Už dlouho se výzkumníci snaží o výrobu vodíku v podobě kovu, jaký má existovat třeba v hloubi planety Jupiter. Klíčem je pochopitelně obrovský tlak, přičemž výzkumníci z Francie tvrdí, že se jim to podařilo.
Vodík se podařilo už dříve dostat do pevné fáze, přičemž známé jsou celkem čtyři a ta poslední byla objevena v roce 2011 díky diamantové kovadlině tvořící tlak několika milionů atmosfér. Pevný kov to ale ještě nebyl a ten se má v případě uvedeného grafu možná ukrývat v pravém dolním růžku.
Vědci z francouzského Commissariat à l'énergie atomique et aux énergies alternatives (CEA) tvrdí, že se jim asi už podařilo vyrobit pevný kovový vodík, a to s využitím zbrusu nového typu vysokotlaké komory. O to se vědci snaží už desítky let v honbě za lepším pochopením procesů probíhajících ve velkých plynných planetách a také za novými materiály s velice zajímavými vlastnostmi (supravodič při pokojových teplotách).
Právě Jupiter má mít pevný kovový vodík ve svém jádru, přičemž existenci vodíku v této podobě už před 80 lety zmínil fyzik Eugene Paul Wigner. Zda ji ale zachytává následující obrázek, to ještě není jasné.
Za představou o pevném kovovém vodíku stojí řada známých fakt o dalších známých prvcích, o nichž je daná věc už známá. Například kyslík se stane kovem po vystavení tlaku kolem 100 GPa, ale v případě vodíku to ještě zbývalo dokázat. O úspěchu přitom informovali už v roce 2017 vědci z Harvardu, ale jejich objev nakonec vyšuměl do ztracena poté, co vzorek náhle zmizel a v dané době k němu byl otevřeně skeptický i Paul Loubeyre, který nyní vedl svůj francouzský tým.
Opět byla využita diamantová kovadlina, ovšem v nové toroidní podobě, což je ostatně z obrázků vidět. Nejdříve byl na vodík vyvinut tlak 315 GPa, což vytvořilo pevnou molekulární podobu. A jak byl tlak zvyšován za tuto mez, výzkumníci využili svůj synchrotron SOLEIL, čili částicový urychlovač, který vzorek bombardoval infračerveným zářením. Po dosažení tlaku 425 GPa při teplotě 80 K se najednou vlastnosti vzorku změnily a ten začal záření najednou absorbovat, což by mělo znamenat, že elektrony se v něm najednou mohly volně pohybovat, čili vzorek se stal kovovým a vodivým.
Tento pokus ještě čeká reakce vědecké veřejnosti, ovšem ta už nyní reaguje pozitivněji než v případě pokusu z roku 2017, ale uvidíme. Bude trvat alespoň několik měsíců, než se dozvíme verdikt od oponentů.
