Výzkumníci dokázali poslat data mezi dvěma čipy pomocí kvantového provázání

Kvantové provázání částic je i mezi laiky dobře známý, i když asi těžko pochopitelný jev. Při jedné z jeho podob dvě částice sdílí stejný stav třeba v podobě spinu, a to nezávisle na tom, kde se nachází. Ovlivněním jedné tak lze okamžitě ovlivnit i druhou, což je pochopitelně velice zajímavé s ohledem na možnost přenosu dat, a to takového, jenž není omezen rychlostí světla.

 

Taková datová linka by se mohla velice hodit především v kosmických programech, neboť možnost okamžité komunikace bez ohledu na vzdálenost by umožnila třeba přímé řízení sestupu sond na cizí vesmírná tělesa, ostatně i při komunikaci se sousedním Marsem je zpoždění takové, že znemožňuje přímé řízení i pomalých roverů na jeho povrchu. 

 

Nicméně i pro obyčejného člověka kvantové přenosy dat skrývají velký potenciál, ostatně zpoždění komunikace přes Internet je omezující faktor pro řadu služeb, nehledě na to, že optické kabely pokládané mezi kontinenty, komunikační satelity a vůbec celá hlavní síťová infrastruktura něco stojí a to vše v důsledku platí zákazník. Kvantová provázanost běžně využívaná v komunikaci je tak něco podobného jako zvládnutá jaderná fúze v energetice. 

 

 první snímek kvantového provázání - sciencealert.com

 

Výzkumníci z Univerzity v Bristolu a Dánské technické univerzity přitom ve své studii (viz Nature) tvrdí, že se jim povedlo využít jevu kvantového provázání pro přenos dat, a to s využitím křemíkových čipů. 

 

Dan Llewellyn z týmu výzkumníků upřesnil, že byly využity dva čipy umístěné v laboratoři, které komunikovaly prostřednictvím kvantově provázaných fotonů. Každý z čipů byl programován pro vykonání řady úloh, jež využívaly dané provázání. Vedoucí autor studie Dr. Jianwei Wang pak uvedl, že tento výzkum otevírá cestu k budoucímu využití technologie kvantových fotonických zařízení s křemíkovými čipy a klasickou elektronikou. Můžeme se tak dočkat kvantové komunikace a sítí využívajících stále nám dobře známé technologie CMOS. 

 

Dozvídáme se také, že přenos dat pomocí kvantově provázaných fotonů proběhl s poměrně vysokou spolehlivostí, a to 91 procent. To se ovšem týká samotného datového proudu a s využitím obvyklých síťových funkcí pro hashování by bylo možné i s touto úspěšností přenášet data zcela spolehlivě. Do praxe se ale tato technologie opravdu ještě vydat nechystá a spíše je nasnadě otázka, zda to vůbec může být v dohledné budoucnosti reálné.