Čínská vláda žádá po výrobcích čipů upřednostnění domácích zákazníků

Bloomberg tak hlásí, že čínská vláda vytvořila novou komisi, díky níž vznikl seznam takových firem, které mají mít ve výrobě čipů přednost před jinými. Zpravidla má přitom jít o čínské firmy, které budou preferovány. 

 

Čínští výrobci čipů přitom obecně nemají k dispozici nejmodernější technologie, ale to je v době, kdy zoufale chybí v podstatě jakékoliv výrobní kapacity, vcelku bezpředmětné. Důležitější je spíše to, že co se týče kapacity, není čínská produkce už dávno zanedbatelná a i do budoucna má růst.  

 

 

Jako příklad tu také máme firmu Hua Hong Semiconductor, což je druhý největší čínský smluvní výrobce čipů (po známé SMIC), která zahraničním klientům už měla oznámit, že je nucena upřednostnit domácí zákazníky. A to jednoduše znamená, že u Hua Hong už cizí firmy nebudou mít k dispozici takové kapacity jako dříve.

 

Svých obvyklých dodávek se tak u Hua Hong v příštím roce nedočká třeba ani tchaj-wanský Holtek, kterému už bylo sděleno, že dodávky v příštím roce citelně klesnou, respektive prostě nedosáhnou očekávané úrovně, jak uvádí server Nikkei Asia.

 

Čína se tu tak snaží zajistit dodávky pro své domácí firmy, přičemž v jejím případě jde přinejlepším o 14nm technologii, kterou vedle 28nm nabízí především SMIC. Ovšem i v případě této firmy jsou mnohem důležitější starší procesy, neboť pouze 18 % jejích tržeb zajišťují právě 14 a 28nm procesy. V případě Hua Hong to samozřejmě nebude lepší, neboť tato firma není technologicky ani zdaleka tak pokročilá jako SMIC.

 

Je také vidět, že čínská vláda má silný vliv nad domácími výrobci čipů, kteří si asi sami neradi poškodí reputaci u zahraničních zákazníků. Za tímto vlivem můžeme vidět i značné investice právě od čínské centrální vlády i místních zastupitelství, přičemž technicky jsou Hua Hong i SMIC soukromé společnosti. A samozřejmě v aktuální době nemusí jít pouze o čipy, ale také o důležité suroviny jako hořčík či jiné kovy, které se už vyrábí především v Číně. 

 

Na druhé straně jsou tu zase americká vláda, která v poslední době ukázala, že má podobný vliv i na samotný Intel. Jde o nedávno zmíněnou zastavenou investici do rozšíření čínských kapacit, což Intel už potvrdil s tím, že zkoumá jiné možnosti. Lze tak uvažovat i o tom, že tu jde o čínskou protiakci v reakci na zmařenou investici Intelu.