DerRuehrer vyměnil aktivní chlazení X570 za vlastní pasivní, jaké jsou teploty?

V době, kdy bylo aktivní chlazení čipových sad, tehdy konkrétně i tzv. severních můstků, naprosto běžné, byly používané ventilátorky s hranou o velikosti sotva pár centimetrů a šlo o vrcholně neoblíbenou součást desek. Jejich kvalita totiž nebývala vysoká, a tak se stávalo, že po nějaké době provozu začaly vrčet, pištět a to nejlépe s měnící se intenzitou, která byla zvláště otravná. Časem pak mohly jednoduše umřít a vzít s sebou i celou desku, i když k tomu přispívali i někteří uživatelé, kteří se moc nestarali o prach zanášející jejich sestavu.

 

Ale je pravda, že s prachem zanášejícím ložiska ventilátoru nebo s prostým faktem, že mnohé měly jen krátkou životnost kvůli kluzným ložiskům, se moc dělat nedalo. Výměna pak nebyla zrovna jednoduchá jako dnes, kdy si můžeme díky rozsáhlé nabídce během chvíle objednat nový vhodný ventilátor či výkonný chladič čipsetu, takže nastoupilo bastlení, které ovšem nevymřelo, jak lze soudit z počinu německého moddera. 

 

 

DerRuehrer se rozhodl, že se nebude potýkat s aktivním chlazením čipové sady na své desce ROG Strix X570-E a vytvoří si vlastní pasiv, který to zvládne. Nejde přitom o tak jednoduchý úkol, jak by se mohlo zdát, neboť takový pasiv by neměl překážet v instalaci karet a také se musí vyhnout všemožným součástkám na samotné desce, ovšem zároveň by měl být dostatečně velký, aby na svou práci stačil. 

 

 

Jak je ale vidět, autor nemusel kus žebrovaného hliníku nijak zvlášť opracovávat. Stačilo jen na jedné straně trošku ubrat a na druhé straně kousek vyříznout a pak vytvořit montážní sloupky se závity a drážku pro dvě heatpipe. Nakonec se ale rozhodl toto provedení nevyužít, neboť se obával mezery mezi trubicemi. Zde by šlo poznamenat, že podobnou mezeru měly či mají i některé procesorové chladiče, jež nedisponují klasickou základnou. Jenomže X570 na rozdíl od procesorů nemá heatspreader, nehledě na to, že heatpipe na snímku by si zasloužily pečlivě srovnat svůj povrch a otázky vyvolává také masa teplovodivé pasty, v níž jsou ponořeny. 

 

 

Nakonec se DerRuehrer odhodlal využít pro rozvod tepla měděný plíšek, ovšem s tloušťkou pouze 0,5 mm, ovšem ten se také přímo koupe v "bazénku" s teplovodivou pastou Arctic MX-2, takže osobně bych řekl, že takové řešení je spíše kontraproduktivní a bylo by vhodnější i snazší použít pečlivě vyhlazenou hliníkovou základnu ze samotného těla chladiče. Ostatně X570 přece jen nemá tak vysokou spotřebu, aby hliník nestačil pro efektivní odvod tepla. 

 

 

Co se týče teplot, ty se mají pohybovat v klidu mezi 45 a 50 °C a v zátěži mezi 55 a 65 °C, což jednoduše lze akceptovat. Jenomže nejde o zcela pasivní chlazení, ostatně to nikdy, pokud ve skříni najdeme alespoň jeden ventilátor a zde k rozhýbání vzduchu posloužila především grafická karta. DerRuehrer se ale aspoň zbavil ventilátorku, který se i v klidu točil rychlostí 2500 RPM a chladil sadu na cca 60 °C v klidu.

 

 

Z pohledu na původní chladič ale není tak těžké uhodnout, proč tomu tak bylo, neboť jeho provedení je jedním slovem příšerné. 

 

Zdroj: DerRuehrer via Imgur