Začíná mise BepiColombo: dvě sondy zítra startují na cestu k Merkuru

Merkur se nenachází od nás zrovna daleko, ovšem má vysoce excentrickou dráhu, která jej ke Slunci přibližuje až na 46 milionů kilometrů, ale v nejzazším bodě to je až 70 milionů. Cesta sond BepiColombo bude trvat až do konce roku 2025, v jejichž průběhu budou sondy plout vesmírem spolu jako jedna a využijí iontové motory a rovněž gravitační manévry s využitím Země a Venuše. 

 

 

Mise byla pojmenována po italském vědci (Giuseppe "Bepi" Colombo). Ten právě přišel s myšlenkou, že zařízení přesně nasměrované k průletu kolem Merkuru jej může s minimální snahou navést na další průlety, a to právě s využitím gravitačního manévru. NASA jeho nápad využila v misi Mariner 10, která navštívila Merkur hned třikrát. Poskytla první fotografie Merkuru z blízkosti, které ale byly také na dlouhou dobu i poslední. 

 

Mariner 10 také obíhal kolem Slunce s periodou, která způsobila, že mohla být vyfocena pouze jedna strana planety. Jeden den na Merkuru totiž trvá 176 našich dní, čili přibližně dvakrát déle než tamní rok a právě zhruba oněch 176 dní trvalo Marineru, než oběhl kolem Slunce a doletěl opět do blízkosti Merkuru. 

 

Giuseppe "Bepi" Colombo

 

V rámci mise BepiColombo měl původně na Merkur letět i přistávací modul, ale kvůli rozpočtu z něj sešlo, a tak poletí pouze Mercury Planetary Orbiter (MPO) postavený ESA a Mercury Magnetospheric Orbiter (Mio) od JAXA. Ty budou na své cestě spojeny v jeden celek zvaný Mercury Transfer Module (MTM), což zařídí opět ESA. Startovat budou na palubě rakety Ariane 5 ECA z Guiana Space Centre. 

 

MPO bude vybaven celkem 11 přístroji, jež byly vyvinuty v řadě evropských zemí a patří mezi ně také laserový výškoměr BELA, řada různých spektrometrů, fotoaparátů i radiometr. Bude se tak zkoumat geologie planety, její základní složení i stáří povrchu.

 

Mio od JAXA (dříve MMO) je menší souputník s pěti přístroji, který bude Merkur obíhat společně s MPO. S ním bude sdílet i nástroj MERMAG s magnetometrem, respektive jednu jeho polovinu a vedle toho se zaměří na spektrometrii atmosféry a především na studium výskytu a původu sodíku a pak také na vesmírný prach v blízkosti planety.

 

 

Ariane 5 může startovat během nadcházejícího šestitýdenního okénka a opustí Zemi rychlostí 12.500 km/h. Nicméně celková energie potřebná k dosažení Merkuru je větší, než kdyby se sondy měly vydat k Plutu a následně opustit Sluneční systém. Sondy musí být navedeny na vhodnou dráhu a dostihnout planetu putující kolem Slunce rychlostí 170 tisíc km/h. Právě proto přijdou vhod dva gravitační manévry, díky nimž se ušetří polovina potřebné energie. Celkem sondy na své cestě urazí necelých 9 miliard kilometrů. 

 

Zdroj: Astronomy