Bude pro lidi virové onemocnění brzy jen strašák minulosti?

Odhaduje se, že až osm procent lidského genomu představuje viry, které se vepsaly do naší DNA ku prospěchu vlastní replikace. Lidé a samozřejmě nejen ti jsou tak se svými odvěkými nepřáteli v podstatě nedílně spojeni, neboť viry jsou v podstatě naší součástí. Právě na tento odvěký stav se zaměřili vědci z Harvardského George Church, kteří pojali záměr nás od virů jednou provždy odříznout, díky čemuž by se lidé stali vůči nim zcela imunní. 

 

 

Toto snažení je známé jako Project Recode a jde o jeden z nejambicióznějších vědeckých experimentů naší doby. Nejde o nic menšího než o přepsání lidského genetického kódu pomocí biotechnologií, aby výsledek odpovídal zvolenému cíli. Mohli bychom tak o výsledném člověku uvažovat jako o dalším vývojovém stupni následujícím po Homo sapiens sapiens. A nemuselo by zůstat pouze u imunity vůči virům, ale třeba také vůči zhoubnému bujení. 

 

A jak chtějí takové věci vědci z Harvardu vůbec docílit? Viry potřebují pro napadení organismu specifické kodony (triplety), čili tři fáze určující druh aminokyseliny. Lidé přitom mají mnoho redundantních kodonů, které určují identické aminokyseliny, díky nimž nás mohou viry napadnout a množit se v našich buňkách. Čili úkol je jasný: odstranit všechny ohrožující redundantní kodony, takže teorie je jasná a zbývá praxe. 

 

Ta však bude mimořádně složitá, neboť dle předpokladů půjde o přibližně 400 tisíc změn v lidském genomu, aby se docílilo imunity vůči virům. Kvůli takovému množství není vhodné používat nástroje, které jsou již k dispozici a slouží k úpravě genomu. Vhodnější bude rovnou přepsat celý lidský genom, respektive jej celý syntetizovat v laboratoři. A to bude něco stát. 

 

Aktuálně přijde syntetizování deseti nukleových bází na cca jeden dolar, ovšem lidský genom jich má kolem třech miliard, takže tu rázem máme částku kolem 300 milionů dolarů, pokud se systém nezefektivní, což by časem jistě přišlo. Výsledkem ale nemají být rovnou noví lidé, jako spíše nově vyšlechtěná tkáň, která by se dala použít nejdříve při transplantacích, kde jsou virové infekce velkým strašákem. Až někdy poté by se pak dalo přepsání genomu teoreticky využít i pro to, aby potomek dvou lidí byl už od narození zcela imunní vůči virům.

 

Otázka je, co by ale taková věc mohla znamenat, však vztah lidí a virů je velice složitý a dosud nebyl zcela pochopen, a to ani vzdáleně. Například na Univerzitě v Alabamě vznikl výzkum, dle jehož závěrů hrají viry důležitou roli v tom, jak se lidem mění barva vlasů či prostě pigmentace v průběhu života, což nutí k zamyšlení, zda soužití s viry nelze brát spíše jako vzájemně prospěšnou symbiózu s občasným zaškobrtnutím. Celkové odříznutí se od nich by tak mohlo způsobit více škod než užitku. Jinými slovy, přečůrat miliardy let trvající evoluci nemusí být tak snadné. 

 

Zdroj: Extremetech