších kapitolách si vysvětlíme, proč Tesla s elektromobily uspěla tam, kde jiní ztroskotali.

 

Nutno však podotknout, že k bankrotu měla velmi blízko už třikrát. Jednou na konci roku 2008, kdy ji od bankrotu dělila jedna hodina (kvůli termínu vyhlášení bankrotu). Musk se rozhodl nevzdát se ani SpaceX ani Tesly a povedlo se mu na poslední chvíli odvrátit takřka neodvratitelné (obzvlášť s ohledem na to, že byla zrovna velká hospodářská krize). Tehdy se svým typickým blufováním, do kterého zatáhl i SpaceX, získal od investorů poslední nutné peníze ve formě půjčky a nikoli investice, aby měl na výplaty zaměstnancům (jinak by musel vyhlásit krach), sám přidal svých posledních 12 milionů USD a na kontě mu zbylo jen pár set tisíc USD. Uchránil i svou pozici CEO. Dle jeho slov chtěli někteří investoři záměrně krach firmy, aby z celé situace vyšli jako noví vlastníci společnosti.

 

Podruhé to bylo na přelomu let 2012 a 2013 v době náběhu výroby Modelu S, kdy měla Tesla tisíce objednávek, ale byla schopna vyrábět jen deset vozů týdně. To se postupem času kvůli negativní publicitě i tlaku shorterů, kteří vyhlašovali automobilku jako nejlepšího adepta k shortování, měnilo k odříkávání objednávek. Musk tehdy přikázal lidem ve firmě kontaktovat zájemce a proměňovat předobjednávky v závazné objednávky. Výsledkem bylo o pár měsíců později první ziskové čtvrtletí v historii, skok hodnoty akcií z cca 7,5 USD na téměř 40 USD během půl roku a další investiční kolo.

 

Tyto prodeje a zisk zabránily také tomu, aby se naplnila dohoda s Googlem, který měl Teslu koupit za 6 mld. USD a nechat Muska ještě 8 let řídit společnost, než přijde na trh s levnějším elektromobilem (Model 3). Dohadování se nad některými body dohody mezi Teslou a Googlem dalo Muskovi čas, aby se výše zmíněné objednávky proměnily v prodeje, Tesla získala dostatek peněz a Google už nepotřebovala jako zachránce. Nezapomeňme také na to, že Larry Page (jeden ze zakladatelů Googlu) je kamarádem Muska, investorem Tesly a jeho jmění asi o dva řády převyšuje to, co Tesla potřebovala ve svých nejhorších časech.

 

 

Tesla tak ještě v roce 2013 splatila vládní půjčku 465 mil. USD i s úroky (o 9 let před termínem, který měl být v příštím roce). Abychom to uvedli do kontextu, Ford v té době dostal vládní půjčku ve výši 5,9 mld. USD (12,7× více) pro zvýšení efektivity svých vozů, Nissan pak 1,45 mil. USD (3,1× více pro podporu výroby elektromobilu Leaf) a Fisker 529 mil. USD, přičemž ten zbankrotoval. Jen tak pro zajímavost, americká vláda do GM pro jeho záchranu před bankrotem napumpovala přes 50 mld. USD (cca 110× více než byla půjčka Tesle, nicméně GM muselo vracet jen 6,7 mld. USD). To jen abychom si nemysleli, že Tesla je jediná automobilka, která kdy dostala vládní dotaci nebo půjčku.

 

Třetí situace, kdy měla Tesla blízko k bankrotu, byla někdy v době náběhu výroby Modelu 3 (cca 2017-2018), kdy Muskovi dle jeho slov zbývaly do bankrotu jen týdny. V tomto případě k tak masivnímu odříkání objednávek jako u Modelu S nedocházelo, ale o to více byl problém v neschopnosti vyrobit dostatečný počet vozů, které by bylo možné prodat. Na samotnou podporu ze strany vlád a její vliv na Teslu se podíváme podrobněji v jedné z dalších kapitol.