AMD vysvětluje, proč budou mít jeho serverové procesory navrch nad Intelem
23.2.2018, Jan Vítek, aktualita
Na akci ISSCC hovořili zástupci AMD o tom, co je vedlo k vytvoření procesorů EPYC v takové podobě, v jaké se dostavily na trh. Uvedli také, proč věří ve svůj přístup, který má být ve srovnání s Intelem mnohem výhodnější.
Na International Solid-State Circuits Conference (ISSCC) společnost AMD také podrobně prezentovala čipy Zeppelin, z nichž se skládají právě i procesory EPYC a není těžké uhodnout, že se to celé motá právě kolem nich. Obě společnosti si konkurují nejen na serverovém trhu s procesory x86-64, ovšem aktuálně zaujímají výrazně odlišný přístup. Zatímco Intel sází na velké monolitické čipy skládající se z mnoha jader, AMD využívá menší jádra spojená dohromady pomocí sběrnice Infinity Fabric a pro začátek říká, že tak činí i kvůli využití paměti L3 cache. Čím více procesorových jader má jeden čip, tím složitější je zajistit do L3 konzistentní přístup s ohledem na latence.
Díky der8auerovi se můžeme podívat na to, jak to vypadá pod pokličkou vícejádrových procesorů Intel. Na obrázku dole máme vlevo 10jádrový Core i9-7900X a vpravo je již 12jádrový Core i9-7920X na stejně velkém pouzdře. Jde ale o stejný čip, který využívá i 18jádrový procesor Core i9-7980XE a je vidět, že takové jádro je mnohem větší. Tím je i složitější na výrobu a výrazně se zvyšuje riziko chyb při ní.
Dle Anandtechu má 10jádrový Skylake-SP plochu 322 mm2, 18jádrový pak 484 mm2 a serverové 28jádrové čipy dokonce až 698 mm2. Oproti tomu jeden AMD Zeppelin tvořící i 32jádrové EPYC zabere pouze 213 mm2. Intel je sice bohatá firma a může si dovolit vyrábět velké monolity pro servery, ovšem peníze nemají velký vliv na čas, který Intel potřebuje na to, aby je dostal na trh. I to je výhoda prostého spojení více čipů Zeppelin, jež AMD využivá pro celou škálu CPU od low-end desktopových po serverové a dá se říci, že to je i výsledek finanční nouze, která donutila AMD zvolit jiný přístup. Je totiž i mnohem levnější vyrobit jeden čip pro více procesorů, než pro každý segment tvořit zvláštní návrh nebo i více takových.
AMD tak dosud představilo pro desktopy jen dva čipy - Zeppelin a čip pro Ryzen 5 2400G. Díky tomu všemu jsou náklady nižší, čas pro vyslání na trh kratší, a AMD tak může velice dobře konkurovat i cenou. Však 16jádrový Threadripper sice nedosahuje výkonu 18jádrového Core i9-7980XE, ale také stojí pouze polovinu, takže poměr výkon/cena hovoří jasně pro AMD.
AMD také mluví o nevýhodách designu MCM (multičipový modul), a sice cca 10 procent z plochy čipu, která padne právě na rozhraní pro propojení s ostatními čipy a také spotřeba takového rozhraní. Výhody ale mají nad tímto jasně převažovat a patří mezi ně i snadné navýšení paměťových kanálů, jejichž počet prostě škáluje s počtem čipů. Prosté procesory Ryzen tak mají dva, ale EPYC tvořené čtyřmi čipy už jich mají osm, a to platí také pro linky rozhraní PCI Express.
Bohužel jsme se nedozvěděli moc o tom, kam budou procesory EPYC směřovat v dalších generacích. Když si ale vezmeme na pomoc starší zprávy, pak bychom se měli dočkat po 32jádrových Naples i 48jádrových Starship a poté i 64jádrových Rome ohlášených pro 7nm proces. CPU nad 32 jader ale už budou vyžadovat nové moduly, neboť aktuální Zeppelin na to už nestačí.
Zdroj: Anandtech, Extremetech
