Broadcom nabídl za Qualcomm již 105 miliard dolarů

Ve světě výrobců čipů a polovodičových součástek nevídaná 105miliardová akvizice nabývá stále reálnějších obrysů, a je tak možné, že se opravdu dočkáme nové světové trojky, a sice sloučeného Broadcomu s Qualcommem, před nímž by byl už jen Intel a Samsung. 

 

 

Broadcom už sám ohlásil, že na stůl položil nabídku, dle níž chce za Qualcomm zaplatit celkem 130 miliard dolarů, a to 60 dolarů v hotovosti a 10 dolarů v akciích za jednu akcii. Je to skutečně velkorysá nabídka, neboť už oněch 60 dolarů v hotovosti je o 28 % více, než kolik stála jedna akcie Qualcommu těsně před tím, než se o této možné akvizici začalo mluvit. Ty poté prudce vystřelily na 65 dolarů a poté mírně klesaly. 

 

Společnost Broadcom svou nabídku označuje jako přesvědčivou pro akcionáře a podílníky v obou společnostech, nicméně dosud není jasné, zda Qualcomm začne o akvizici vyjednávat, nebo se jí naopak bude bránit. Firma zatím pouze v krátkém vyjádření uvedla, že tuto nabídku zváží a rozhodne se v nejlepším zájmu svých akcionářů a do tohoto rozhodnutí se už nebude k této věci vyjadřovat. Čili než od Qualcommu uslyšíme oficiální reakci na nabídku Broadcomu, zbývají nám pouze spekulace. 

 

vývoj akcií firmy Qualcomm

 

Další informace ale poskytuje sám Broadcom, který už naznačil, že nabídka platí bez ohledu na to, jak skončí aktuální námluvy firmy Qualcomm a NXP Semiconductors. Na tu má Qualcomm zálusk jako na předního výrobce polovodičových součástek pro automotive a chce za tuto holandskou firmu zaplatit 38 miliard dolarů.

 

Agentura Bloomberg pak přispěchala s ozvěnami ze zákulisního šepotu, dle nichž se Qualcomm rozhodně nechce vzdát jen tak a přinejmenším nehodlá přijmout hned první nabídku Broadcomu. Argument je takový, že akcie Qualcommu mají být aktuálně podhodnoceny, a to především kvůli soudním sporům s firmou Apple. Na druhou stranu Broadcom si pro tento případ prý chystá čelní útok prostřednictvím přímé nabídky pro akcionáře Qualcommu, kterým by mohl vedení firmy podrazit nohy. 

 

Ovšem i kdyby se firmy nakonec nějakým způsobem dohodly, stále tu jsou regulační orgány, které akvizici nemusí být nakloněny. Výsledná společnost by totiž ovládala většinu z hodnoty součástek a materiálu (cca 65 %), které se používají pro výrobu chytrých telefonů, a to se vším, co z toho vyplývá. Zaúřadovat si tak mohou především antimonopolní orgány. 

 

Zdroj: Bloomberg