Vzdálený horký Neptun je tvořen převážně vodou
12.5.2017, Jan Vítek, aktualita
Do seznamu dobře popsaných exoplanet přibyla HAT-P-26b, což je horký Neptun, na nějž se nedávno zaměřily vesmírné teleskopy Hubble a Spitzer. Ukázalo se, že jeho atmosféra je nečekaně jednoduchá a obsahuje také vodu a exotické mraky.
Planeta HAT-P-26b se nachází asi 430 světelných let od Země a okolo své hvězdy oběhne jednou za 4,2 dní, takže je u ní také velice blízko. Předpokládá se také, že má ke své hvězdě vázanou rotaci, takže jí vystavuje pouze stejnou tvář, což ji pochopitelně výrazně ovlivňuje.
Díky vesmírným teleskopům Hubble a Spitzer mohli astronomové prozkoumat i atmosféru této planety, která je na jednu stranu neočekávaně jednoduchá a tvořená především vodíkem a heliem, dvěma základními prvky. Vedle toho ale byla detekována i voda, a to hodně vody, a důkazy o jistých exotických mracích. Vodíku a helia obsahuje HAT-P-26b daleko více než náš Neptun a Uran, k nimž má ze všech planet naší soustavy nejblíže.
Ukazuje se tak, že tento typ planet je mnohem více rozličný, než si vědci doposud mysleli, jak se vyjádřil profesor astrofyziky David Sing z anglické University of Exeter. Planetu se podařilo prozkoumat díky tomu, že z našeho pohledu přechází jednou za pár dní přes tvář své hvězdy, jejíž světlo je tak částečně ovlivněno atmosférou planety.
HAT-P-26b by měl mít vzhledem ke své mase více těžších prvků, než bylo naměřeno a zachycená data také ukazují na přítomost mraků, které by měly být relativně hluboko v atmosféře a tvoří je pochopitelně ne vodní pára, ale sulfid sodný. Pokud bychom se mohli skrz atmosféru této planety podívat, viděli bychom značně rozptýleným světlem ovlivněnou vybledlou šedou oblohu. Nad mraky by zase byl pozorovatel značně vystaven jasnému světlu a teplu blízké hvězdy, protože už tam není nic, co by mohlo paprsky zastavit.
Dále se astronomové zaměřili na metalicitu atmosféry planety HAT-P-26b, což znamená, do jaké míry je složená z jiných prvků než vodíku a hélia (v astronomii se používá označení kovy pro všechny ostatní těžší prvky). V našem systému to funguje tak, že metalicita s rostoucí masou planety klesá, takže Země ji má velice vysokou a Neptun s Uranem už jen 100krát vyšší než Slunce, které je téměř celé z vodíku a helia, a Jupiter už jen 10x. HAT-P-26b ale do tohoto schematu nezapadá, neboť i když má podobnou masu jako náš Neptun, její metalicita odpovídá spíše Jupiteru. To napovídá, že se zformovala blíže u své hvězdy a ne ve vzdálenější oblasti, neboť i Jupiter je u nás daleko blíže Slunci než Uran či Neptun. V každém případě se ale planeta k hvězdě postupně přiblížila a už dávno není tam, kde se zformovala.
Vedle toho by HAT-P-26b měla mít podobnou hustotu jako Neptun a Uran, ale ve skutečnosti je mnohem nižší a odpovídat má zhruba Saturnu. Skládat by se měla z kamenného jádra, hustého obalu vodních par tvořícího většinu masy planety a nakonec vodíkovo-héliové atmosféry.
Astronomové tak budou muset opět jednou trošku přehodnotit svůj náhled na formování soustav, který je pochopitelně do velké míry ovlivněn tím, co vědí o té naší.
Zdroj: Astronomy, Space
Díky vesmírným teleskopům Hubble a Spitzer mohli astronomové prozkoumat i atmosféru této planety, která je na jednu stranu neočekávaně jednoduchá a tvořená především vodíkem a heliem, dvěma základními prvky. Vedle toho ale byla detekována i voda, a to hodně vody, a důkazy o jistých exotických mracích. Vodíku a helia obsahuje HAT-P-26b daleko více než náš Neptun a Uran, k nimž má ze všech planet naší soustavy nejblíže.
Ukazuje se tak, že tento typ planet je mnohem více rozličný, než si vědci doposud mysleli, jak se vyjádřil profesor astrofyziky David Sing z anglické University of Exeter. Planetu se podařilo prozkoumat díky tomu, že z našeho pohledu přechází jednou za pár dní přes tvář své hvězdy, jejíž světlo je tak částečně ovlivněno atmosférou planety.
HAT-P-26b by měl mít vzhledem ke své mase více těžších prvků, než bylo naměřeno a zachycená data také ukazují na přítomost mraků, které by měly být relativně hluboko v atmosféře a tvoří je pochopitelně ne vodní pára, ale sulfid sodný. Pokud bychom se mohli skrz atmosféru této planety podívat, viděli bychom značně rozptýleným světlem ovlivněnou vybledlou šedou oblohu. Nad mraky by zase byl pozorovatel značně vystaven jasnému světlu a teplu blízké hvězdy, protože už tam není nic, co by mohlo paprsky zastavit.
Dále se astronomové zaměřili na metalicitu atmosféry planety HAT-P-26b, což znamená, do jaké míry je složená z jiných prvků než vodíku a hélia (v astronomii se používá označení kovy pro všechny ostatní těžší prvky). V našem systému to funguje tak, že metalicita s rostoucí masou planety klesá, takže Země ji má velice vysokou a Neptun s Uranem už jen 100krát vyšší než Slunce, které je téměř celé z vodíku a helia, a Jupiter už jen 10x. HAT-P-26b ale do tohoto schematu nezapadá, neboť i když má podobnou masu jako náš Neptun, její metalicita odpovídá spíše Jupiteru. To napovídá, že se zformovala blíže u své hvězdy a ne ve vzdálenější oblasti, neboť i Jupiter je u nás daleko blíže Slunci než Uran či Neptun. V každém případě se ale planeta k hvězdě postupně přiblížila a už dávno není tam, kde se zformovala.
Vedle toho by HAT-P-26b měla mít podobnou hustotu jako Neptun a Uran, ale ve skutečnosti je mnohem nižší a odpovídat má zhruba Saturnu. Skládat by se měla z kamenného jádra, hustého obalu vodních par tvořícího většinu masy planety a nakonec vodíkovo-héliové atmosféry.
Astronomové tak budou muset opět jednou trošku přehodnotit svůj náhled na formování soustav, který je pochopitelně do velké míry ovlivněn tím, co vědí o té naší.
Zdroj: Astronomy, Space
