První elektrické tahače Tesla Semi se objevily u společnosti Pepsi v Sacramentu, kde jich jezdí 21 kusů. O jejich nabíjení se starají 4 vysoce výkonné 750kW nabíjecí stojany a takto rychlé nabíjení rozhodně přináší otázku, co na to říká elektrická síť. Toto má ale různá řešení, o kterých byla v minulosti už mnohokrát řeč, a které tento problém sice neeliminují, ale aspoň o něco snižují (např. baterie i vlastní výroba). Informace o prvních měsících provozu těchto tahačů zveřejnila společnost Pepsi v rámci projektu Run on Less, kde se lze na stránkách doklikat i k mnoha jiným případům užití elektrických aut (např. k tomu, jak (ne)použitelná je elektrická dodávka Ford Transit pro kurýrní nasazení u DHL).
Společnost sama přiznává, že jednání s poskytovateli elektrické energie nebyla jednoduchá. Původní jednu elektrickou stanici museli rozšířit o další, která má na starosti výhradně nabíječku pro Semi. Bylo potřeba zapracovat na integraci všech systémů a vyrovnávání odběrů mezi jednotlivé vozy, řídit nabíjení aut i nabíjení baterií v depu. Energie se totiž do nákladních vozů nemusí brát výhradně přímo ze sítě, ale depo je vybaveno i velkou 2,4MWh záložní baterií. Ta může pobrat tolik energie, že by zvládla plně nabít zhruba čtyři Semi. V depu jsou také solární panely s instalovaným výkonem 1,2 MW, takže za ideálních podmínek dokážou dodávat energii na nabíjení dvou tahačů. Při neobsazení nabíječek se mohou starat o nabíjení záložní baterie, která se pak nemusí dobíjet ze sítě.
Dozvěděli jsme se také to, že většina tahačů jezdí kratší rozvážkové trasy do 75-100 mil (120-160 km) denně, kdy vůz vyjíždí plně naložen a postupně na každé další zastávce, kterých je obvykle mezi 8 až 12, přijde o část nákladu. Tato vozidla jsou denně 12 hodin na cestách (opět je tedy vidět, že pro rozvážky je elektrický pohon vhodný, průměrná rychlost a ujetá vzdálenost je při takovém nasazení opravdu velmi nízká). Tři z tahačů ale jezdí dálkové trasy o délce 250 až 450 mil (400 až 720 km), a to zvládnou plně naložené na celkovou hmotnost soupravy 82 tisíc liber (přes 37 tun) i na jedno nabití. Nerozváží tak chipsy, jak se původně mluvilo, ale jsou plné různých nápojů. Vozy jezdí obvykle na dvě směny, jedna začíná ještě v noci mezi 1. a 4. hodinou ranní, druhá pak okolo 1. až 3. hodiny odpoledne, nejede-li do Bakersfieldu, kdy už řidič kvůli počtu hodin stráveným za volantem nemůže jet dál. Vozy jsou nezřídka naložené oběma směry.
Řidiči dále říkají, že během nakládací přestávky se vůz za 20-30 minut nabije až na 95 %, a to z téměř vybitého stavu okolo 5-10 % (tady si čas možná poněkud přibarvují, teoreticky by systém měl zvládat 75-80 % za 45 minut). Dále si pochvalují komfort, dobrý výhled, velmi malý poloměr otáčení, zaujalo také řešení pohonu, kdy má jedna zadní náprava motor na rozjezdy a druhá na udržování vysokých rychlostí na dálnici. Dlouhodobá spotřeba tahačů činí 110 kWh/100 km.
Zdroj: insideevs.com, runonless.com
