Btw, s tím propouštěním zaměstnanců jsi to trefil. A nejen v NASA samotné. NASA ­(krom jiného­) slouží jako organizace mryjící podporu určitým firmám, které následně zaměstnávají statisíce lidí. A jsou ztrátové. Evropa Airbus dotuje přímo a je fujky fuj. USA dotují Boeing ­(a XY dalších­) tak, že jim přihrají přes NASA ­(a jiné agentury­) patřičně nadstřelené zakázky. A je to. Oni nic nedotují, oni mají tržní prostředí... A statisíce lidí mají práci. Ale na druhou stranu. Ano, je fakt, že by to třeba Musk vyvinul za desetinu doby a peněz, ale nějak si nedovedu představit, jak by fungovalo zažízení, jako třeba JWST ­"komerčně­". Nevěřím, že by se všechny hvězdárny světa zvládly domluvit na financování podobného projektu. Ano, soukromník by to určitě vyvinul a vynesl nahoru, ale iniciovat to musí vláda. A zaplatit...

Soukromník by mohl snímky z JWST leda tak prodávat na Getty... :­-D

A co by měla soukromá, na zisk orientovaná, firma z toho, že někoho dostane na Měsíc a zpět? Jak se na tom dají vydělat peníze? Ano, dají se tak utápět peníze vydělané jinde, ale kšeft to není.

On není vlastně ani moc důvod na ten Měsíc létat. Vše je to jen drahá podívaná.

Stejně tak by se dalo říct, že nebyl moc důvod podnikat lodní objevitelské výpravy do ameriky. Nemuseli jsme jako lidstvo ameriku využít, ale ty výpravy mají svůj smysl a stejně tak v případě Měsíce a Marsu.
Tím nechci říct že časem si lidi budou na Marsu užívat hezkou přírodu mírného pásma jako v Americe, ale že vždy to má nějaký smysl.
I dnes chudáci někteří běloši žijí v Americe na poušti, ale asi jim to smysl taky dává.
Pro někoho bude důvod trvalé základny na Měsíci ve stavbě astronomických dalekohledů, pro někoho vývojové pracoviště pro kolonizaci Marsu, pro někoho těžba surovin, které jsou na povrchu Měsíce v mnohokrát větší koncentraci než na Zemi. Pro někoho studium Měsíce, pro někoho vojenská zakladna a milion dalších důvodů. Každý má jiný důvod a někteří nemaj žádný.

A co má soukromá firma ­(SpaceX­) z cesty na Mars? Netuším, na kolik jde Muskovi i o slávu, ale očividně v tom vidí i prachy. Potenciálně nesmírné prachy. A kompletně ­(znovu­)použitelná raketa, kterou stačí s trochou nadsázky jen dotankovat na kosmodromu a může znovu letět, která vynese za hubičku díly velikosti menšího autobusu, má také obrovský potenciál. ­(komerční provozy na oběžné dráze, kde by se vyrábělo bez vlivu gravitace, případně vesmírná těžba, případně osidlování ­(rabování surovin­) jiných planet a podobně.. Ale řekněme JEN ten Mars... Pokud tam jeho kluci doletí jako první ­(což bych viděl, jako DOST pravděpodobné­), mohou do červeného písku zapíchnout vlajku Elonie a zabrat kolik milionů kilometrů čtverečních území, které nikdy nepoznalo těžbu... ­(Jen tak mimochodem, povrch Marsu je skoro stejně velký, jako povrch pevniny na Zemi­) S jistotou tam nebude k najítí ropa ani plyn, ale co takhle zlato? Platina? Diamanty? uran? Prvky vzácných zemin? Bez debaty se najde dost dobrodruhů, kteří podobné projekty podpoří a zafinancují. Ale průšvih je s výzkumem, ze kterého nekoupají potenciíální prachy. Ne rychle. Ten prostě platí stát, nebo se ­(skoro­) nekoná.

Muska cesta na Mars moc nestojí, protože většinu technologie zaplatí někdo jiný a k jiným účelům. Bez zakázek na vynášení komečních satelitů by Musk žádné rakety nikdy nedělal. Bez zakázek na dopravu zásob a lidí na ISS by nebyl žádný Dragon, ať již ve verzi cargo či Crew. A bez toho byl nebyla Spaceship, pro kterou zatím není využití stejně jako pro Falcon Heavy, nehledě na to, že tak nějak pořád nelétá podle představ.

To, že někam zapíchnu vlajku jako první neznamená, že to území je moje. Zlata a drahých kovů je ma zemi dostatek, jen už se více hledí na životní prostředí a tak se nedá všude těžit. ­"Životní­" prostředí Marsu nás nezajímá, tak pochopitelně můžeme drancovat stejně, jako jsme drancovali tu Ameriku. Drancování Ameriky stálo na otrocké práci, proto se tak vyplatilo. Pokud na Marsu nemá být otrocká kolonie, ale budou tam pracovat normání zaměstnanci, hodně draze placení, kterým tam navíc budete muset vybudovat odpovídající zázemí, vozit veškeré zásoby, ale hlavně těžební techniku, tak se ta těžka může těžko vyplatit. Navíc to všechno musíte dovézt zpět a ono je to všechno sakra těžké.

Diamanty umíme vyrábět, netřeba pro ně na Mars.

Diamanty se pokud vím umí vyrábět jen v mikro velikostech.
Těžba mimo Zemi se teď nevyplatí, ale časem se asi něco bude těžit mimo Zemi, nejdřív na Měsíci. Právě ochrana pozemské vyjímečně živé přírody bude jedním z důvodů, s tím souvisí i omezené těžební prostory na Zemi a dále třeba ta vysoká koncentrace některých těžkých prvků na povrchu Měsíce. Dovoz na Zemi umožní až časem další zlevnění dopravy, pak to že se budou dovážet jen hodně drahé prvky a výroba paliva na Měsíci. Kromě toho něco se na Zem dovážet nebude, ale bude se to využívat na Měsíci nebo Marsu.

Umělé diamanty se vyrábí v běžných velikostech, třeba i 10 karátů. Je třeba si ale uvědomit, že cenu diamantů přímo určuje jejich vzácnost a navyšovat výrobu v podstatě není žádoucí. Není to běžná surovina, nic se z jich nevyrábí, nemají praktické průmyslové použití, nespotřebovávají se, takže na zvýšení těžby a poklesu ceny není v podstatě žádný zájem ­- chleba levnější nebude. Pochopitelně diamanty z vesmíru mohou být nová kategorie, ale to platí i pro ­"obyčejné­" měsíční kameny, a stejně tak to bude platit o ­"obyčejných­" Marsovských kamenench. Jakmile to bude ­"běžná­" věc, cena půjde dolů.

Časem bude pochopitelně běžné kde co, ale něvěřím moc tomu, že ještě v tomto století se zásadně něco změní. V tom nám totiž brání současný bordel tady na Zemi, ať už se jedná o politiku či ekologii.

Jsem toho názoru, že čas ještě nedozrál a napřed si musíme uklidit tady ­"dole­". Na druhou stranu, těch zdrojů ­" na vesmír­" zase tolik nejde, takže nám zatím nechybí. Planeta je dost velká a zdrojů je v ní dost, stačí kopat hlouběji, nebo třeba hledat na dnech oceánů ­- což je pořád o dost jednodušší než na Marsu.

Nevím jak velký je diamant 10 karátů, ale že by dnes šlo vyrábět diamanty velké třeba 5x5x5 cm např pro optický hranol si myslím že nejde a to by se využilo. Pokud jde o diamanty v použití jako náhrada peněz, tam chápu že nepotřebujem aby se zlevnili, chceme lepší peníze bez inflace, proto se používá zlato, bitcoin, nemovitosti, ale já naopak řešil technické využití. Tam se neshodnem a podle mě mají diamanty velký význam v technice, konkrétně v optice jako např v některým laseru a nebo v obrábění kde se využívá velká tvrdost, tam se právě ty drahé přírodní nahrazují levnýma vyrobenýma, které ale jsou právě miniaturní a jsou nanesené na povrchu nějakého ocelového nástroje což je často i ideální, ale jinde by se naopak využil větší kus kdyby byl dostupný a to není. Stejně tak zlato se v technice používá málo, teda v malém množství ale ve velkém využití protože je drahé, kdyby bylo levné, v technice by se využilo víc, protože stejně jako diamant má vyjímečné fyzikální vlastnosti, ale opět i levnější zlato by nám zkazilo využití jako peníze a zlepšilo využití v technice. každý materiál s vyjímečnýma fyzikálníma vlastnostma má vyjímečný význam pro některá technická využití. Dovoz surovin z vesmíru vidím podobně, že se to bude rozjíždět pomalu, že si ještě počkáme. využití mimo Zemi bude dřív, takže se možná na Měsíci a Marsu vyrobí např hliník a tam se taky využije. Až nějaký dovoz bude, tak to ještě neznamená snížení ceny, může být jen větší využití a cena podobná.