Země se netočí kolem své osy s neměnnou pravidelností, a dá se tak říci, že každý den trvá přibližně 86.400 sekund. V poslední době si ale vědci všimli, že rotace Země po letech zpomalování najednou zrychlila.
reklama
Diskuze k článku: Země se po letech zpomalování začala točit rychleji
11.1.2021, Jan Vítek, aktualita
Stejné je zajímavé že rok má přesně 365 dní a 6 hodin, že za ty 4 roky to udělá přesně 1 den
Vždy mě vrtalo v hlavě proč třeba jednou za 30 let neskončí do kalendáře i 30.Únor, nebo 2 přestupné roky po sobe,
1 rok přece nemá přesně 365 dní 6 hodin a 0 minut
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Rok
Vždy mě vrtalo v hlavě proč třeba jednou za 30 let neskončí do kalendáře i 30.Únor, nebo 2 přestupné roky po sobe,
1 rok přece nemá přesně 365 dní 6 hodin a 0 minut
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Rok
Odpovědět0 0
Tohle se pak řeší dalšími pravidly a vyjímkami:
Takže pravidlo: rok má 365 dní
z něj vyjímka - rok dělitelný 4 má 366
z ní vyjímka - rok dělitelný 100 ma jen 365
z ní vyjímka - rok dělitelný 400 má 366
Tohle by nám mělo vystačit ještě více než 1000 let než bude třeba to řešit dál
Nemá to ale nic společného s rotací Země kolem osy a vřazováním či vynecháváním "přestupných sekund"
Takže pravidlo: rok má 365 dní
z něj vyjímka - rok dělitelný 4 má 366
z ní vyjímka - rok dělitelný 100 ma jen 365
z ní vyjímka - rok dělitelný 400 má 366
Tohle by nám mělo vystačit ještě více než 1000 let než bude třeba to řešit dál
Nemá to ale nic společného s rotací Země kolem osy a vřazováním či vynecháváním "přestupných sekund"
Odpovědět1 0
Co je tahle věta za nesmysl? "Pro nás má den prostě 24 hodin a že nejde opravdu a přesně o 24 hodin, ale o něco více, to poznáme spíše jen jednou za čtyři roky, když se v kalendáři objeví 29. únor. "
To nemá žádnou spojitost s rotací Země (nebo OK, minimální). Řešíte tu nečekané změny rychlosti otáčení Země měřené v milisekundách za den a dáváte dohromady s Gregoriánským kalendářem a jeho pravidly pro přestupné roky, který (včetně těch "přestupných" pravidel) byl stanoven a v některých zemích i zaveden v 16. století (ve většině zemí byl zaveden později ale pravidla zkrátka byla spočtena a platí už od toho 16.st.)
To nemá žádnou spojitost s rotací Země (nebo OK, minimální). Řešíte tu nečekané změny rychlosti otáčení Země měřené v milisekundách za den a dáváte dohromady s Gregoriánským kalendářem a jeho pravidly pro přestupné roky, který (včetně těch "přestupných" pravidel) byl stanoven a v některých zemích i zaveden v 16. století (ve většině zemí byl zaveden později ale pravidla zkrátka byla spočtena a platí už od toho 16.st.)
Odpovědět6 1
Jenže tebou citované větě předcházela jiná, která tomu dává smysl.
Odpovědět0 5
Myslíš větu "Svými nedokonalými smysly takovou věc samozřejmě nemáme šanci zaznamenat."? Tak ta tomu nedává smysl. Přestupný rok máme pro to, že oběh kolem slunce netrvá přesně 365 dní, ale cca 365.25. 1/4 dne za rok by odpovídalo rozdílu o cca 1 minutě denně a v článku se píše o milisekundách.
Zkrátka to jestli se země otočí o 1ms rychleji nebo pomaleji nemá vliv na to zda bude nebo nebude přestupný rok. ta milisekunda rozdílu, pokud by byla trvalá, nám může udělat bordel v kalendáři o velikost 30 sekund pokud se bude kumulovat 100 let. Opravdu kvůli tomu budeme zařazovat nebo vynechávat přestupný den?
Zkrátka to jestli se země otočí o 1ms rychleji nebo pomaleji nemá vliv na to zda bude nebo nebude přestupný rok. ta milisekunda rozdílu, pokud by byla trvalá, nám může udělat bordel v kalendáři o velikost 30 sekund pokud se bude kumulovat 100 let. Opravdu kvůli tomu budeme zařazovat nebo vynechávat přestupný den?
Odpovědět3 0
Podle mne máte pravdu.
Den souvisí s rotací země kolem své osy.
Rok souvisí s rotací země kolem slunce.
Tzn kvůli problémům s tím, že by se postupně ze dne stala noc (protože den by se každodenně posouval o nějakou tu milisekundu blíže k noci....) musíme jednou za čas přidat (a dnes jsme zjistili že dokonce i ubrat) nějakou tu sekundu.
Kvůli problémům s tím, že by se postupně z jara stala zima (protože jaro by se každý rok posouvalo o čtvrt dne blíže létu) musíme jednou za čas přidat nějaký ten jeden den.
Je pravda že jak neřešená sekunda tak neřešený čtvrtden by ve výsledku nakonec posunul jaro blíže k létu, ale mnohem logičtějí patří téma k oběhu země kolem slunce, než k oběhu země kolem své osy.
Den souvisí s rotací země kolem své osy.
Rok souvisí s rotací země kolem slunce.
Tzn kvůli problémům s tím, že by se postupně ze dne stala noc (protože den by se každodenně posouval o nějakou tu milisekundu blíže k noci....) musíme jednou za čas přidat (a dnes jsme zjistili že dokonce i ubrat) nějakou tu sekundu.
Kvůli problémům s tím, že by se postupně z jara stala zima (protože jaro by se každý rok posouvalo o čtvrt dne blíže létu) musíme jednou za čas přidat nějaký ten jeden den.
Je pravda že jak neřešená sekunda tak neřešený čtvrtden by ve výsledku nakonec posunul jaro blíže k létu, ale mnohem logičtějí patří téma k oběhu země kolem slunce, než k oběhu země kolem své osy.
Odpovědět5 0
Astronomove pouzivaji jiny kalendar, aby nemeli nespojitosti v rotaci oblohy :-)
My civilisti co pouzivame cas jenom k tomu, abychom meli ve stejnou dobu nad hlavou kazdy rok stejne pootocenou nocni oblohu a aby nam stejny den v roce zacinalo Slunce vychazet pod stejnym uhlem potrebujeme aby se vsechny ty pohyby ve vesmiru trosku zarovnaly a nas kalendar byl panem vesmiru. Cili menit delku dne v nasem beznem kalendari.
Proste tento bezny den musi mit obcas za par let nejakou tu sekundu navic nebo min, je to nejpraktictejsi reseni naseho bezneho problemu o kterem pisu.
Do rovnic experimentu ovsem nedosazovat takto nespojity cas - vychazely by nadsvetelne rychlosti sireni informace, nebo nekonecna energie v experimentech :-D Nebo pri pouziti vypoctu polohy v GPS by na tu prestupnou sekundu clovek ulitl nekam k mesici - zhruba 1+ sekundu daleko.
Pro tupejsi jedince by stalo zato jeste upozorneni, aby tam nedosazovali letni/zimni cas, to by za tu hodinu uleteli nekam za Mars. Ostatne mozna je to nejlevnejsi cesta jak byt chvili na Marsu - pri zmene letniho casu si blbe spocitat pozici.
My civilisti co pouzivame cas jenom k tomu, abychom meli ve stejnou dobu nad hlavou kazdy rok stejne pootocenou nocni oblohu a aby nam stejny den v roce zacinalo Slunce vychazet pod stejnym uhlem potrebujeme aby se vsechny ty pohyby ve vesmiru trosku zarovnaly a nas kalendar byl panem vesmiru. Cili menit delku dne v nasem beznem kalendari.
Proste tento bezny den musi mit obcas za par let nejakou tu sekundu navic nebo min, je to nejpraktictejsi reseni naseho bezneho problemu o kterem pisu.
Do rovnic experimentu ovsem nedosazovat takto nespojity cas - vychazely by nadsvetelne rychlosti sireni informace, nebo nekonecna energie v experimentech :-D Nebo pri pouziti vypoctu polohy v GPS by na tu prestupnou sekundu clovek ulitl nekam k mesici - zhruba 1+ sekundu daleko.
Pro tupejsi jedince by stalo zato jeste upozorneni, aby tam nedosazovali letni/zimni cas, to by za tu hodinu uleteli nekam za Mars. Ostatne mozna je to nejlevnejsi cesta jak byt chvili na Marsu - pri zmene letniho casu si blbe spocitat pozici.
Odpovědět0 1
Předpokládám, že tupější jedinci, které zmiňuješ, se nezabývají rovnicemi experimentů a už vůbec ne teorií relativity nebo fungováním GPS...
Odpovědět1 0
Jj. I kdyz jsem slysel, ze na fyzice na CVUT byli studenti, kteri na laborkach dostali ukol ohrat vodu pro kalorimetricky experiment, tak vzali vodu v termosce a cele to dali na sporak. Mozna se tedy i nekdo najde, kdo to ve skole blbe dosadi a bude se divit... ;-)
Odpovědět1 0
na rotáciu pôsobí max jadro zeme, ostatné vonkajšie vplyvy sa dajú zanedbať, energia v jadre hravo prekoná v súčte ostatné zložky ktoré pôsobia z vonku, ak sa uvoľní jeden malý prd z jadra , definitívne končíme všetci na povrchu .
Odpovědět0 0
Mno cetl jsem kdysi, ze na(vy)pusteni nekterych obrich vodnich del - prehrad muze vlivem zadrzeni vody o urcite hmotnosti v te nadmorske vysce zmenit rychlost rotace zeme jiz meritelne - tedy tak, ze pujde o sekundy za treba az deset let.
Pokud se vypusti z roku na rok nejaka obrovska prehrada, uz za rok muzeme videt - merit vysledek. Pokud pokacime dostatecnou plochu pralesa ( v kterem je take vazano obrovske mnozstvi vody), tak muze dojit ke stejnemu efektu.
Samotny princip zmeny rychlosti zeme (krome vazane rotace, slapovych sil pretavenych v ohrivani planet) - zmena polomeru obehu hmoty kolem osy Zeme vypustenim vody (zmensenim prumeru, zrychleni rotace) - moment setrvacnosti je ukazan na videu na wikipedii zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Moment_setrva%C4%8Dnosti
Zna ho i kazdy kdo se koukal na krasobrusleni na lede.
Kdyby se treba na polech zacalo diky lokalnimu ochlazovani usazovat vice vody jako led, tak by to take zrychlilo rychlost otaceni Zeme. Proces mrznuti ledu na polech a postupne odplouvani ker nam tady kazdy den ukazuji oteplovaci, nikde jsem od nich ale nevidel kontext - jak vznika rovnovaha mezi usazovanim vody a tanim. Treba ale mate nekdo odkaz - poslete.
Pokud se vypusti z roku na rok nejaka obrovska prehrada, uz za rok muzeme videt - merit vysledek. Pokud pokacime dostatecnou plochu pralesa ( v kterem je take vazano obrovske mnozstvi vody), tak muze dojit ke stejnemu efektu.
Samotny princip zmeny rychlosti zeme (krome vazane rotace, slapovych sil pretavenych v ohrivani planet) - zmena polomeru obehu hmoty kolem osy Zeme vypustenim vody (zmensenim prumeru, zrychleni rotace) - moment setrvacnosti je ukazan na videu na wikipedii zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Moment_setrva%C4%8Dnosti
Zna ho i kazdy kdo se koukal na krasobrusleni na lede.
Kdyby se treba na polech zacalo diky lokalnimu ochlazovani usazovat vice vody jako led, tak by to take zrychlilo rychlost otaceni Zeme. Proces mrznuti ledu na polech a postupne odplouvani ker nam tady kazdy den ukazuji oteplovaci, nikde jsem od nich ale nevidel kontext - jak vznika rovnovaha mezi usazovanim vody a tanim. Treba ale mate nekdo odkaz - poslete.
Odpovědět0 1
Země se vrtí furt stejně. Jen jsme se potkali s vlnou časové dilatace a ta nám zbrzdila atomové hodiny.
Ještě máte nějaký problém?
;-)
Ještě máte nějaký problém?
;-)
Odpovědět3 1
:)
Odpovědět0 0
musí rychlost jejího otáčení v průměru klesat. Samozřejmě to vnější vlivy mohou v kratších časových intervalech mírně měnit, ale celková tendence bude vždy zpomalování.
Odpovědět5 9
A kam se ta hybnost ztrácí bez vnějších vlivů?
Odpovědět1 0
Do viazanej rotácie so Slnkom. Rotácia sa spomaľuje a nakoniec sa Zem bude otáčať okolo svojej osi raz za 365 dní. Pododbne ako už dopadol Mesiac vi vzťahu k Zemi.
Odpovědět0 0
A kam se ta hybnost ztrácí bez vnějších vlivů?
Odpovědět0 0
Jestli jsem dobre porozumel slapovym silam, tak by se mela ztracet do ohrivani planety pod povrchem. Treba cyklus priliv-odliv urcite more aspon trosku ohreje - prutokem uzinami sem a tam. Netroufam si odhadnout kolik to muze cinit, jake jsou ztraty trenim, tecenim atd.
Zeme mivala 22hodinovy den snad jiz nekdy pred stovkami milionu let, odkdy se daji sledovat usazeniny.
Zeme mivala 22hodinovy den snad jiz nekdy pred stovkami milionu let, odkdy se daji sledovat usazeniny.
Odpovědět0 0
To je jistě pravda. Zkusím potřetí: Kam se ta hybnost ztrácí BEZ VNĚJŠÍCH VLIVŮ?
Odpovědět0 0
http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/56-slapove-sily
" 2. Vzdaluje se Měsíc od Země (rychlostí o velikosti ). K tomuto jevu dochází proto, že oceány a zemská kůra se slapovým silám přizpůsobují s jistým zpožděním: spojnice p na obr. 67 míst s nejvyšším přílivem proto nemíří přímo k Měsíci, ale trochu před něj. Síla , kterou takto deformovaná Země působí na Měsíc, nemíří přesně do středu Země a má proto složku, která nepatrně urychluje Měsíc na jeho oběžné trajektorii (a tím ho i vzdaluje od Země).
3. Zpomaluje se rotace Země (přesná měření ukazují, že pozemský den se tak prodlouží o 1,5 ms za jedno století). Tento jev je důsledkem jevu vzdalování Měsíce od Země (viz obr. 67). Síly a , kterými Měsíc působí na bližší a vzdálenější polovinu deformované Země, nemají totiž stejnou velikost, a proto působí momentem sil proti směru otáčení Země. "
Je to z toho pochopitelne? Musim si to jeste jednou precist rano, ted jsem K.O. a musim jeste pracovat (=palit fosilni paliva a generovat par bitu smysluplne informace za hodinu.
A ty doby rotace jsem nasel tady (ale je to z druhe ruky):
https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2018/02/kdyz-se-rozsirovala-zeme-1.html
"Podle oficiálních údajů platí, že:
- před 4,5 miliardami let se Země otočila za 6 hodin;
- před 1 miliardou let - za 15 hodin;
- před 300 miliony lety - za 22 hodin;
Za další miliardu let to bude trvat 30 hodin."
" 2. Vzdaluje se Měsíc od Země (rychlostí o velikosti ). K tomuto jevu dochází proto, že oceány a zemská kůra se slapovým silám přizpůsobují s jistým zpožděním: spojnice p na obr. 67 míst s nejvyšším přílivem proto nemíří přímo k Měsíci, ale trochu před něj. Síla , kterou takto deformovaná Země působí na Měsíc, nemíří přesně do středu Země a má proto složku, která nepatrně urychluje Měsíc na jeho oběžné trajektorii (a tím ho i vzdaluje od Země).
3. Zpomaluje se rotace Země (přesná měření ukazují, že pozemský den se tak prodlouží o 1,5 ms za jedno století). Tento jev je důsledkem jevu vzdalování Měsíce od Země (viz obr. 67). Síly a , kterými Měsíc působí na bližší a vzdálenější polovinu deformované Země, nemají totiž stejnou velikost, a proto působí momentem sil proti směru otáčení Země. "
Je to z toho pochopitelne? Musim si to jeste jednou precist rano, ted jsem K.O. a musim jeste pracovat (=palit fosilni paliva a generovat par bitu smysluplne informace za hodinu.
A ty doby rotace jsem nasel tady (ale je to z druhe ruky):
https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2018/02/kdyz-se-rozsirovala-zeme-1.html
"Podle oficiálních údajů platí, že:
- před 4,5 miliardami let se Země otočila za 6 hodin;
- před 1 miliardou let - za 15 hodin;
- před 300 miliony lety - za 22 hodin;
Za další miliardu let to bude trvat 30 hodin."
Odpovědět0 0
...a za dalších približne 50 miliárd rokov to bude trvať 365 dní (teda za predpokladu, že Zem prežije fázu červeného obra Slnka).
Odpovědět0 0
Tak tomuse musím fakt smát.
Teoretici o tom že kontinenty plují na nějakých krách a narážejí do sebe a proto do sebe pasují mě mlaátili do hlavy zákon o hybnosti a o tom, že země předává svou otáčivou energii měsíci, který tedy při svém oběhu země zrychluje jak to dělá například spojka v autě. A najednou bum, země zrychlila a nkdo neví proč.
Jahahhaaa
Nevřte těm idiotům, jsou to blízni. Realita je absolutně mimo naše chápání, proto mi daleko víc příjde logické, že se země zvětšuje, roste, celkem nedávno serie zemětřesení, kolem dokola naší země značí, že celá zeměkoule je spojená nádoba a né různé kry, které se chovají nezávisle.
Teoretici o tom že kontinenty plují na nějakých krách a narážejí do sebe a proto do sebe pasují mě mlaátili do hlavy zákon o hybnosti a o tom, že země předává svou otáčivou energii měsíci, který tedy při svém oběhu země zrychluje jak to dělá například spojka v autě. A najednou bum, země zrychlila a nkdo neví proč.
Jahahhaaa
Nevřte těm idiotům, jsou to blízni. Realita je absolutně mimo naše chápání, proto mi daleko víc příjde logické, že se země zvětšuje, roste, celkem nedávno serie zemětřesení, kolem dokola naší země značí, že celá zeměkoule je spojená nádoba a né různé kry, které se chovají nezávisle.
Odpovědět0 19
Jo, realita je často mimo tvoje chápání.
Odpovědět15 1
Sic nepřijdu s ničím objevným či konstruktivním, ale tohle je, bez urážky, do nebe volající blábol, pane....
Odpovědět2 0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.
reklama
reklama
Z dalších serverů
reklama
reklama