Ve Vídni vyvinuli keramicko-kyslíkové baterie pro velká úložiště

Ne každý typ úložiště energie se hodí ke stejnému účelu, a to platí dokonce i o tak konkrétním typu úložišť, jako jsou klasické baterie. NiMH má jiné vlastnosti jako většina Li-Ion, ale i ty se v rámci různých směsí dost liší (LFP má většinu vlastností výrazně odlišných od NMC,...). Poslední dobou začíná vystrkovat růžky Na-Ion a jednou z dalších možností by se mohly stát kyslíkové baterie. Zda se to povede, to je teď ještě velmi těžko soudit. Na Vienna University of Technology totiž nedávno vyvinuli kyslíkové akumulátory, které k přenosu náboje využívají kyslíkových iontů. Ten putuje mezi dvěma keramickými materiály, které se už osvědčily u palivových článků. A právě na tom vznikl nápad, zda by se nedaly využít i k ukládání energie.

 

 

A vypadá to, že je něco takového možné. Keramické materiály mají výhodu v tom, že jsou nehořlavé a neměly by tak přinášet riziko požárů. Neobsahují kobalt nebo nikl, nicméně prozatímní prototypy baterií obsahují lanthan. Ten dle vědců není příliš obvyklým prvkem, ale není ani přehnaně vzácným, navíc se předpokládá jeho nahrazení něčím levnějším, neboť se už nyní pracuje na jeho náhradě. 

 

 

Tyto baterie mají výhodu ve vysoké životnosti. Případný spotřebovaný kyslík se totiž dá nahradit kyslíkem z atmosféry. Přesto tu jsou ale i potíže. Do aut toto nezamíří, na to má příliš nízkou energetickou hustotu, která je zhruba třetinová. Přesnou hodnotu vědci nezveřejnili, ale ve světle těchto čísel se dá předpokládat tak něco okolo 50-90 Wh/kg, spíše bych se držel asi někde kolem té nižší hranice. Akumulátor také musí fungovat při teplotách 200 až 400 °C, takže může být ve formě kontejneru nebo budovy, která takovou teplotu udrží. Nezodpovězenou otázkou jednoznačně je, kolik energie se ztratí v těchto vysokých teplotách a jaká bude efektivita celého řešení.

 

Zdroj: sciencedaily.com, tuwien.at