vody je na světě víc než dost, jenom se občas přesouvá jinam podle změn klimatu a ročních období

Ono když se ten vodík spálí, tak je zase voda, takže se nic neděje.

vodní pára je v podstatě nejhorší skleníkový plyn + se ­"propálí­" hodně energie na výrobu­/skladování vodíku

Voda bude přímo odkapávat na silnici ? V létě na rozpálenou a v zimě na promrzlou komunikaci ? a k tomu se dá přičíst zrychlená eroze, náledí a nebo v autě bude zásobík se solí podobně jako v myčce ? :D :D :D ..nj ale to bude fungovat jen do určité teploty ..

Spalovací motor produkuje srovnatelné množství vody. Díky účinnosti spíše více. Já sice zastánce vodíku nejsem, protože očekávám, že poměrně brzy budou doladěny způsoby tvorby uhlovodíků z co2 a vody, ale odkapávání vody na vozovku není ani ten poslední problém.

Jakože spalováním vodíku máš v podstatě perpetuum mobile? Jsi normální? Pára je u hoření vodíku odpad a je to zbyteček toho, co zůstane po přeměně na teplo. Spousta věcí se bagatelizuje a přehlíží a to co konáme nyní, velmi zkomplikuje život těm po nás. Pokud jsi schopný říct, že vody je dost, nevíš, co říkáš.

Já osobně tedy také razím názor, že velkou nádrž na vodík má mít za zadkem jedině astronaut. Představa, že se podobné vozy v provozu srazí mi tedy není moc příjemná, navíc pokud by se to zavedlo v nákladní dopravě a ten kamion si toho vodíku vezl ještě podstatně více.
Ono lidé často nedomýšlejí všechna negativa spojená s malou molekulou vodíku. Je to prostě nejlehčí prvek. Nejde jen o vodíkovou křehkost, kdy ten vodík proniká do struktury materiálu a narušuje ji, což trochu komplikuje jeho skladování a transfer. Ale je s tím spojena i další fyzikální vlastnost a to velký objem. Prostě kilo vodíku za atmosférického tlaku má úplně jiný objem než kilo CNG, násobně větší. To znamená, že nádrž na vodík by musela být buď podstatně větší nebo by tam ten vodík musel být skladován pod podstatně větším tlakem, což je v kombinaci s vodíkovou křehkostí problém.
A obecně princip, kdy z vody vyrobíme elektrickou energii, s její pomocí z vody vodík, dáme spoustu energie na jeho stlačení a uskladnění a pak z něj zase jeho spotřebou vyrobíme vodu ... to je prostě naprosto zbytečné plýtvání energií.
Obecně příroda už objevila ideální materiál pro ukládání energie a není to vodík, nejsou to baterie. Jsou to uhlovodíky. Mají vysokou hustotu energie, dají se dobře a levně skladovat a transportovat. Tedy proč se patlat s vodíkem?

Tak jistě
https:­/­/youtu.be­/j8WLYzA0lCs?t=36

"Jasně, že je to naprosto bezpečné.­" Řekl hrabě von Zeppelin a poslal Hindenburg přes oceán :­) Nafta je za běžných podmínek relativně nehořlavá. Benzín je daleko hořlavější. Vodík je o pár řádů snadněji zápalný, plus strašně rád exploduje. Hodně blbá výměna, směrem k výrazně nebezpečnějšímu pohonu. A vodíková čerpací stanice ve městě? HODNĚ šílený nápad. Jasně, dokud se nestane nehoda tak fajn. Ale ona se dřív nebo později stane. Vsadím se, že to bude chtít xy různých povolení, revizí, norem. A stejně tak je jistota, že na ně bude část lidí kašlat.

Dneska už běžně jezděj auta na LPG a CNG a nevšiml jsem si že by to všude bouchalo, Zeppeliny lítaly před 100 lety, to bych do toho uplně netahal, to je jasný že obří plátěná vzducholoď naplněná vodíkem je jedna velká tikající bomba.

no nevím coc je snažší jestli CNG a nebo něco co má cca 3x vyšší provozní tlak .. ano za většinu nehod může konstrukční vada a nebo zanedbaná údržba = čím více bude jezdit aut, tak tím častější to bude jev ;­)

např. https:­/­/svitavsky.denik.cz­/nehody­/na­-pumpe­-vybuchla­-cng­-lahev­-primo­-pod­-autem­-obsluha­-cerpacky­-utrpela­-zraneni­-20160504.html

Ale nikdo neřiká že se ten vodík bude do těch aut dávat v kapalnym skupenství pod tlakem, možná budou výhodnější palivový články a elektromotor.

Zkuste se trochu zamyslet. Podívejte se, jaký dojezd mají vozy na LPG a CNG ... a to mají celkem solidní nádrž a jedná se o složité uhlovodíky s velkou molekulou.
Vodík je proti tomu nejmenší možná molekula, je neskutečně lehký. Na skladování 10kg vodíku jsou tak potřeba úplně jiné podmínky, jak třeba u CNG a LPG. Čili na nádrž bude buď opravdu velká nebo tam ten vodík bude pod opravdu velkým tlakem. Velká nádrž je problém pro osobní vozidla, protože už LPG a CNG nádrže zabírají prostor. A stejně tak je problém vodíková křehkost, protože ta molekula je tak malá, že proniká do struktury té nádrže. Proto je obecně vodík náročnější skladovat.
A je celkem jedno, zda vodík využijete v palivovém článku nebo jej spálíte ... možné je obojí. A skladování budete muset řešit v obou případech. A rozhodně je třeba říct, že nějaká větší havárie dvou vozidel s pohonem na vodík by byla opravdu spektakulární podívaná. Možná na efekt lepší jak nekonečně hořící elektromobil.

Mně přijde, že autorovi příspěvku, na který reagujete, není jasné, že v palivovém článku se nachází vodík též pod tlakem. Takže to vaše sdělení je jaksi nadbytečné. A to nic ve zlém, s obsahem souhlasím ;­-)

Vyšší provozní tlaky, plus mnohem menší molekula k zachycení. Metan ­(natož propan butan­) fakt neproniká přímo stěnami nádoby. Vodík to dělá.

BTW: jestli by nakonec nebylo jednodušší tu jedinou skutečně zelenou elektřinu použít prostě jako elektřinu. A když už auto, tak pohánět odpadním bioplynem, ethanolem a podobně. A pokud už se ­"chceme­" chovat eko, tak v první řadě koukat na vlastní spotřebu a nevozit kdejaký krám přes půl zeměkoule, když ho umí vyrobit vedlejší město. Stále mám před očima šílený příklad, kdy obálky reklamou pro ČESKOU POŠTU plnili někde za Košicemi. Pěkně tam a zpátky, bum... Ekologický počin jak prase. ­(úvaha: kolik ­"ekologicky­" žijících občanů vyváží jedna takováto prasárna? Kolik takových prasáren se dělá?­) ­(nešlo o jednorázovku, ale o ROKY trvající proces. By voko 2 tuny týdně tam a zpátky. NAPROSTO zbytečně! ­)­)­)­))

Ethanol by se mi taky líbil, ale z ňákýho důvodu je to naprosto ignorovaný palivo. Ekoteroristům nejspíš vadí cokoliv co se pálí, i když je to mnohem čistější než benzín. Vyrobit ethanol umíme a stačila by jenom malá úprava současnejch motorů na to aby se na to mohlo přejít. Má to sice asi trochu menší výhřevnost, ale trochu menší výkon motoru je asi to poslední co by naší civilizaci mělo trápit.
S tim tahánim kravin přes celou Zemi souhlas, někdy je to až komický co všechno se dováží a nejsme schopný to tady vyrobit. Další problém jsou lenoši co jedou i vyvenčit psa autem, pak se můžeme chovat odpovědně jak chceme ale i elektromobil bude špinavej když budou lidi dělat takový nesmysly.

Etanol má v masovém měřítku jednu zásadní vadu ­- kde ho vzít? Podívej se, jak to vypadá v Brazílii, kde se E85 stal běžným palivem. Kácení a vypalování obřích ploch pralesů je ta největší škoda na přírodě, jaká se dá vůbec udělat. A teď si představ, že by to bylo celosvětové měřítko, to je naprostá vražda celého života na planetě.

Ono problém je v tom, že jeho spalování zvyšuje množství přízemního ozonu a masovém měřítku by to již bylo znát. A v případě palivových článků se výrazně lepších výsledků dosahuje s metanolem, který je ale bohužel zase toxický.
Obecně hlavní problém biolihu byl ten, že nebyl vůbec ekologický a standardně se na výrobu 1 litru biolihu spotřebovalo přibližně 1,6 litru nafty, čili tak nějak to nedávalo smysl. Navíc velké množství biolihu se do Evropy dováželo z Brazílii, kde se produkuje za opravdu otřesných podmínek z pohledu ekologie. To ten benzín z ropy je proti tomu čisťounké a ekologické palivo :)

V jižní americe se dělá otřesně neekologicky asi všechno, taková je prostě jejich mentalita. Líh se dá dělat třeba z brambor a dalších plodin co se daj pěstovat, samozřejmě v masovym měřítku je otázka jestli by taková produkce stačila a pokud stroje co tam v tý Brazílii používaj jezděj na naftu tak holt na to spotřebovávaj naftu, to celkem dá rozum, hlavně se to nevyrábí primárně jako palivo, líh dneska slouží pro uplně jiný účely takže se to asi nevyrábí tak efektivně jak by to možná šlo při opravdu masovym měřítku. Ale hádam že to asi nebude tak jednoduchý, jinak by se etanolem víc zabejvali. Že pálení čehokoliv neni 100% elkologický je jasný, ale určitě je líh čistější než pálit naftu a benzín.

Pokud na litr toho biolihu spotřebují 1,6 litru nafty, tak je vždy ekologičtější rovnou spálit litr nafty.
Vyrábět líh z brambor samozřejmě jde, ale není to moc ekonomické. Obecně se pro výrobu lihu pěstuje geneticky modifikovaná kukuřice, která se nehodí pro potravinářský průmysl, ale je pěstována přímo na výrobu biolihu. A pokud bychom ji chtěli pěstovat v obřím měřítku, tak je to problém, protože kukuřice je plodina silně podporující půdní erozi. Tedy nedá se na jednom místě pěstovat dlouho. Proto je to problém v té Brazílii, oni vykácí prales, přemění jej na plantáž, ta díky půdní erozi funguje jen několik let a následně je z toho v podstatě pustina. A na obhospodařování, zpracování a transport se spotřebuje víc energie z fosilních paliv, než kolik se pak získá z toho biolihu. Čili je to čistá pseudoekologie a pouze se tím zcela zbytečně spalují fosilní paliva.

"BTW: jestli by nakonec nebylo jednodušší tu jedinou skutečně zelenou elektřinu použít prostě jako elektřinu.­"

To je dle mého názoru jeden z velkých problémů vodíku. Místo toho, aby se s pomocí elektřiny nabila baterka ­(ztrátově­), tak se s její pomocí ztrátově vyrobí vodík, ten se ztrátově stlačí a pak se v palivovém článku zase ztrátově vyrobí ta elektřina, která byla už na začátku. Jen teď v mnohem menším množství. A pak se mnohdy s její pomocí např. v tom vodíkovém autě stejně nabíjí ta malá baterka, kterou má i elektromobil. Na druhou stranu je vodíková nádrž mnohem ekologičtější věc než akumulátor. Takže co je teď lepší?

Když jsem to počítal, tak při elektrolýze budeme potřebovat asi 2,5krát tolik elektřiny, než kolik bychom potřebovali pro čistě baterkové elektromobily ­(na 1,1 kg vodíku, které jsou potřeba na ujetí 100 km, je potřeba okolo 60­-65 kWh elektřiny, na to elektromobil ujede 200­-250 km i se započtením nabíjecích a přenosových ztrát­). Takže zatímco pro plnou osobní elektromobilitu budeme potřebovat cca 1,5 Temelína, pro vodíkovou osobní elektromobily bychom potřebovali rovnou 4 Temelíny a totální překopání distribuční sítě. Zase si ušetříme tu obrovskou kupu baterek, které jsou neskutečným ekologickým problémem.

Vodík má své výhody jako vysokou energetickou hustotu ­(na 1000 km dojezd stačí tak 9 kg­), ale je to hodně neefektivní způsob ukládání elektřiny ­(hodně ztrátové procesy tam a zpět­).

Zase na druhou stranu ­- baterie jsou ekologický problém teď, protože se jimi dosud nikdo nezabýval. Jenže na rozdíl od neefektivního procesu kolem vodíku, který nijak změnit nelze, ty baterie se neustále vyvíjejí. Kilogramy nebezpečných prvků se mění na stovky gramů a ty zase postupně na gramy. Stejně tak se vyvíjejí procesy recyklace a znovuvyužití baterií.

Tak ony se vyvíjejí i procesy kolem vodíku. Jen mi přijde, že efektivita elektřina­-vodík­-stlačení ­(+úniky­)­-elektřina bude vždy horší než efektivita elektřina­-baterka ­(+samovybíjení­)­-elektřina. Upřímně řečeno, zatím nevím, které řešení bych hodnotil jako lepší. Problémy vidím v obou a v podstatě jsou hodně podobné. Blbě ­(nebezpečně­) se skladuje elektřina v baterce i vodíku, uniká to obojí ­(jedno únikem, druhé samovybíjením obzvláště v zimě­), je to podobně drahé ­(palivový článek a věci okolo něj stojí podobně jak baterky­), podobně to tak vydrží ­(palivový článek má podobnou životnost jako baterky­)... Vodík to prohrává v efektivitě, baterky zase v ekologii skladování.

Nicméně se mi zdá, že potenciál k spolehlivější a čistější variantě do budoucna to budou asi ty baterky. Jak říkáte, množství problematických materiálů se postupně snižuje, místo recyklace se využívá upcycling, takže baterky mají ještě druhý život, než se zrecyklují, procesy recyklace se zlepšují, dostupnost energie je lepší ­(vodík si doma ze zásuvky nikdo nenatankuje, zatímco baterku ze sítě i vlastního soláru si nabít dokáže­), životnost baterek se také zlepšuje, hmotnost klesá,... Takže pro vodík zbývá nižší hmotnost, rychlejší tankování a asi vždy to bude ekologičtější skladování. I když kdo ví, takový Mercedes má už funkční recyklovatelné organické baterky. Tam si ale nedělám moc iluze o jejich životnosti.

Jasně, i hospodaření s vodíkem obecně se vyvíjí, ale pořád naráží na ty fyzikální zákonitosti, které prostě nejde porušit. Maximálně je obejít tím, že vodík bude získáván z libovolného zdroje výhradně ­"čistou­" energií ­(ale na druhou stranu, náklady na výrobu solárních panelů nebo větrníků taky nejsou ekologicky zanedbatelné­), ale zase to není funkční v tak masovém měřítku, aby to nahradilo spalování ropy pro celý svět.
A co se týká baterií jen doplním novinku od izraelské StoreDot ­- baterie se schopností nabití do 5 minut. Zatím Li­-ion, do budoucna na bázi křemíkových struktur ­(to si zatím sám nedovedu představit a musím nastudovat­). Takže nám v podstatě zbývá jen vyřešit otázku okamžitého příkonu.

zrovna rychlé dobíjení je jeden z velkých problému bateriové elektromobility ..lepší je se zaměřit na energetickou hustotu, životnost a schopnost bez ztráty hvězdičky pracovat ve vetším teplotím rozsahu .. a zrovna v tomhle směru má křemík porblém na kterém pracují usilovně už roky :­)

Zrovna v tomto směru má problém úplně všechno. Současné ­"ověřené­" baterie umírají na počet nabití a energetickou hustotu. Křemíkové ­(a jiné­) baterky umírají na počet nabíjecích cyklů.jelikož se při nabíjení tak zvětší, že je to rozerve.. A různé nápady s organikou obvykle chcípnou na prosté chemii, kdy je organika z baterie vyrvána jouly elektřiny..

Když už elektřinu, tak nějaké kolejničky jako u autodráhy :o)

A kdo bude dole měnit ty fousky? :)