Trumpova administrativa: končíme s ISS, vracíme se na Měsíc

O NASA se v Trumpově administrativě stará především viceprezident Mike Pence, který se už dříve nechal slyšet, že přepracuje vesmírný program USA, aby směřoval více k lidskému zkoumání vesmíru a objevitelským výpravám. Není tak žádné překvapení, že se dozvídáme o konci financování programu Mezinárodní vesmírné stanice, což by mělo nastat v roce 2025 a přesunu financí na lunární výpravy, což bude možná zahrnovat i lunární stanici. Logickým vyústěním je pak výprava na Mars

 

 

To vše jsou stále zatím ještě návrhy, ovšem dle více zdrojů se s nimi počítá pro finální verzi, kterou administrativa připraví pro vedení NASA. Co se týče změn, nejdříve tu tak máme ISS, od níž se chce NASA odvrátit. Tato stanice stavěná především mezi lety 1998 a 2011 představuje zásadní zátěž pro rozpočet této agentury. Ten činí 19,5 miliard dolarů za rok a z této sumy na její provoz padnou asi 4 miliardy. Jde tak o pětinu celkového rozpočtu a pokud jde o mise zahrnující lidskou posádku, je to dokonce 40 procent. 

 

schema ISS

Čili ukončení financování ISS ze strany NASA by tak uvolnila značné prostředky, jež by mohly být využity třeba pro problémový SLS (Space Launch System), kde panují obavy, aby tyto rakety vůbec startovaly alespoň jednou ročně. To přijde na celou miliardu dolarů, a to zvláště kvůli nutnosti udržovat při životě nákladná výrobní a testovací zařízení. Pokud by tak SLS získalo alespoň část uvolněných prostředků, mohly by se tyto rakety podívat do vesmíru daleko častěji a ostatně budou potřeba, pokud se má zrealizovat lunární stanice a další cíle. 

 

NASA bude dle dřívejšího rozhodnutí poskytovat finance pro běh ISS do roku 2024 a uvažovalo se o prodloužení do roku 2028, které by tak novým rozhodnutím padlo. To by jistě nebyla moc dobrá zpráva pro SpaceX či jiné soukromníky, kteří chtějí právě pro NASA zajistit dopravu astronautů na ISS a dosud s tím nezačali (aktuálně to zajišťují ruské Sojuzy). Nicméně pokud to nebude NASA, mohl by to být někdo jiný. 

 

Otázka tak je, co se s ISS stane a zda ukončením financováním ze strany NASA zanikne, zda snad přejde do rukou soukromníků vzhledem k tomu, že dlouhodobý plán agentury zahrnuje opuštění nízké orbity a přesun na vyšší a dále. Může to nakonec dopadnout ještě tak, že se v Kongresu najdou finance pro zajištění dalšího provozu ISS i pro vývoj SLS i lunární mise. To by tak vyžadovalo značné posílení rozpočtu NASA, které se už může jen zdát o 4,4 % federálního rozpočtu, což platilo v roce 1966 (43,5 mld. dolarů v tehdejší hodnotě). Nyní to není ani půl procenta a v posledních letech se rozpočet spíše ztenčuje, než aby bobtnal a návrhy do budoucna nepočítají s velkými změnami, takže rozpočet má zůstat pod 20 miliardami. 

 

Zdroj: Extremetech