Většina bězných hráčů dle Intelu nepotřebuje samostatnou grafiku
13.1.2016, Jan Vítek, aktualita
Zástupce Intelu v projevu na fóru J.P. Morgan uvedl, že většina "mainstreamových a příležitostných" hráčů nepotřebuje ve svém počítači samostatnou grafiku a namísto ní si vystačí s integrovanou Iris nebo Iris Pro. Co je na tom pravdy?
Gregory Bryant (vicepresident a generální manažer, Intel Desktop Clients Platform) zároveň řekl, že nová grafická jádra Iris a Iris Pro dokáží svým výkonem předčit 80 procent samostatných grafických karet, a právě díky tomu běžní hráči je nepotřebují. To je ale pochopitelně značně zjednodušené a v podstatě i překroucené tvrzení. Bryant pochopitelně srovnává moderní procesory s jádry Iris a Iris Pro, ideálně pak 72shaderovou GT4e pro generaci Skylake, kterou očekáváme v novém herním minipočítači Skull Canyon. Ani ta ale nebude mít dostatek výkonu na to, aby byla lepší než 80 % grafických karet z aktuálních generací a Bryant měl zřejmě na mysli především starší grafiky včetně těch mobilních, jež jsou v našich domácnostech ještě v provozu.
Nezkoumejme ale silné řeči Intelu a podívejme se raději na to, kam se v posledních letech posunul výkon integrovaných grafických jader v jeho procesorech, protože zde byl pokrok na rozdíl od procesorových jader značný. Gregory Bryant ve svém projevu totiž také řekl, že v posledních pěti letech se výkon jeho iGPU zvýšil na 30násobek, což víceméně platí v případě, že budeme srovnávat všechny generace procesorů s architekturou Core, tedy od prvních Core i3, i5 a i7 (čili Westmere). Ve skutečnosti to je dle údajů samotného Intelu asi 28násobek, ale to už je skoro jedno, neboť se stejně počítá s výkonem shaderů na jednotné frekvenci 1 GHz a jak je známo, tento takt se u jednotlivých procesorů může velice lišit. K tomu se dá říci jen to, že výkon procesorových jader takový pokrok rozhodně nezaznamenal.
Důvod je ostatně zřejmý. Zatímco počet procesorových jader obohacený o podporu Hyperthreadingu se za ta léta v podstatě nezměnil, počet EU (Execution Unit), čili prostě shaderů, se zvýšil z 10 na 72. Nesmíme zapomenout také na postupně vylepšovanou architekturu, přidanou paměť eDRAM a také značně vylepšené ovladače, které ještě před několika lety byly pro hraní často nepoužitelné. V tabulce Intelu mimochodem narazíme na termín Iron Lake, který na první pohled mezi ostatní nepatří. Jde ale o srovnání grafických jader a právě Iron Lake je označení pro samostatný 45nm grafický čip, který ještě nebyl přímou součástí procesorů Core první generace. Umístěn byl na stejné procesorové destičce hned vedle, tedy podobně jako dnes aktuální paměť eDRAM.
Má to tak i v minulém roce testovaný procesor Intel Core i7-5775C z generace Broadwell, jehož 48shaderová grafika dokázala snadno překonat i výkonná APU od firmy AMD jako A10-7850K. Od nových 72shaderových grafik tak skutečně můžeme očekávat výkon, jenž při rozumném nastavení detailů na Full HD rozhýbe i moderní 3D hry. U takového Witchera 3 to sice žádné grafické orgie nebudou, ale Intel konec konců neslibuje, že Iris Pro bude stačit na vše. Pro srovnání, proti moderní Iris Pro s 1152 GFLOPS můžeme postavit GeForce GTX 950 s výkonem 1572 GFLOPS (oboje pochopitelně v Single Precision - FP32) a nejslabší běžně prodávaný Radeon R7 360 má 1613 GFLOPS. Soupeře s podobným výkonem tak musíme hledat spíše mezi mobilními čipy, kde je třeba Radeon R9 M365X (1184 GFLOPS) a GeForce GTX 950M (1170 GFLOPS).
- iGPU v procesorech Broadwell -
Pokud má mít tedy nová Iris Pro se 72 shadery, která tedy ještě není na trhu, podobně výkonná, pak můžeme zapomenout na hraní moderních her ve Full HD s vysokými detaily. Mluvíme konkrétně o hrách jako Fallout 4, Assassin's Creed Syndicate, Just Cause 3 nebo Star Wars Battlefront, v nichž takto silná grafika nepřekročí 30 FPS a leckde nepomůže ani snížení detailů. Existuje ale i dost titulů, v nichž by to měla zvládnout, třeba Metal Gear Solid V, FIFA 16, Dirt Rally nebo onlinovky typu DOTA 2.
Je tu ale také ještě otázka ceny. Je zřejmé, že procesory s novou nejvýkonnější Iris Pro nebudou levné, stejně jako není levný testovaný Intel Core i7-5775C. Ten nás i dnes přijde na přinejmenším 10.500 Kč, což je cena, za niž pohodlně nakoupíme herně mnohem výkonnější konfiguraci procesoru a karty úrovně GeForce GTX 960. Tím se ale Intel už pochopitelně nechlubí.
Co se týče konkurenčního AMD, které se svými APU začalo už značně zaostávat, od toho ještě letos nemůžeme očekávat pádnou odpověď. Ta má přijít až někdy v tom příštím, kdy dorazí nová 14nm APU s procesory Zen a doufejme i mnohem silnější grafikou, tedy Raven Ridge.
Zdroj: PC World
Nezkoumejme ale silné řeči Intelu a podívejme se raději na to, kam se v posledních letech posunul výkon integrovaných grafických jader v jeho procesorech, protože zde byl pokrok na rozdíl od procesorových jader značný. Gregory Bryant ve svém projevu totiž také řekl, že v posledních pěti letech se výkon jeho iGPU zvýšil na 30násobek, což víceméně platí v případě, že budeme srovnávat všechny generace procesorů s architekturou Core, tedy od prvních Core i3, i5 a i7 (čili Westmere). Ve skutečnosti to je dle údajů samotného Intelu asi 28násobek, ale to už je skoro jedno, neboť se stejně počítá s výkonem shaderů na jednotné frekvenci 1 GHz a jak je známo, tento takt se u jednotlivých procesorů může velice lišit. K tomu se dá říci jen to, že výkon procesorových jader takový pokrok rozhodně nezaznamenal.
Důvod je ostatně zřejmý. Zatímco počet procesorových jader obohacený o podporu Hyperthreadingu se za ta léta v podstatě nezměnil, počet EU (Execution Unit), čili prostě shaderů, se zvýšil z 10 na 72. Nesmíme zapomenout také na postupně vylepšovanou architekturu, přidanou paměť eDRAM a také značně vylepšené ovladače, které ještě před několika lety byly pro hraní často nepoužitelné. V tabulce Intelu mimochodem narazíme na termín Iron Lake, který na první pohled mezi ostatní nepatří. Jde ale o srovnání grafických jader a právě Iron Lake je označení pro samostatný 45nm grafický čip, který ještě nebyl přímou součástí procesorů Core první generace. Umístěn byl na stejné procesorové destičce hned vedle, tedy podobně jako dnes aktuální paměť eDRAM.
Má to tak i v minulém roce testovaný procesor Intel Core i7-5775C z generace Broadwell, jehož 48shaderová grafika dokázala snadno překonat i výkonná APU od firmy AMD jako A10-7850K. Od nových 72shaderových grafik tak skutečně můžeme očekávat výkon, jenž při rozumném nastavení detailů na Full HD rozhýbe i moderní 3D hry. U takového Witchera 3 to sice žádné grafické orgie nebudou, ale Intel konec konců neslibuje, že Iris Pro bude stačit na vše. Pro srovnání, proti moderní Iris Pro s 1152 GFLOPS můžeme postavit GeForce GTX 950 s výkonem 1572 GFLOPS (oboje pochopitelně v Single Precision - FP32) a nejslabší běžně prodávaný Radeon R7 360 má 1613 GFLOPS. Soupeře s podobným výkonem tak musíme hledat spíše mezi mobilními čipy, kde je třeba Radeon R9 M365X (1184 GFLOPS) a GeForce GTX 950M (1170 GFLOPS).
- iGPU v procesorech Broadwell -
Pokud má mít tedy nová Iris Pro se 72 shadery, která tedy ještě není na trhu, podobně výkonná, pak můžeme zapomenout na hraní moderních her ve Full HD s vysokými detaily. Mluvíme konkrétně o hrách jako Fallout 4, Assassin's Creed Syndicate, Just Cause 3 nebo Star Wars Battlefront, v nichž takto silná grafika nepřekročí 30 FPS a leckde nepomůže ani snížení detailů. Existuje ale i dost titulů, v nichž by to měla zvládnout, třeba Metal Gear Solid V, FIFA 16, Dirt Rally nebo onlinovky typu DOTA 2.
Je tu ale také ještě otázka ceny. Je zřejmé, že procesory s novou nejvýkonnější Iris Pro nebudou levné, stejně jako není levný testovaný Intel Core i7-5775C. Ten nás i dnes přijde na přinejmenším 10.500 Kč, což je cena, za niž pohodlně nakoupíme herně mnohem výkonnější konfiguraci procesoru a karty úrovně GeForce GTX 960. Tím se ale Intel už pochopitelně nechlubí.
Co se týče konkurenčního AMD, které se svými APU začalo už značně zaostávat, od toho ještě letos nemůžeme očekávat pádnou odpověď. Ta má přijít až někdy v tom příštím, kdy dorazí nová 14nm APU s procesory Zen a doufejme i mnohem silnější grafikou, tedy Raven Ridge.
Zdroj: PC World
