Zda se někdy dočkáme systémů obecné umělé inteligence, které budou schopny "přemýšlet" o čemkoli, to je stále plně nezodpovězenou otázkou. Faktem nicméně je, že se od strojového učení pro práci na jednom předdefinovaném tématu dostáváme ke stále lepším a lepší systémům, přičemž se zlepšuje i schopnost "rozumět" větám v lidské řeči. Jedním z takových systémů je GPT-3 (Generative Pre-trained Transformer 3), jehož má na svědomí projekt OpenAI.
Vědkyně Almira Osmanovic Thunström z Institutu neurověd a psychologie na Univerzitě v Gothenburgu dle svých slov jednoho deštivého odpoledne využila svého účtu na OpenAI k systému umělé inteligence GPT-3. Zadala jí úkol: "Napiš akademický článek o 500 slovech o GPT-3 a přidej do textu vědecké reference a citace." Výsledkem bylo generování textu, který má docela strukturu vědeckého článku, přičemž celý proces zabral zhruba 2 hodiny. Tento text je volně dostupný na internetu a můžete si ho sami přečíst. Místy je trochu kostrbatý a plný klasických klišé vědeckých článků, ale na to, že jde o počítačem generovaný text, to není špatná práce.
"Legrace" pak nastala, když se vědkyně rozhodla článek publikovat. Byl potřeba souhlas hlavního autora, kterým ale nebyl člověk. Na otázku, zda ho může dát k recenzi, AI odpověděla kladně, na konflikty zájmu pak záporně. Otázkou také bylo, co napsat do kolonky "jméno", "e-mail" a podobně. Každopádně AI se tímto stala hlavním (prvním) autorem tohoto vědeckého článku.
Zdroj: scientificamerican.com, insider.com
-100.jpg)
.jpg)
