Evropa zrovna nemá na těžbě Bitcoinu lví podíl, pokud tedy nepočítáme Rusko, jehož potenciál zvedly i z Číny vyvezené stroje, i když zřejmě ne o tolik, o kolik by dle počtů listu Financial Times mohly. Ale právě proto se růstu podílu Ruska možná ještě teprve dočkáme.
V Evropě a konkrétně v EU tak v těžbě Bitcoinu vede Irsko s podílem kolem 4,7 % na celkovém hashrate bitcoinové sítě, které stíhá Německo s podílem nižším jen o 0,2 %. To jsou ovšem i tak pozoruhodně vysoká čísla, která jsou velice pravděpodobně následkem toho, že těžaři Bitcoinu využívají i Irské a Německé VPN služby, aby mohli skrýt své skutečné umístění, čili v Německu a Irsku se tedy ve skutečnosti Bitcoin ani zdaleka tak moc netěží.
To ovšem znamená, že ve skutečnosti by se v rámci zemí Evropské unie mohl Bitcoin nejvíce těžit právě ve Švédsku (1,2 %), což by dávalo smysl vzhledem k tamním vodním a jaderným zdrojům, ale ve skutečnosti je cena elektrické energie ve Švédsku spíše průměrná a rozhodně nepatří mezi nejnižší v Evropě.
Nyní se ozvali právě švédští regulátoři, a to konkrétně Erik Thedéen (Swedish Financial Supervisory Authority) a Björn Risinger (Swedish Environmental Protection Agency), dle nichž má spotřeba energie pro těžbu kryptoměn ohrožovat schopnost Švédska dostát závazkům Pařížské dohody.
Thedéen a Risinger vypočítávají, že mezi dubnem a srpnem tohoto roku vzrostla spotřeba zařízení pro těžbu Bitcoinu ve Švédsku "o několik set procent" a nyní odpovídá spotřebě cca 200.000 domácností. Ve svém otevřeném dopisu tak žádají o celoplošný zákaz těžby kryptoměn na území Evropské unie, pokud jde o model PoW (Proof of Work). Do toho tak rozhodně spadá Bitcoin a stále i Ethereum, v jehož případě se stále jen plánuje přechod na PoS (Proof of Stake), kde už nepůjde o výkon, ale o objem držené měny.
Thedéen a Risinger také chtějí, aby přímo ve Švédsku co nejdříve začal platit zákaz instalace nových těžebních zařízení a aby společnosti investující do kryptoměn už nemohly své aktivity popisovat jako ekologicky udržitelné.
Dalo se přitom očekávat, že se dříve či později někdo ozve a vzhledem k výše řečenému není ani překvapivé, že tyto hlasy pocházejí ze Švédska. Uvidíme ale, zda padnou na úrodnou půdu, čemuž by mohl z politického hlediska napomoci i ten fakt, že ceny energií rostou a příčinou má být jako obvykle nedostatek.
.jpg)
