AMD si patentovalo přepínání procesů mezi různými jádry a co V-Cache?
14.6.2021, Jan Vítek, aktualita
AMD se zcela evidentně připravuje na výrobu svých vlastních procesorů s mixem malých a velkých či slabších a silnějších procesorových jader. Co ohledně nich řeší nový patent a jaké nové detaily se dozvíme o paměti V-Cache?
AMD představilo paměť V-Cache coby funkční vylepšení svých již existujících procesorů, i když na trh s ní dorazí už pochopitelně zbrusu nové modely. O nich zatím nevíme nic a můžeme jen hádat, ale AMD nyní alespoň zveřejnilo video, v němž odhaluje nové podrobnosti o samotné V-Cache.
Dozvídáme se, že mezi procesorovým čipletem a paměťovým čipem s další L3 (V-Cache) ve skutečnosti není vůbec žádná mezera vyplněná na daných místech mikrospoji. Ve skutečnosti tak sedí oba čipy přímo na sobě a jsou velice přesně srovnány tak, aby se na sebe napojily vertikální spoje TSV (Through Silicon Vias), jež jsou již samy nedílnou součástí vyrobených čipů.
Čili aby taková věc mohla fungovat, AMD muselo spodní čiplet obrátit vzhůru nohama a jeho /nyní již) spodek téměř celý odstranit, a to z 95 procent. Díky tomu pak výsledný sendvič není vyšší než okolní neupravené čipy.
Vertikální uspořádání má ale za následek i jednu podstatnou výhodu. Napojená V-Cache má coby L3 cache takto mnohem blíže k jednotlivým jádrům, díky čemuž jsou nižší její latence, což dále zvyšuje celkový výkon a pozitivní vliv to má mít i na spotřebu a teploty.
A co nový patent? Ten už zcela nepokrytě ukazuje, že AMD se chystá využít také heterogenní architekturu s velkými a malými jádry, která by se mohla vůbec poprvé dostat na světlo světa v generaci Strix Point s jádry Zen 5 a Zen 4D.
Daný patent se přitom týká toho, na základě čeho budou procesy přesouvány mezi výkonnějšími a slabšími jádry, což je v principu jednoduché, ale jinak tomu bude v praxi. Bude prostě nutné zajistit, aby bylo pro konkrétní proces zvoleno nejvhodnější jádro a AMD počítá s tím, že se systém bude rozhodovat s ohledem na zabraný čas procesoru, požadavky s ohledem na paměť včetně potřeby přímého přístupu do paměti anebo také na základě prahové hodnoty týkající se průměrného provozu v klidu.
Detailní informace nám patent neposkytuje, ale je zřejmé, že kritérií zvažovaných pro rozhodnutí přesunout či nepřesunout daný proces z výkonnějšího jádra na slabší (či opačně) bude více a můžeme asi počítat s tím, že systém firmy AMD nebo i Intelu může mít především zpočátku své mouchy a nepůjde pouze o hardware, ale také o operační systém. Intel má v tomto ohledu už náskok díky Lakefield, ale čekáme především na generaci Alder Lake, která už nabídne mix až 8 výkonných a stejně tolika slabších jader, což bude navíc okořeněno tím, že výkonná budou na rozdíl od slabých podporovat Hyperthreading. Až někdy později přijde AMD se svou odpovědí.
