Videokamery I - formáty se kterými se můžeme setkat

Tak to bylo něco o televizi. Doufám, že jsem vás neotrávil, protože jsem se snažil jen o základní podání věcí, které časem použijeme.

Většinou ovšem chceme zpracovávat video, které jsme si natočili sami, nebo někdo z okruhu naší rodiny či přátel. Vlastnit nějakou videokameru už dnes není tak složité jako dříve. Mezi lidem se vyskytují různé druhy a pro toho, kdo točí jen příležitostně, jsou tu půjčovny. Takže se na to podíváme. Nejdříve podle formátů.

VHS-C (video home system-compact) používá zmenšené video pásky které známe z našich videí s magnetickou vrstvou tvořenou oxidem železa. Byly sice i kamery, které točily na plnou pásku, ale dnes se s nimi, hlavně díky jejich rozměrům téměř nesetkáte (kdysi jsem takovou používal, byl to Panasonic a dodnes nedám dopustit na to, jak skvěle se držel). Používá kompozitní výstup. To znamená že jasová a barvonosná složka jsou přenášeny spolu (někde se značí jako CVBS). U jeho silnějšího bratříčka S-VHS-C tomu tak není. Ten používá komponentní zpracování i výstup. Navíc má rozšířené kmitočtové pásmo, takže umožňuje vyšší rozlišení. Pro vyšší standard se používají lepší kazety.

Stereo modely nahrávají zvuk zároveň do podélné stopy jako mono, ale navíc do šikmých stop, kde je kvalita zachyceného zvuku vyšší. Do podélné stopy potom můžeme nahrát komentář, nebo něco jiného. Různí výrobci používají různé finesy. S-VHS-C ET firmy JVC tak například umožňuje nahrávat signál S-VHS na klasické-levnější kazety VHS-C.

Video8 tento formát firmy Sony v posledních letech dominoval trhu svou rozšířeností (ve svých variantách). Používá menší kazetu než VHS-C s plátovanou magnetickou vrstvou (P-plated), nebo napařovanou magnetickou vrstvou (E-evaporated). Opět zde existuje silnější typ. Tady se jmenuje Video Hi8. Rozdíly mezi nimi jsou obdobou rozdílů mezi VHS-C a S-VHS-C. Tedy opět rozšíření kmitočtového pásma a komponentní zpracování. Kamery systémů Video8 nahrávají zvuk vždy do šikmých stop ve vysoké kvalitě, ale dodatečné ozvučování dovolují jen některé typy. Sony používá vylepšení XR(extended resolution) založené na rozšíření pásma pro jasový signál, kterým ze zlepšuje výsledné rozlišení.

miniDV je malá kazeta formátu DV(digital video), který je mezinárodním standardem ustaveným konsorciem nejvýznamnějších firem v oboru. Dává amatérům skvělé možnosti. Za rozumnou cenu nabízejí digitální kamery oproti svým analogovým sestřičkám o mnoho lepší vlastnosti v kvalitě záznamu. Vynikající je i to, že při kopírování na jinou miniDV kazetu, nebo při převodu do počítače nedochází ke zhoršení kvality záznamu. Zvuk lze nahrávat buďto dvoukanálově (48kHz/16bit), nebo čtyřkanálově (32kHz/12bit). Určitou nepříjemností je skutečnost, že záznamovým médiem je opět pásek (podstatně dražší než pro analogové systémy). O kazety a čistotu mechaniky se tedy musíme starat. Při sebemenší ztrátě informace se nám obraz začne rozpadat na čtverečky (někdy je to vidět i při vysílání televize).

Digital8 s tímto formátem přišla firma Sony a používá jej u levnějších modelů svých digitálních kamer. Možnosti jsou v podstatě stejné jako u DV. I struktura zaznamenaných dat je stejná jako u DV. Jeho výhodou je možnost použít standardních osmičkových kazet, které jsou cenově přijatelné (pojmou o třetinu méně záznamu než při použití v jejich analogových přístrojích) a také snadný způsob jak převést své starší záběry natočené analogově do digitální podoby. Původně tyhle kamery dělala jen Sony, nyní je produkuje i Hitachi.

Tady jsou některé parametry v tabulce podle formátů: