Vzácná konjunkce odhalila atmosféru vzdálených planet
21.7.2016, Jan Vítek, aktualita
Astronomové zabývající se výzkumem exoplanet se zaměřili na systém TRAPPIST-1, který by mohl i dle nejnovějších informací zahrnovat planety schopné nést život. Využili k tomu vzácnou konjunkci ze 4. května.
Systém TRAPPIST-1 je v kosmickém měřítku hned za našimi humny. Nachází se totiž pouze 39,1 světelných let daleko v souhvězdí Vodnáře a své označení získal díky tomu, že byl nedávno pozorován teleskopem Transiting Planets and Planetesimals Small Telescope, čili TRAPPIST. V jeho středu je tzv. ultrachladný trpaslík spektrální třídy M s teplotou pod 2430 °C a červenou barvou. Oproti našemu Slunci jde tak o podstatně menší a chladnější hvězdu (zhruba o velikosti Jupiteru).
umělcova představa o systému TRAPPIST-1
Trpaslík tak vydává jen zlomek energie Slunce, a tak jeho tři planety, jež se mají nacházet v obyvatelné zóně, kolem něj obíhají velice blízko, a to v 1%, 1,5% a 3% vzdálenosti Slunce - Země (1 AU). Rok na nejbližší planetě tak trvá pouze 1,5 našeho dne, druhá oběhne svou hvězdu za 2,4 dne a v případě poslední to není jasné a udává se 4,5 až 73 dní. Udává se také, že na povrchu těchto planet nejspíše existují velké rozdíly v teplotách a pokud mají atmosféru, pak by tyto rozdíly způsobily vznik velice silných větrů. Pokud tak na nich může existovat život, pak pouze v oblastech na přelomu permanentně osvětlené a neosvětlené části.
Ale co je nového ve výzkumu systému TRAPPIST-1? V letošním 4. květnu nastala vzácná událost, kdy planety TRAPPIST-1b a 1c z našeho pohledu téměř simultánně (s rozdílem 12 minut) přešly přes svou hvězdu, na což se zaměřil Hubble Space Telescope a výzkumníci z MIT. Ti tak získali potřebné světelné spektrum, díky němuž mohli vůbec poprvé zjistit údaje o atmosféře těchto dvou nejbližších planet. Ty se mají svou velikostí blížit k Zemi a nyní bylo zjištěno, že postrádají plynný obal z vodíku a helia.
To znamená že nepatří k třídě planet, jež se označují za "plynné trpaslíky" čili jakési miniaturní Jupitery. V takovém případě by na nich nemohl existovat život, jak jej známe. To byl první krok v průzkumu jejich atmosféry a nyní se bude zjišťovat, zda mají hustou atmosféru jako Venuše, řidší jako Země, nebo na druhou stranu velice řídkou jako Mars či Merkur. Údaje z Hubbleova teleskopu mohou ještě určit, zda se v atmosféře těchto planet nachází metan, voda či jiné klíčové prvky a sloučeniny.
Jenomže na podrobnější informace si ještě počkáme, neboť Hubble už toho více nezjistí, a tak bude zapotřebí, aby se na systém TRAPPIST-1 zaměřil James Webb Space Telescope. Ten se dostane do vesmíru v roce 2018. Jisté je to, že lidskou představu o dobře obyvatelném systému TRAPPIST-1 rozhodně nenaplňuje.
Zdroj: Astronomy
umělcova představa o systému TRAPPIST-1
Trpaslík tak vydává jen zlomek energie Slunce, a tak jeho tři planety, jež se mají nacházet v obyvatelné zóně, kolem něj obíhají velice blízko, a to v 1%, 1,5% a 3% vzdálenosti Slunce - Země (1 AU). Rok na nejbližší planetě tak trvá pouze 1,5 našeho dne, druhá oběhne svou hvězdu za 2,4 dne a v případě poslední to není jasné a udává se 4,5 až 73 dní. Udává se také, že na povrchu těchto planet nejspíše existují velké rozdíly v teplotách a pokud mají atmosféru, pak by tyto rozdíly způsobily vznik velice silných větrů. Pokud tak na nich může existovat život, pak pouze v oblastech na přelomu permanentně osvětlené a neosvětlené části.
Ale co je nového ve výzkumu systému TRAPPIST-1? V letošním 4. květnu nastala vzácná událost, kdy planety TRAPPIST-1b a 1c z našeho pohledu téměř simultánně (s rozdílem 12 minut) přešly přes svou hvězdu, na což se zaměřil Hubble Space Telescope a výzkumníci z MIT. Ti tak získali potřebné světelné spektrum, díky němuž mohli vůbec poprvé zjistit údaje o atmosféře těchto dvou nejbližších planet. Ty se mají svou velikostí blížit k Zemi a nyní bylo zjištěno, že postrádají plynný obal z vodíku a helia.
To znamená že nepatří k třídě planet, jež se označují za "plynné trpaslíky" čili jakési miniaturní Jupitery. V takovém případě by na nich nemohl existovat život, jak jej známe. To byl první krok v průzkumu jejich atmosféry a nyní se bude zjišťovat, zda mají hustou atmosféru jako Venuše, řidší jako Země, nebo na druhou stranu velice řídkou jako Mars či Merkur. Údaje z Hubbleova teleskopu mohou ještě určit, zda se v atmosféře těchto planet nachází metan, voda či jiné klíčové prvky a sloučeniny.
Jenomže na podrobnější informace si ještě počkáme, neboť Hubble už toho více nezjistí, a tak bude zapotřebí, aby se na systém TRAPPIST-1 zaměřil James Webb Space Telescope. Ten se dostane do vesmíru v roce 2018. Jisté je to, že lidskou představu o dobře obyvatelném systému TRAPPIST-1 rozhodně nenaplňuje.
Zdroj: Astronomy
