Tesla: co vězí za jejím úspěchem a proč ještě nezbankrotovala?

Obrovským tématem, které se pojí s Teslou, jsou tradičně dotace. Rozhodně nelze popřít, že dotace firmě nijak neublížily a v mnoha případech ji významným způsobem pomohly. Občas to ale v diskuzích mezi lidmi vypadá, že Tesla je snad jediná firma na světě, která kdy dostala dotaci a jen kvůli tomu přežila. Jak už jsme si ukázali v první kapitole, dotace putují v různých formách snad ke všem automobilkám a mnohdy v ještě mnohem větší výši.

 

Nyní se budeme věnovat podpoře Tesly např. pro stavbu jejích továren. Dle stránky subsidytracker.goodjobsfirst.org si Tesla na podpoře (ne nutně ve formě dotací) v USA odnesla za svou historii celkem 110 pobídek v celkové výši 2,5 mld. USD a dvě půjčky v celkové výši 466,5 mil. USD (jednu ve výši 465 mil. USD splatila 9 let před termínem). Více než polovina z této částky byl "megadeal" se státem Nevada ve výši 1,29 mld. USD. Tady je ale třeba si dávat velký pozor na to, co je dotace a co třeba daňová úleva.

 

 

Nevada Tesle nedala 1,3 mld. USD, ať si postaví továrnu. V tomto případě totiž nejde přímo o dotace (poskytnutí peněžních prostředků), ale především o několik daňových úlev. Nejvíce z toho je 20leté odpuštění tzv. "sales tax", daně z obratu (celkem 56 % z této pobídky). Mnohdy je nesprávně považována za americkou formu DPH. Dalších 26 % tvoří 10leté odpuštění majetkové daně, zhruba 15 % tvořily různé daňové kredity za investice i pracovní místa, poslední jednotky procent pak tvořily další malé daňové úlevy.

 

Abychom si tato čísla dali lépe do kontextu, vezměme si např. ony daňové úlevy, pro jednoduchost v průměru. Ta první je 726 mil. USD rozprostřených do 20 let, tedy v průměru 36 mil. USD ročně. Druhá činí necelých 333 mil. USD na 10 let, tedy 33 mil. USD ročně a třetí 27 mil. USD na 10 let, tedy necelé 3 mil. USD ročně. Celkově nám to dělá lehce přes 72 mil. USD na rok. Automobilka od začátku roku 2010 do konce roku 2014 vykázala příjmy necelých 5,95 mld. USD a v samotném roce 2014 byly příjmy Tesly už okolo 3,2 mld. USD. Takže pro rok 2024 by tato úleva tvořila 2,25 % příjmů společnosti (tedy příjmy za 8 dní).

 

Pro zajímavost, Tesla do konce roku 2020 vykázala příjmy ve výši 106 mld. USD. Americké dotace nebo jiné pobídky (např. ve formě daňových úlev) v souhrnné výši 2,5 mld. USD tak sice v historii Tesly na první pohled odpovídají 2,4 % příjmů, nicméně zde nesmíme zapomenout na to, že mnohé nebyly ještě zdaleka vyčerpány, takže skutečné číslo je nižší.

 

Je to tak moc, že by bez toho Tesla nepřežila? Ve světle těchto čísel nevypadají být pobídky v podobě daňových úlev okolo 72 mil. USD ročně (a dalších kreditů) až tak kriticky významné, uvážíme-li, že celková investice do této Gigafactory činila cca 5 mld. USD (ale ani zde nesmíme zapomenout na to, že ta se také rozprostírá v čase). Rozhodně však nelze popřít, že by to nebylo něco, co vůbec nepomohlo.

 

Znovu ale podotkněme, že pokud chceme Tesla vytýkat tuto pobídku a tvrdit, že bez toho by ji tradiční automobilky zničily, neměli bychom zapomínat na to, že i automobilky vyrábějící auta se spalovacími motory dostaly nejednu dotaci nebo pobídku, nemluvě třeba o více než 50mld. k záchraně General Motors. Nemusíme ale ani chodit daleko, např. český stát automobilce Hyundai zaplatil nošovickou továrnu asi ze 7,5 %. Spolu s dalšími dotacemi spojenými s projektem (tedy penězi pro různé účely včetně peněz pro dodavatele) bylo vyplaceno okolo 5 mld. Kč při celkové investici okolo 30-35 mld. Kč (tedy šestinu až sedminu investice), nemluvě o daňových prázdninách.

 

 

A abychom přidali ještě jednu zajímavost, pojďme se podívat na náklady na vývoj, které dobře ukazují, proč startupy první roky prodělávají. Tesla ze svých 106 mld. příjmů věnovala za dobu vydávání finančních výsledků 8,5 mld. USD na vývoj, tedy zhruba 8 %. Úplně jiné to ale bylo v počátcích firmy, např. vývojové náklady v letech 2010-2012 znamenaly v průměru okolo 80 % příjmů. To bylo období vývoje Modelu S a zajištění jeho výroby. Od spuštění výroby Modelu S se už situace poněkud uklidnila a vývojové náklady mezi lety 2013-2017 tvořily v průměru okolo 13 %. Po spuštění výroby Modelu 3 a dramatickém nárůstu příjmů pak rychle klesly a nyní jsou už pod 5 %.

 

Pokud jde např. o šanghajskou Gigafactory, tam se mi nepodařilo dohledat, že by byla financována z nějaké významnější státní dotace. Šlo o půjčky z čínských bank a finančních institucí ve výši cca 1,4-2,0 mld. USD. Ví se, že minimálně 0,6 mld. USD je už splaceno, a pokud jde o státní pobídky pro Teslu, ty jsou zde ve formě daňových úlev (Tesla bude platit 15% daň namísto standardních 25 %).

 

 

Dále tu máme texaskou Gigafactory. Tam by mělo jít o pobídku ve formě 1200 USD ročně za každé pracovní místo po dobu 10 let, celkově se hovoří až o 14,6 mil. USD ročně. Díky smlouvě s Del Valle ISD pak Tesla ušetří každý rok dalších 4,6 mil. USD, nicméně přesná čísla a odhady se liší a můžeme tak v horizontu 10 let počítat s cca 180 až 200 mil. USD. Ve výsledku je to cca 14 % toho, co poskytla Nevada pro tamní Gigafactory, a asi 17 % hodnoty investice do celé továrny, která má Teslu vyjít na 1,1 mld. USD. Prozatím si Texas v pobídkách připsal 64 mil. USD a opět se tu bavíme o desítkách milionů USD ročně při miliardové investici.

 

 

Jako poslední je tu berlínská Gigafactory. Ta by měla údajně vyjít až na 4 mld. EUR (4,7 mld. USD). Zde není přesně známo, co vlastně Tesla dostane. EU je do elektromobility celá žhavá, The Green Deal mění jeden průmysl za druhým. Hovoří se o tom, že v rámci projektu European Battery Innovation v hodnotě 2,9 mld. EUR (3,4 mld. USD) by Tesla mohla dostat i okolo 1 mld. EUR (1,2 mld. USD). To rozhodně není malá částka. Když přidáme trochu kontextu, na takovou částku potřebuje Tesla prodávat auta po dobu necelých 11 dní (a v příjmech celé společnosti včetně energetické divize na to potřebuje "pracovat" 9 dní). Pokud bychom však hovořili o čistém zisku a nikoli příjmech, odpovídá to částce za celé čtvrtletí Q2/21 nebo za roční období Q2/20 až Q1/21.