Astronomové našli známky výbuchu supernovy vzdálené jen 600 sv. let

Astronomové z celého světa se podíleli na nové studii, která si všímá proudu ionizovaných částic táhnoucího se přes relativně značnou část naší oblohy a nově mluví o tom, že před několika sty tisíci let velice blízko u našeho systému explodovala supernova. Ona blízkost je pochopitelně také relativní, ostatně cca 600 světelných let je pro člověka těžko představitelná vzdálenost, ale ve vesmírném měřítku je to za humny, zvláště v případě takovéto události. 

 

 

Takováto exploze by tak mohla být velice podobná tomu, co možná v dohledné době předvede na naší obloze Betelgeuse, rudý veleobr, jenž se v poslední době choval podivně a mluvilo se právě o tom, že by brzy mohl rovněž explodovat v supernovu. Vzdálen je přitom přibližně 700 světelných let a pokud jde o ty nejbližší kandidáty na supernovu, byla by to jednak proměnná hvězda Spica vzdálená jen 240 světelných let, ale ta má mít před sebou ještě další miliony let života v aktuální podobě.

 

Ještě bližší kandidát je ale IK Pegasi ve vzdálenosti 150 světelných let, dvojhvězdný systém s bílým trpaslíkem, který díky materiálu přitahovanému od svého souputníka někdy v budoucnu pravděpodobně exploduje v supernovu Ia. 

 

Vraťme se ale k našemu tématu a proudu ionizovaných částic, který před 20 lety objevili astronomové Peter McCullough a Robert Benjamin. Záhadný byl především právě tím, že se ukazoval jako pozoruhodně rovný a před několika lety se k němu společně s Benjaminem astronomové vrátili s využitím vesmírného teleskopu GALEX, který sleduje vesmír v ultrafialovém spektru. A zjistili, že dříve ve skutečnosti našli jen malou část obrovského oblouku, čili jen dva stupně velkou část struktury, která se táhne přes celých 30 stupňů na naší obloze. 

 

 

Astronomové začali mluvit o Ursa Major Arc, čili o Oblouku Velké medvědice, neboť ten protažený do dokončeného kruhu by ji celou obklopil a také že má ve skutečnosti jít o celý kruh. Dle pátrání je tvořen stlačeným či soustředěným mezihvězdným plynem, který je právě viditelný v ultrafialovém spektru jako pozůstatek tlakové vlny vytvořené explozí supernovy. 

 

Data z teleskopu GALEX

 

Hypotéza tak zní: exploze supernovy vzdálené cca 600 světelných let před asi 700 tisíc let. Jde přitom o dobře známé místo na obloze, kde se nachází velice málo mezihvězdného plynu, což astronomům umožňuje dobře sledovat vzdálené galaxie. Čili je možné, že toto "okénko do vesmíru" pro ně vyčistila právě exploze supernovy. Nyní se ukáže, zda astronomové budou schopni dalším pozorováním nalézt přesnější místo exploze. 

 

Zdroj: Syfy