me taky, ale rikal jsem si ­"on to tam nekdo napise­" a uvidi se jak to je :)

to jsou ale kubicke metry za hodinu a kubicke stopy za minutu ­- m^3­/h a CFM ­(cubic feet per minute)

CFM je cubic feet minute­-1
u nás M3 hod­-1
minut má hodina 60
stopa je 30,48cm to celé na třetí *60 minut

je koeficient 1,699 a to celé m3­/hod

1. Prachovy filtr vzdy snizi pruchod vzduchu. Proto je treba mit v case dostetecny pocet ventilatoru.
2. Prachovy filtr se muzi umistit na vsechny nasavaci otvory, jinak to nema smysl.
Pokud ma case mnozstvi vsejijakych ruznych vetracich otvoru, tak se vyplati aspon cast zalepit ­(staci lepici paskou­).
3. Filtry se casem zanesou ­- za jak dlouho zalezi hlavne na prasnosti prostredi ­- a musi se proto celkem casto cistit. Cisteni staci vysavac. Filtry ale muzsi byt umisteny tak, ze se daji vysavat primo ­(zabudovane­), nebo musi byt lehce oddelitelne od case. To je asi ten nejvetsi opruz.

Ja som to vyriešil nasledovne ­- mám iba jeden ventilátor ktorý vzduch nasáva a pred ním som umiestnil asi 5mm hrubý kus molitanu ­- dobré je ho staticky nabiť­(a raz za mesiac ho treba vyklepať ­- zachytí hodne jemného prachu­). Keďže je ale pred ním filter tak má pochopitelne nižšiu účinnosť ako ventilátor v zdroji = podtlak... preto treba zalepiť všetky zbytočné otvory v case.

Mno a co tak nedat filter zadny a jednou za rok otevrit pocitac a vyluxovat. Provozuji takhle supertiche pocitace ­(hometunning­) jiz nekolik let a vse OK. Hlavne mam vyriznute diry 12cm primo pres plast i plech ve predu na skrince, takze prutoku nebrani nic ani mrizka...pak mam dalsi 12cm vetrak na boku nad pasivnim chipsetem zakladni desky taktez 12cm vyrez tedy zadna mrizka.

Filter nedoporucuji protoze aby byl pak vetrak ucinny musi se pustit na plne kulky a pak dela kraval. Take je pak treba tyto filtry cistit 4 a vic krat do roka protoze rapidne klesa ucinnost vetraku po zaneseni.
Tedy vetrak na vyssi otacky= znatelne vyssi hlucnost.
Daleko jednoduchsi je jednou za rok vysat vnitrek pocitace a zdroje.

Hodne zalezi na tom o jakem filtru je rec a na jake je pouzit plose. Napriklad ja pouzivam filtry do vysavacu :­-­) ktere NElepim primo k nasavaci strane ventilatoru ale vytvorim pred nim velky prostor ktery obklopuje ze vsech stran prave velka plocha takoveho filtru ­(staci zevnitr oblebit vsechny otvory celni masky, a plocha vsech techto otvoru by urcite mela byt nekolikanasobne vetsi nez plocha samotne nasavaci strany ventilatoru­). Ucinnost ventilatoru tim neni prakticky vubec snizena.

Myslim, ze to je dobry napad.

NEmyslím si, že právě anketa by prokázala který ventilátor je méně spolehlivý než jiný ... spíš se to jako obvykle zvrhne v soutěž popularity značek :­-)

Myšlenka zajímavá, ale souhlasím s názorem, že by se to zvrhlo v souttěž oblíbenosti značek.
Osobně používám Silverstone Air penetrator 2x na kompaktním vodníkovi cca 3 roky. Těžko soudit, zda je to moc nebo málo, točí pouze 1500 otáček a jsou prakticky neslyšitelné.

tech tam take par bude

dekuju

Asi by se také dal měřit tlak vzduchu na nějakém zaslepeném konci, ve vzdálenosti třeba 10cm od ventilátoru, který vypoví hodně o ryhlosti i linearitě proudění

No jo, ale jak najit ten spravny bod, ktery by mohl byt srovnatelny s jinymi vetraky? Jinak ty prvni dve by asi byly mozne

Řešením je měřit na více místech ­(kraje, střed, ...­)a potom
a­) zprůměrovat
b­) proložit plochu všemi body ­(podobně jako u měření odezvy LCD­)
c­) odvodit analytický vztah a zintegrovat

volil bych b­) :­-)

Dobrý nápad, s ochlazováním drátků by to šlo. Má to myslím jediný problém ­- že k ostatním korekčním koeficientům by přibyly ještě další dva ­- nutnost snímat teplotu proudícího vzduchu a barometrický tlak ­(kvůli jeho hustotě­) a nějak celou sestavu v závislosti na těchto veličinách zkalibrovat.

poslední dva údaje budou pro všechny vent. stejné, pokud bude pokus proveden během pár hodin :­-)

ano, ale o tom to právě je ­- je zapotřebí metodiky, která dává dlouhodobě konstantní a opakovatelné výsledky. Bez dlouhodobých srovnání by celé měření hodně ztratilo na hodnotě a na smyslu..

U této metodiky je důležitá vlhkost vzduchu a myslím, že tlak vzduchu a teplota +­-1C měření neovlivní narozdíl od vlhkosti.

Jediny problem pro tyto ucely je barometricky tlak a vyzadovalo by to provest mereni za ruznych pocasi, zjistit odchylku a zavest pote korekcni koeficient do vzorce. Co se tyce teploty s tim si hlavu lamat nemusite, protoze Vas nezajimaji absolutni hodnoty nybrz rozdily teplot pred zapocetim ochlazovani a pri ochlazovani­(pokud budou dve mereni probihat za stejnych podminek s tim ze prvni bude pri pokojove teplote 22°C a druhe pri pokojove teplote 25°C, ovsem obe se v ramci testu nebudou menit, rozdil namereneho ­"vykonu­" bude v ramci chyby mereni. Rozdily v namerenem vykonu by se projevili az pri vyssich teplotnich rozdilech mezi jednotlivyma merenima, cili klimatizovana kancelar na tyto testy bohate dostacuje­), cili prakticky by pribyl jeden parametr a to neni tak strasne vzhledem k prinosum....

V tomto případě je potřeba zahrnout do výpočtu i tepelnou kapacitu vzduchu, která závisí na vlhkosti ­(mimo jiné­). Takže to může krásně sloužit k porovnání ventilátorů v daném okamžiku a hůř k porovnání dvou různých měření