Výborně, na takový článek jsem čekal několik let! Ještě test zdrojů do 1000,- Kč a budu nadšen.
Odpovědět0 0
Postavte, prosím, proti tomuto referenčnímu normálu Samsung 215TW nebo 214T. Jsem zvědav, jak při své výrazně nižší ceně povedou.
Odpovědět0 0
Izraelci opět světu ukázali, jak technicky erudované mají inženýry. Oni dobře vědí, že snad jediným úzkým hrdlem současné architektury jádra Conroe je styk s pamětí. Určitě tlačí Američany do integrace řadiče RAM do procesoru. Vždy přece platilo, že procesor je jen tak rychlý, jak rychlá je jeho komunikace s pamětí a u výkonného Conroe to bude platit dvojnásob. Američané se ale „stydí“ okopírovat myšlenku svých kolegů ze stejného Křemíkového údolí. A doplatí na to. Styk s pamětí bude omezujícím faktorem pro výkon tohoto procesoru, Conroe bude hladovět po datech a instrukcích.
Brzy (v příštím roce) nás totiž začne zlobit rychlost světla. Když nebudeme chtít použít u vícejádrových procesorů čtyřnásobný styk s RAM za účelem zvýšení šířky toku dat, budeme muset zvyšovat frekvenci. Již frekvence 333MHz (Conroe EE) pro styk s RAM je úctyhodná a rušení vyzařovaným signálem bude určitě velké. Nejspíše bude následovat 400MHz a výrobci základních desek formátu ATX začnou lomit rukama. Uvnitř procesoru je totiž vše na zhruba dvou cm2 hezky blízko. Paměť je ale VELMI DALEKO. Počítejte velkoryse se mnou. Cesta signálu pro Athlon: 10cm k modulu RAM, 10cm uvnitř RAM a zpět k procesoru 10cm, celkem 30cm. Conroe: 5cm k severnímu mostu, 15cm k RAM, 10cm uvnitř RAM, 15cm zpět k severnímu mostu a 5cm k procesoru, celkem 50cm. Conroe má k paměti téměř dvakrát tak daleko než Athlon! Provozování vysokých frekvencí bude na tuto vzdálenost problematické.
Poučme se z vývoje grafických karet. Nejdříve se začnou tištěné spoje pro styk s pamětí pozlacovat. Potom přijde Intel se zbrusu novým formátem základní desky GTX, který nahradí nezajímavý BTX. U GTX návrhu budou paměti RAM uspořádány do kruhu nebo písmene „L“ co nejblíže kolem procesoru (jak převratné!). Moduly RAM budou samozřejmě podstatně menší.
Vykoná-li dnešní špičkový procesor zhruba 6 miliard operací za sekundu, tak světlo mezi dvěma instrukcemi uletí pouze 5cm (300 000 km / 6 000 000 000)! I když vezmu v úvahu dlouhou instrukční a datovou pipeline a spoustu paralelizmů, tak se mi zdá vzdálenost 50cm příliš VELKÁ pro skutečně rychlé zásobení jádra instrukcemi a daty.
Závěr: Achillovou patou Conroe bude styk s pamětí, který omezí jeho výkon a přistřihne mu křídla. V roce 2007 se stane rychlá komunikace s pamětí kardinálním problémem všech čtyřjádrových procesorů, bez ohledu na stáj Intel či AMD. Srozumitelně: čtyři procesory jsou naprosto zbytečné, nestačí-li jim paměť dodávat instrukce a data. Palma vítězství bude patřit tomu, kdo tenhle oříšek rozlouskne první a elegantněji.
Brzy (v příštím roce) nás totiž začne zlobit rychlost světla. Když nebudeme chtít použít u vícejádrových procesorů čtyřnásobný styk s RAM za účelem zvýšení šířky toku dat, budeme muset zvyšovat frekvenci. Již frekvence 333MHz (Conroe EE) pro styk s RAM je úctyhodná a rušení vyzařovaným signálem bude určitě velké. Nejspíše bude následovat 400MHz a výrobci základních desek formátu ATX začnou lomit rukama. Uvnitř procesoru je totiž vše na zhruba dvou cm2 hezky blízko. Paměť je ale VELMI DALEKO. Počítejte velkoryse se mnou. Cesta signálu pro Athlon: 10cm k modulu RAM, 10cm uvnitř RAM a zpět k procesoru 10cm, celkem 30cm. Conroe: 5cm k severnímu mostu, 15cm k RAM, 10cm uvnitř RAM, 15cm zpět k severnímu mostu a 5cm k procesoru, celkem 50cm. Conroe má k paměti téměř dvakrát tak daleko než Athlon! Provozování vysokých frekvencí bude na tuto vzdálenost problematické.
Poučme se z vývoje grafických karet. Nejdříve se začnou tištěné spoje pro styk s pamětí pozlacovat. Potom přijde Intel se zbrusu novým formátem základní desky GTX, který nahradí nezajímavý BTX. U GTX návrhu budou paměti RAM uspořádány do kruhu nebo písmene „L“ co nejblíže kolem procesoru (jak převratné!). Moduly RAM budou samozřejmě podstatně menší.
Vykoná-li dnešní špičkový procesor zhruba 6 miliard operací za sekundu, tak světlo mezi dvěma instrukcemi uletí pouze 5cm (300 000 km / 6 000 000 000)! I když vezmu v úvahu dlouhou instrukční a datovou pipeline a spoustu paralelizmů, tak se mi zdá vzdálenost 50cm příliš VELKÁ pro skutečně rychlé zásobení jádra instrukcemi a daty.
Závěr: Achillovou patou Conroe bude styk s pamětí, který omezí jeho výkon a přistřihne mu křídla. V roce 2007 se stane rychlá komunikace s pamětí kardinálním problémem všech čtyřjádrových procesorů, bez ohledu na stáj Intel či AMD. Srozumitelně: čtyři procesory jsou naprosto zbytečné, nestačí-li jim paměť dodávat instrukce a data. Palma vítězství bude patřit tomu, kdo tenhle oříšek rozlouskne první a elegantněji.
Odpovědět0 0
