Zvukové karty a jejich vývoj - 3. část

Předem vás ještě upozorním na předchozí dva díly – Zvukové karty a jejich vývoj – 1. část, 2. část

Není pochyb o tom, že dnešním vedoucím výrobcem v oblasti herních zvukových řešení je společnost Creative a její zatím poslední zvuková karta X-Fi. Tou se však nebudeme zabývat, protože nechceme nosit dříví do lesa (přečíst si o ní můžete zde) a podíváme se spíš na ostatní výrobce, kteří v minulosti bojovali a i stále bojují o své místo na trhu. Je však jasné, že v článku zdaleka nelze pokrýt zcela celou oblast, protože jen výrobců audio čipů je mnoho. Budu se proto snažit vypíchnout z mého pohledu ty nejdůležitější a prostor raději věnuji 3D technologiím. Vás tedy prosím o shovívavost, pokud svého oblíbence v textu nenajdete. Připomínám také, že v seriálu se snažím pokrýt především populární audio řešení, ne audiofilské specialitky apod.


Pokud se podíváte do dnešní nabídky samostatných zvukových karet, pak shledáte, že vedle Sound Blasterů jsou víceméně ve stabilní nabídce i výrobky společnosti Hercules, která se jako jedna z mála snaží firmě Creative vytvořit konkurenční prostředí. Avšak postupně se objevují i další společnosti, kteří u domácích počítačů doposud téměř neměli co dělat. Ti však spíše než na 3D herní výkon sázejí na kvalitnější přednes audia a jedná se o společnosti jako M-Audio s řadami Revolution a Audiophile nebo Audiotrak a řady MAYA a Prodigy. Zde se již také musím zmínit o novém pojetí externího audia, které bylo možné díky rozšíření především rychlých USB a FireWire rozhraní, a tak si již můžete snadno dopřát kvalitní audio přednes zvuku i u notebooků (jeden příklad za všechny – Audiotrak MAYA EX7).

Hercules

Tradiční výrobce grafických karet a periférií se pustil také do výroby zvukových karet, z nichž nejznámější asi bude řada Fortissimo, ale můžeme zmínit také vylepšenou DigiFire 7.1, GameTheaterXP nebo lowendové Muse. Tyto karty také nevyužívají firemních čipů, avšak pouze řešení třetích stran, jako jsou například Yamaha Cirrus Logic, VIA, C-Media a další.

Originální Maxi Sound Fortissimo využívalo DSP čip Yamaha YMF744, jenž dokázal pracovat s audiem v kvalitě 16-bit/48kHz a zachytávat signál ve volitelné vzorkovací frekvenci. Co se týče jeho 3D audio výkonu, pak byl plně kompatibilní se standardem DirectSound 3D, základní verzí EAX, A3D 1.0 a také Sensaura Interactive Positioning. To vše karta přednášela na dvou, nebo čtyřech reproduktorech.



Problém také nebyl s podporou DOSových her díky emulaci Sound Blaster Pro a zabudovaný syntetizér podporoval sadu nástrojů General MIDI a General Standard (celkem 671 nástrojů a 21 bicích) a dokázal je přednášet v 128hlasé polyfonii. Nechyběly samozřejmě ani efekty jako reverb a chorus. Karta zanechala veskrze dobré dojmy, protože byla levná, měla slušnou kvalitu zvuku, ale rozhodně se nejednalo o to nejlepší, co jste si mohli za rozumné peníze pořídit.



Karta Fortissimo II byla představena jako „řešení pro hardcore i příležitostné hráče“. Hercules se rozhodl pro výměnu hlavního DSP čipu za výkonnější od společnosti Cirrus Logic - Soundfusion CS4624 (255MIPS), i když to byla stále levnější verze výkonnějšího CS4622 (300MIPS), jenž měl navíc hardwarový Dolby AC3 dekodér. Ten jí dovolil pracovat ve vzorkovací frekvenci 48kHz, výstupy pracovaly v 20-bit kvalitě a vstupní kodek v 18-bit kvalitě. Jak Creative přicházelo s novými verzemi EAX, tak museli následovat i ostatní výrobci, i když s pochopitelným zpožděním. Objevila se tak podpora EAX 2.0 se simulací nových prostředí a samozřejmě podpora DirectSound 3D a A3D.



MIDI může u této karty pracovat s 8MB paměti, 676 nástroji, 21 bicími a nelimitovaným počtem hlasů (hardwarově však ‘pouze’ 64). Fortissimo III 7.1 již takovou změnu nepřineslo, neboť bylo založeno na stejném DSP – Cirrus Logic CS4624 – a při přímém porovnání základních specifikací ani nepoznáme rozdíl. Ten je tak tvořen právě označením 7.1, což nám napovídá, že podporováno je celkem sedm kanálů a subwoofer. Naprosto stejně na tom byla karta Hercules Digifire 7.1. Ta, ač ji výrobce pojmenoval zcela jinak, nenabízí oproti Fortissimu IV 7.1 navíc nic jiného než dvojici IEEE1394 FireWire portů, kvůli kterým jste se konektory musely uskrovnit – výstup na sluchátka sdílel konektor s kanály 7 a 8. To se dnes může zdát jako zanedbatelný rozdíl, ale ve své době, kdy FireWire zdaleka nebylo ve výbavě kdejaké základní desky, šlo o potenciálně podstatnou výhodu. Tuto konektivitu na kartě zajišťuje čip tradičního výrobce Agere – typ FW323-05. Celkově šlo o levnější zvukové karty, které nabízí průměrnou kvalitu zvukového výstupu o něco nižší, než mají srovnatelné modely Sound Blaster, i když v audio testech dokázaly leckde předehnat.


Ještě nesmím zapomenout se zmínit o kartě GameTheaterXP, i když ta tolik rozšířena nebyla, neboť neměla klasickou konfiguraci se zadními 3,5mm jacky. Namísto toho měla jeden velký konektor, jenž ji spojoval s externím boxem s audio konektory a tuto vlastnost plně nevyužil jen tak někdo. Díky externímu boxu jste si tak mohli na kartu pohodlně napíchnout jednotlivé konektory cinch pro každý kanál, čtyři USB, čtyřkolíkové MIDI a také 5mm jacky sluchátek a mikrofonu, pro něž byly k dispozici potenciometry regulující hlasitost, respektive citlivost.



Také DSP čip byl o něco výše než u ostatních karet. Byl jím Cirrus Logic CD4630 s výkonem 420 MIPS, hardwarovou podporou DS3D a všech tehdejších technologií Sensaura. Stejně jako Digifire 7.1 však obsahovala dva čtyřkanálové kodeky CS4294 od stejného výrobce pro dohromady 8 kanálů. Nechyběl ani desetipásmový ekvalizér, emulace SB Pro v DOS módu, 20-bitový DAC převodník atd.

Momentálně má Hercules v nabídce čtvrtou verzi Fortissima – Fortissimo IV 7.1, avšak to je již vybaveno čipem VIA z rodiny Envy, konkrétně Envy24HT, o němž se můžete blíže dočíst zde.

M-Audio

Společnost M-Audio vznikla v roce 1988 a je od roku 2004 odnoží Avid Technology – americké firmy, která se zabývá produkcí audio a video technologií. Pod touto značkou se vyrábí klávesové MIDI kontroléry, mikrofony a vůbec studiová zařízení. Nás však zajímají zvukové karty pro PC, jež v poslední době začaly šířeji pronikat i mezi cenově běžně dostupný hardware.


Dnes má v nabídce karty Revolution 5.1, Revolution 7.1, Audiophile 2496, Audiophile 192 a profesionální karty Delta, jež jsou již zájmu běžného uživatele PC na hony vzdáleny. Cenově nejdostupnější jsou tedy karty Revolution 5.1 / 7.1 a ty u nás již běžně seženete za cenu mírně přesahující 2000Kč. Osobně se k těmto modelům nebudu více vyjadřovat, neboť pro naše účely velmi postačující popis najdete na těchto stránkách: M-Audio Revolution 5.1, Revolution 7.1



Karta Audiophile 2496, někdy také značená jako 24/96 – což evidentně značí 24-bit a 96kHz, je již produkt, který se k ostatním popisovaným kartám téměř již nemůže přirovnávat. Pro hráče PC her je to již zcela nevhodná alternativa, protože v jejím repertoáru kompatibility kromě DirectX, ASIO 2.0, GSIF2, MME a dalších již nenajdeme technologie A3D ani EAX. Ale zato si můžete vychutnat kvalitní audio přednes za ještě rozumnou cenu (frekvenční rozsah 22Hz – 22kHz, dynamický rozsah 104dBA (DA) a 100,4dBA (AD) a harmonické zkreslení pod 0,002%).

Audiotrak

Audiotrak také není samostatná společnost, ale divize EGOSYS, výrobce profesionálních audio rozhraní. Jak Audiotrak, tak M-Audio tedy za sebou mají silné společnosti se slušnou základnou a z toho mohou těžit při prosazování se na trhu s PC kartami.


Tato firma to však vzala poněkud ze široka, neboť nabízí hned 8 různých PCI zvukových karet a také dalších 5 externích karet využívajících rozhraní USB. Ty si můžete tedy velice snadno sbalit na cesty i se svým notebookem a užívat si kvalitního zvukového přednesu, jehož integrované kodeky nemají šanci dosáhnout. Osobně bych řekl, že známější řadou je z nabídky rodina Maya (druhá se jmenuje Prodigy), již si můžete pořídit v pěti interních a čtyřech externích provedeních. Zde se hojně využívá již zmíněných čipů VIA Envy a kodeků VT1616 Six-Trac Audio, ale samozřejmě i jiných. Bližší informace si sami můžete snadno zjistit ze stránek firmy, kde jsou její produkty přehledně a obsáhle popsány.