reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

BepiColombo poslal zpět snímky Merkuru ze svého prvního průletu

5.10.2021, Jan Vítek, aktualita
BepiColombo poslal zpět snímky Merkuru ze svého prvního průletu
Mise BepiColombo je společným dítkem evropské ESA a japonské JAXA a čítá hned dvě sondy, které zpočátku putují společně. Ty nyní odeslaly na Zemi první snímky ze svého úvodního průletu kolem svého cíle. 
Cílem mise BepiColombo je tak planeta Merkur, která byla dosud vedle našich plynných obrů a především pak Marsu poněkud zanedbávána. Mise přitom startovala už před třemi lety, a to konkrétně 20. října 2018, ovšem u svého cíle se zatím usídlit ještě nechystá. Doletět k Merkuru a dosáhnout jeho oběžné dráhy totiž není tak snadné a může za to vedle silně excentrické orbity této planety i blízké Slunce se svou silnou přitažlivostí. 
 
 
Ve skutečnosti to byl pro BepiColombo teprve první blízký průlet kolem Merkuru z celkových šesti a teprve poté bude tato dvojsonda připravena usídlit se u Merkuru. Teď už má tak za sebou jednak průlet kolem Země, dva manévry u Venuše a první u Merkuru. 
 
 
A jak ukazuje přiložené video, nyní už bude kroužit mezi dráhami Merkuru a Venuše a s pomocí gravitačních manévrů a iontových motorů bude postupně zmenšovat svou apoapsidu (nejvzdálenější bod na oběžné dráze) až do té doby, než dosáhne téměř stejné dráhy jako Merkur a pak už si jen počká na vesmírné rendez-vous, díky čemuž bude sonda schopna se i s málo výkonnými motory bezpečně umístit na polární oběžnou dráhu planety. A to nastane dle plánu až 5. prosince roku 2025, čili až poté začne hlavní část mise. 
 
 
Obě sondy, a sice Mercury Planetary Orbiter (MPO od ESA) a Mercury Magnetosphere Orbiter (MMO od JAXA), které nyní cestují jako Mercury Transfer Module (MTM), využijí pro studium Merkuru řadu vědeckých přístrojů včetně akcelerometru, laserového výškoměru, plasmových senzorů, monitorovat budou prach, různá spektra od gama záření po infračervené záření, přičemž se budou muset potýkat s vysokými teplotami, kvůli nimž nebudou moci například ani plně vystavovat své solární panely Slunci, neboť ty by pak mohly snadno dosáhnout i více než 350 °C. 
 
Cílem celé mise je objasnit minulost planety Merkur a její vývoj s ohledem na magnetické pole či pozoruhodně velké jádro. Je možné, že Merkur podobně jako Země prodělal v minulosti velkou kolizi s jinou mladou planetou, kvůli níž přišel o značnou část svého pláště a kůry. Skončil tak s jádrem, které tvoří 55 % objemu planety, zatímco jádro Země zabírá jen 17 %. Dle konkurenční teorie ale za tím vším může stát prostě Slunce, které v průběhu utváření planety odválo pryč lehčí materiál. A z polární dráhy budou moci sondy nahlédnout také do kráterů, v nichž je věčná tma, zda se v nich náhodou nenachází voda, respektive vodní led.  


reklama