Z Enceladu uniká i H2 jako možná potrava pro mikroorganismy
18.4.2017, Jan Vítek, aktualita
Život, jak ho známe, potřebuje tekutou vodu a není to tak dlouho, co se obecně myslelo, že je jí na jiných místech Sluneční soustavy poskrovnu. Nejde pouze o Mars a jeho tekutou minulost, ale také o řadu měsíců, jako je Enceladus.
Nadějným vodním světem je například Europa, ale nám nyní půjde ne o tento Jupiterův měsíc, ale o Enceladus u planety Saturn. Oněm astronomové už od roku 2005 vědí, že obsahuje oceán takuté vody pod povrchem, neboť v ten rok sonda Cassini proletěla přímo skrz sloupec tryskající vody. Ta se přitom musela dostat skrz 18 až 23 kilometrů tlustou vrstvu ledu, jež má pokrývat povrch Enceladu, což je možné díky tomu, že tato vrstva praská vlivem slapových sil vznikajících působením Saturnu.
Cassini proletěl sloupci vody hned několikrát, aby získal vzorky pro studování tohoto jevu. Tato sonda se přitom už chystá na svůj závěrečný úkol, který ji dostane do dosud nevídaného místa, a sice mezi samotný Saturn a jeho nejbližší prstenec. Tudy by měla proletět také několikrát, než se nakonec zřítí na povrch Saturnu. Nicméně nyní jde o něco jiného, co dokazuje, že i v závěru svého života dokáže Cassini stále překvapovat. NASA poslala sondu skrz vodní oblak u Enceladu naposledy na konci roku 2015 a právě z tohoto průletu nyní budeme těžit. V oblaku byl totiž detekován vodík v molekulární podobě H2. Proč je to důležité?
Vědci věří, že takový vodík bude na Enceladu tvořen v hydrotermálních vývěrech, a to podobných, jaké existují také na Zemi. Právě H2 pak může být použit mikroorganismy jako energie v chemické podobě. Jde o proces jeho kombinace s oxidem uhličitým, který se označuje jako metanogeneze a jak je zřejmé, tvoří se při tom metan. A právě tento plyn byl v oblaku vedle vody a vodíku H2 také detekován.
Metanogeneze je na Zemi dobře známý proces, který využívají hojně se vyskytující archebakterie, z nichž se dle nových teorií měly vyvinout i eukaryoty, čili buňky s pravým jádrem a z nich v důsledku i my. To jsou poměrně silné známky toho, že by na Enceladu mohl existovat takovýto jednoduchý život, ale zatím máme v ruce jen analýzu materiálů unikajících do okolního vesmíru.
Z údajů sondy Cassini toho o Enceladu už ohledně přítomnosti života asi moc nezjistíme, a tak se zbývá zaměřit na Europu. NASA plánuje k ní ve 20. letech (nejspíše 2022) vyslat misi Europa Multiple-Flyby Mission (dříve známá jako Europa Clipper), která se má blíže podívat i na to, co se ukrývá pod povrchem. Právě díky Cassini budou konstruktéři nové sondy dobře vědět, jaké přístroje mají na ni namontovat. Plánovalo se ale také přistání na Europě, které ale bohužel asi nedopadne, neboť to byla jedna z věcí, kterou NASA musela kvůli nedostatku financí zrušit.
Zdroj: Extremetech
Cassini proletěl sloupci vody hned několikrát, aby získal vzorky pro studování tohoto jevu. Tato sonda se přitom už chystá na svůj závěrečný úkol, který ji dostane do dosud nevídaného místa, a sice mezi samotný Saturn a jeho nejbližší prstenec. Tudy by měla proletět také několikrát, než se nakonec zřítí na povrch Saturnu. Nicméně nyní jde o něco jiného, co dokazuje, že i v závěru svého života dokáže Cassini stále překvapovat. NASA poslala sondu skrz vodní oblak u Enceladu naposledy na konci roku 2015 a právě z tohoto průletu nyní budeme těžit. V oblaku byl totiž detekován vodík v molekulární podobě H2. Proč je to důležité?
Vědci věří, že takový vodík bude na Enceladu tvořen v hydrotermálních vývěrech, a to podobných, jaké existují také na Zemi. Právě H2 pak může být použit mikroorganismy jako energie v chemické podobě. Jde o proces jeho kombinace s oxidem uhličitým, který se označuje jako metanogeneze a jak je zřejmé, tvoří se při tom metan. A právě tento plyn byl v oblaku vedle vody a vodíku H2 také detekován.
Metanogeneze je na Zemi dobře známý proces, který využívají hojně se vyskytující archebakterie, z nichž se dle nových teorií měly vyvinout i eukaryoty, čili buňky s pravým jádrem a z nich v důsledku i my. To jsou poměrně silné známky toho, že by na Enceladu mohl existovat takovýto jednoduchý život, ale zatím máme v ruce jen analýzu materiálů unikajících do okolního vesmíru.
Z údajů sondy Cassini toho o Enceladu už ohledně přítomnosti života asi moc nezjistíme, a tak se zbývá zaměřit na Europu. NASA plánuje k ní ve 20. letech (nejspíše 2022) vyslat misi Europa Multiple-Flyby Mission (dříve známá jako Europa Clipper), která se má blíže podívat i na to, co se ukrývá pod povrchem. Právě díky Cassini budou konstruktéři nové sondy dobře vědět, jaké přístroje mají na ni namontovat. Plánovalo se ale také přistání na Europě, které ale bohužel asi nedopadne, neboť to byla jedna z věcí, kterou NASA musela kvůli nedostatku financí zrušit.
Zdroj: Extremetech
