Části povrchu Venuše se pohybují jako led na moři

A právě toho se týká nový průzkum využívající však právě několik desetiletí stará data, dle nichž lze říci, že některé nízko položené části povrchu Venuše se pohybují podobně jako led na moři. Vypadá to tak, že nově chystané mise NASA a ESA budou mít skutečně co zkoumat, neboť v jejich případě jde právě i o tektoniku, která je na Venuši zřejmě velice aktivní. 

 

 

Na Venuši samozřejmě nejde o led a vodu, to bylo použito pouze pro lepší představu. Jde spíše o místy velice tenkou zemskou krustu pomalu plující po magmatu, která je podobně jako kry roztříštěna na menší kousky. 

 

Vědci ale pochopitelně už delší dobu ví, že tektonika utvářela povrch Venuše a jde například o dlouhé a tenké pásy, které stlačeny k sobě tvoří hřebeny, nebo díky nim naopak vznikají průrvy. Vůbec poprvé se ale ukázalo, že tyto pásy ve skutečnosti často tvoří i okraje plochých a nízko ležících oblastí, které tak samy o sobě nejsou výrazně deformované. Jde tak o kousky kůry planety, které se přesouvají, postupně i rotují, anebo se dokonce nasunují na sebe či pod sebe podobně jako mnohem větší zemské tektonické desky. Jakou rychlostí, to se zatím neví. 

 

 

Dosud také nebylo jasné, zda je Venuše stále tektonicky aktivní planeta, nebo zda tyto procesy už postupem času ustaly. To může působit jako poněkud nadbytečná otázka vzhledem k tomu, že průměrná teplota na povrchu je 460 °C, ovšem to samo o sobě nemusí znamenat, že je planeta rozžhavená už kousek pod povrchem, jde tu také o velice hustou atmosféru s extrémně silným skleníkovým efektem. Existují také zatím neprůkazné známky toho, že na Venuši jsou stále aktivní vulkány, což ve světle nových informací skutečně není překvapivé vzhledem k tomu, že kůra planety je evidentně na řadě míst velice tenká. 

 

Zatím ale bylo nalezeno jen 58 výše zmíněných nízko položených "ker" a celkově se dá povrch Venuše označit jako velice málo prozkoumaný a právě kvůli tomu nelze zatím dělat žádné definitivní závěry. Není ani jasné, jak a kdy se ony kry vytvořily a jak dlouho se pohybují po povrchu planety. 

 

Co tedy budou planetární geologové potřebovat k tomu, aby dostali lepší představu o povrchu Venuše? Právě to, co poskytnou budoucí mise NASA a ESA, čili radarová topografická data ve vysokém rozlišení a pokud možno zmapovanou celou planetu. Ale na to si ještě řadu let počkají.

 

Zdroj: Astronomy