TESS objevil žhavou exoplanetu s jen 8hodinovou dobou oběhu

V naší soustavě tak neexistuje nic, co by se tomu jen přibližovalo a i Slunci nejbližší Merkur dokončí jeden oběh za 88 našich dní. Planeta GJ 367 b je tak z našeho pohledu skutečně neobvyklá a i když samozřejmě je známa řada dalších objektů, které se pohybují velice blízko u svých hvězd (což jsou především horké Jupitery), v tomto případě jde o planetu srovnatelnou s Marsem s cca poloviční hmotností Země. 

 

 

GJ 367 b by však mohla být vzhledem ke své pozici pozůstatek nějaké mnohem větší planety, která byl postupem času zbavena většiny hmoty. Patří mezi tzv. USP planety (Ultra-Short Period) s oběhem kratším než 24 hodin (zde konkrétně 7,7 hodin) a mělo by jít o svět tvořený především jádrem ze železa a niklu, na jehož povrchu osvětleném hvězdou by měly panovat teploty kolem 1500 °C. V takové blízkosti ostatně dostává na stejnou plochu cca 500x vyšší energii ze záření v porovnání se Zemí v její pozici. 

 

Ze známých poznatků se dá také vyvodit, že pokud tato planeta někdy měla atmosféru či volatilní prvky, pak o tuto svou část už dávno přišla a také je téměř jisté, že má podobně jako náš Měsíc vázanou rotaci, a tak svému slunci vždy vystavuje vždy tu samou část. Vzhledem k absenci atmosféry by tak na věčně tmavé polokouli měly panovat naopak teploty hluboce pod nulou. 

 

Nalezená exoplaneta krouží kolem GJ 367 (Gliese 367), červeného trpaslíka, který ji jistě nejednou "osvěžil" erupcí. Pravděpodobně přitom vznikla ve větší vzdálenosti a postupně migrovala až do takové blízkosti, takže v takovém případě je možné, že jde jen o jádro plynného obra maximálně o velikosti Neptunu. Anebo šlo vždy o kamenitou planetu, ale s pozoruhodně velkým zastoupením železa a niklu. 

 

Zdroj: Space.com