Tento náskok se samozřejmě týká výrobního procesu a architektury zajišťující vyšší počet jader, než kolik dokáže dát dohromady Intel. V případě první generace procesorů EPYC to ještě šlo. Intel dokázal proti jejich 32 jádrům postavit své 28jádrové monolity a mohl se posmívat slepencům s neexistujícím ekosystémem.
Jenomže procesory EPYC zaujaly řadu zákazníků, a to bezpochyby i svými velice příznivými cenami a ohlášeny byly až 64jádrové procesory EPYC "Rome". Intel ovšem musel zůstat u své 14nm technologie a maximálně 28jádrových procesorů, takže se mohl vydat jedinou cestou, a sice slepit dva Xeony k sobě a připravit Cascade Lake s maximálně 48 jádry (2x 24).
Tím se ovšem rozdíl v počtu jader procesorů Rome a Cascade Lake oproti předchozím generacím ještě navýšil, nehledě na to, že Rome už budou architektury Zen 2 s výrazně vyšším IPC a notně pozměněným designem s I/O čipem a čiplety.
Není tak divu, že se od nových procesorů EPYC očekává mnohem více než od první generace, takže pokud už ta dokázala zaujmout řadu výrobce serverů a společností je využívajících, následně to může být jen lepší, zvláště když budou nové EPYC kompatibilní s existujícími platformami.
AMD na konci roku 2017 drželo pouze 0,8 % trhu se serverovými procesory, což během následujícího roku vzrostlo na 3,2 %. Dle tohoto dosavadního vývoje a očekávaných vlastností nových serverových procesorů se dá říci, že cca 10 % na konci roku 2020 vypadá zcela reálně.
Mezi nejnovější úlovky firmy AMD také patří japonská společnost NTT Data, která nedávno ohlásila, že si pořídí nová datová centra s procesory EPYC pro svůj finanční systém CAFIS od Tyan Computer.
Zdroj: Digitimes
