Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty
Chlazení a skříně
Ostatní
Periférie
Procesory
Storage a RAM
Základní desky
O nás  |  Napište nám
Facebook  |  Twitter
Digimanie  |  TV Freak
Svět mobilně  |  Svět audia

UCLA: maximální délka mise na Mars by měla být čtyři roky

, , aktualita
UCLA: maximální délka mise na Mars by měla být čtyři roky
Studie mezinárodního týmu vědců včetně lidí z UCLA se věnuje všudypřítomnému nebezpečí, jemuž budou vystaveni astronauti, kteří se vydají na Mars. Otázka je, jak je chránit a s jakou maximální délkou mise lze počítat. 
UCLA: maximální délka mise na Mars by měla být čtyři roky
Jde pochopitelně o všemožné škodlivé záření, před nímž nás obvykle chrání magnetické pole Země i její atmosféra, ale při cestě na Mars s touto ochranou už nelze počítat, takže astronauti budou vystaveni jednak záření ze Slunce a pak i všudypřítomnému kosmickému záření. 
 
Studie vědců z celého světa měla za úkol odpovědět na dvě hlavní otázky, a sice zda bude záření představovat příliš velké riziko pro lidský život i v případě nejkratšího možného výletu tam a zpět a zda může v tomto ohledu nějak pomoci vhodné načasování mise. Dobrá zpráva je, že vědci na tyto dvě otázky mohli odpovědět v krátkosti slovy ne a ano. 
 
 
Obšírněji řečeno, astronauti by měli vydržet misi na Mars za předpokladu, že jejich loď jim na cestě poskytne vhodnou ochranu a samotná mise nebude trvat déle než čtyři roky. S tímto časovým omezením by přitom neměl být problém vzhledem k tomu, že Země a Mars se k sobě přiblíží jednou za dva naše roky a v tu dobu nastává i doba vhodná pro lety tam a zpět, čili čtyři roky by měly bohatě stačit na to, aby se návštěvníci Marsu dokázali dopravit na místo, tam si počkat na další časové okénko pro odlet a přiletět zpět. 
 
Vedle toho ale vědci také určili, že nejvhodnější doba pro meziplanetární lety nastává, když se aktivita Slunce nachází na vrcholu svého cyklu. Tehdy totiž Slunce nejlépe chrání proti nejenergičtějším a pro nás nejnebezpečnějším částicím putující sem ze vzdálených galaxií, respektive intenzita této radiace zpravidla nejvíce klesá v době šesti až dvanácti měsíců po dosažení vrcholu sluneční aktivity. 
 
Dle fyzika Jurije Shpritze z německého Potsdamu, který se specializuje i na vesmírné počasí, tak z hlediska záření představují největší nebezpečí částice pocházející ze zdrojů mimo Sluneční soustavu, čili ty tak mohou astronauty logicky ohrožovat ze všech možných směrů. Modely přitom ukázaly, že zde může pomoci loď vytvořená z relativně tlustého materiálu sloužícího coby štít, ovšem pokud ten bude až moc mohutný, může astronautům začít spíše škodit coby zdroj sekundárního záření, jemuž budou už přímo vystaveni. 
 
A jak je na tom Slunce v rámci jeho cyklu? Jde o aktivitu měřenou na základě počtu slunečních skvrn, která tak není v každém cyklu stejná a v posledních desetiletích postupně klesá. Nicméně další vrchol tohoto cca 11letého cyklu by měl nastat v létě roku 2025, čili pokud má někdo šanci této příležitosti pro bezpečnější cestu na Mars využít, mohl by to být teoreticky leda Elon Musk se svou SpaceX.
reklama