Tak ono je otázka jak a z čeho se to palivo bude vyrábět....
Co se elektřiny týče: 60­-70% energie vyletí do luftu hned v elektrárně, další procenta až desítky procent při distribuci, pak ztráty při nabíjení­/vybíjení­/skladování,...

No ono nejde ani tak o prachy, jako spíš o to, kdo vypěstuje pšenici, vyrobí mouku, porazí prase ­- když skoro všichni obyvatelé budou rozklepaní důchodci. ­(jo a také samozřejmě, kdo je přebalí....)

Tohle se pak řeší dalšími pravidly a vyjímkami:
Takže pravidlo: rok má 365 dní
z něj vyjímka ­- rok dělitelný 4 má 366
z ní vyjímka ­- rok dělitelný 100 ma jen 365
z ní vyjímka ­- rok dělitelný 400 má 366
Tohle by nám mělo vystačit ještě více než 1000 let než bude třeba to řešit dál

Nemá to ale nic společného s rotací Země kolem osy a vřazováním či vynecháváním ­"přestupných sekund"

Myslíš větu ­"Svými nedokonalými smysly takovou věc samozřejmě nemáme šanci zaznamenat.­"? Tak ta tomu nedává smysl. Přestupný rok máme pro to, že oběh kolem slunce netrvá přesně 365 dní, ale cca 365.25. 1­/4 dne za rok by odpovídalo rozdílu o cca 1 minutě denně a v článku se píše o milisekundách.

Zkrátka to jestli se země otočí o 1ms rychleji nebo pomaleji nemá vliv na to zda bude nebo nebude přestupný rok. ta milisekunda rozdílu, pokud by byla trvalá, nám může udělat bordel v kalendáři o velikost 30 sekund pokud se bude kumulovat 100 let. Opravdu kvůli tomu budeme zařazovat nebo vynechávat přestupný den?

Co je tahle věta za nesmysl? ­"Pro nás má den prostě 24 hodin a že nejde opravdu a přesně o 24 hodin, ale o něco více, to poznáme spíše jen jednou za čtyři roky, když se v kalendáři objeví 29. únor. ­"

To nemá žádnou spojitost s rotací Země ­(nebo OK, minimální­). Řešíte tu nečekané změny rychlosti otáčení Země měřené v milisekundách za den a dáváte dohromady s Gregoriánským kalendářem a jeho pravidly pro přestupné roky, který ­(včetně těch ­"přestupných­" pravidel­) byl stanoven a v některých zemích i zaveden v 16. století ­(ve většině zemí byl zaveden později ale pravidla zkrátka byla spočtena a platí už od toho 16.st.)

Tak jistě, pokud to palivo máš, proč jej nevyužít. Problém je ale že musíš u Země rozpohybovat i to palivo, které s sebou táhneš jen proto abys u Marsu zastavil a pak byl schopen manévrovat a případně se i vydat na cestu zpět. A to je právě problém všech kosmických letů. Čím víc toho vezeš, tím víc potřebuješ paliva, čím víc máš paliva, tím míň toho uvezeš ­(anebo potřebuješ paliva ještě více a více a více...)

Ano, kdyby bylo možné se o něco ­"opřít­" kýlem, dalo by se ­"křižovat­" ke Slunci aktivně. Takhle lze jen přibrzdit a nechat se spadnout :­-)

Předpokládám, že plachtu je možné libovolně natočit, že většina světelného toku se bude odrážet podle zákonu odrazu ­(toky souměrně podle kolmice k plachtě­) pak by neměl být problém nastavit plachtu tak aby tak byl třeba z 90% proti směru pohybu lodi a z 10% od Slunce ­(samozřejmě celkový tah bude výrazně nižší ­- třeba 10% nebudu teď počítat ­- kvůli natočení plachty a tím snížené účinné ploše­) Po dostatečném zpomalení by mělo být možné plachtu natočit ke Slunci hranou aby se ještě více minimalizoval tlak slunečního záření a loď mohla rychleji ­"padat­".

Jo, to zrychlení je sice na první pohled ­"o ničem­", ale na rozdíl od chemických motorů co maj palivo na pár minut běhu tohle může ­"pracovat­" celé hodiny­/dny­/roky... A tahle plachta je jen malá testovací pro ověření funkčnosti, reálná funkční by samozřejmě musela být větší... Tahle jestli dobře počítám za den zrychlí až o 5m­/s což opravdu není zrovna příliš... ale za rok už by měla rychlost skoro 2km­/s a takovou rychlostí se dá urazit vzdálenost Země Mars za rok... ­(neberte to prosím úplně vážně, oni by ty výpočty museli být o hodně složitější... jde o průběžné změny tedy ne že rok bude zrychlovat, rok poletí a rok brzdit, také gravitace Slunce bude trochu protestovat.... jen že ta plachta zkrátka v dlouhodobějších projektech smysl má)

Chtělo by to zjistit něco o plachtění. Samozřejmě, že lze letět ke Slunci. Ono to letí dokonce skoro samo. Stačí jen přibrzdit ­(dopředný pohyb kolem slunce, primárně kopírující pohyb Země­) a to ta plachta dokáže. Pak už se o snížení oběžné dráhy kolem Slunce postará Slunce samo.

Tak z tohohle by tam snad bordel zůstat neměl
A pár studentíků má teď zajímavou zkušenost s výrobou a provozem satelitu ­- je to zkušenost, kterou těmto lidem pravděpodobně pár technoromantickejch miliardářů rádo zaplatí. A Japonsko bude mít o pár odborníků víc.

Ano, podle mně výsledný výkon 6,5*single je pro osmijádro slušné. Je otázka jak přesně ten test funguje, protože jsem tam našel pro nějaký xeon že snad 2x10 jader dává násobek výkonu 23 oproti single... ­(a podobných i zajímavějších perel je tam víc­)

"to tedy vypadá, že AMD udělal něco mezi 4 a 8 jádrem.­"
8 jádro ale snad nikdy nedá osminásobek výkonu jednoho jádra, protože spousta věcí je tak jako tak sdílených ­(paměť, cache,...­) či jsou tam další náklady ­(režie pro řízení procesů­). Měl jsme kdysi nějaké snad pentium ­(jedno z těch původních­) servrovou dvouprocesorovou mašinu, kde výkon dvou procesorů dával cca 120% výkonu jednoho procesoru. Přinejlepším. ­(samozřejmě testovací úloha, která dokázala využít více procesorů­)
Dál je otázka jak je to s řícením frekvence u provedeného testu. Kolonky frekvence min­/max­/ průměr mně zrovna neuspokojuje, když není vidět ke kterým testům se vztahuje to ­"min­" a ke kterým ­"max"

Předpokládám, že vzhledem k použití optiky články budou muset být polohovány proti slunci. Takže žádné pole panelů poskládané na plocho ke střeše či na jednoduché konstrukci v řadě za sebou někde na louce. Také využití rozptýleného světla nebude stát za řeč... ­(takže provoz jen za jasné oblohy)

Tam ale chybí ten pocit dobrodružství ;­-)

Popravdě... Ani jsem nějak necítil potřebu.... Dokud jsem neviděl tento komentář ;­-­)
Dobré je, že první viditelná reakce byla, že prý pro přístup nemám oprávnění a tak tam nemohu. Nicméně, přestože pokus vypadal jako neúspěšný a na první pohled se vlastně nic nestalo, systém už byl na cestě do pekel ;­-­) Dokázal jsem správně zavřít už snad jen notepad, vše ostatní odmítlo nějak slušně reagovat.

- Dojdi do sklepa a přines flašku piva.
po pěti minutách...
- Nalezl jsem 20 lahví. Kterou chcete přinést?

Já vím, že jsem hnidopich. Vy zas určitě pochopíte, že nemůžu jinak než se ozvat ... ;­-­)

"Dron proletí nad daným územím znovu a na všechny nalezené miny položí malou nálož, která minu odpálí z bezpečné vzdálenosti­"

Jak to prakticky vypadá, když malá nálož odpaluje minu z bezpečné vzdálenosti? Opravdu se té náloži nemůže nic stát?

A proč několik g? Vždyť má startovat a fungovat jako normální letadlo spíše než kosmický nosič. U rakety je nutné ji co nejrychleji dostat nahoru, protože zbytečné vyčkávání na nějaké výšce znamená zbytečnou spotřebu paliva, které si musí sama nést včetně okysličovadla.
Tohle by ale mělo nejspíš startovat a přistávat jako běžné letadlo, ve větších výškách by měl využívat ramjet, ale pro relativně vodorovný let kde extrémní zrychlení ani extrémní rychlost pravděpodobně kladný vliv na ekonomii letu mít nebudou a v části sice přejdou na raketový pohon ­(víceméně­), ale také si nejsem jist, zda by jim extrémní přetížení nějak pomohlo...

To mně opravdu mrzí. Jeden z požadavků, které bych splnil přednostně. WB přeci musí vědět o hodně líp než google co mají na svých stránkách, tyto požadavky bych rozhodně nefiltroval.

Asi si nechám zaregistrovat slovo ­"a­". Teď přemýšlím jaké slovo zvolím v AJ když naše ­"a­" se nechá přeložit do několika různých...

Ano... Taky mně překvapilo, když titulek slibuje nějaké extra super čištění a pak se celý článek omezí na to že na záchodě bude chvíli svítit UV lampa. UV lampa exkrementy, zvratky ani nalepené žvýkačky neuklidí.

To bych moc neřešil. Zvlášť ne takhle na dálku.
1. Reakce počítače je jinde než reakce člověka
2. Je možné, že rychlost byla snížena třeba kvůli tomu, že je tam úsek s nepřehlednými zatáčkami. Nebudou dávat ceduli každých 100m aby upravili rychlost, dají jednu omezenou na celý úsek, přestože tam nějaká rovinka, kde se dá jet rychleji, asi bude
3. Snížená rychlost může být třeba kvůli nebezpečí smyku za určitých podmínek. Ty podmínky třeba zrovna nenastaly
....

Sodík v potravinách, zvlášť v minerálce, je vždy ve slučeninách. Uváděno je množství sodíkových iontů a pak také množství chlorových iontů. Sloučenin sodíku je ve vodě rozpuštěno víc, zřejmě je výhodnější uvádět ty ionty, než sloučeniny ­(nejsem chemik, biochemik, ani lékař, tak je mi jedno jak to tam napíší­). Žádná minerálka se nemá pít dlouhodobě. Se solením se to ze zdravotních důvodů také nemá přehánět. Přesto nebudu tvrdit, že je sůl jedovatá.
Mimochodem... na wiki o Idě píší: ­"Pro obsah arsenu by se však neměla pít dlouhodobě­" a arsen jako jedovatý znám je ­(v organismu je obecně měněn na jedovaté sloučeniny)

Sodík? Jedovatý? Od kdy? Sodík sám o sobě je žíravý, reaguje s vodou ­(které máme dost­) na hydroxid, který následně žere téměř vše v organismu. Ale v článku není nic o čistém sodíku. Obsah sodíku je uváděn na většině balených potravin a z velké části je to sodík vázaný v ­(kuchyňské­) soli.

To co odkazujete je ale zdroj, pro nějž musíte někade najít vhodné místo a upevnění. PicoPSU je třeba tady:
[odkaz, pro zobrazení se přihlaste]
a spousta jich je tady:
http:­/­/www.logicsupply.eu­/power­-supplies­/dc­-converters­/

Tyto zdroje se nemusí nikam šroubovat, jen je vhodné vymyslet rozumně otvor na přívod napájení a dobře do něj usadit konektor. ­(pokud už na to nemáte připravenou bedno od výrobce)

OK, úplně sem na to skočil. Ještě že tu máme Sajgoona ;­-)

Skoro jsem jim na to skočil. Zrovna jsem jim chtěl psát, že vznášedlo se nedostane na balkon, pokud ho tam někdo nevynese...

Nevím jaký přesně zdroj použil zde kolega, ale já mám nějaký pico ATX M3 z 12V a ten je pasivně chlazený. A 12 V mám z průmyslového zdroje zálohovaného Pb akumulátorem ­(v předsíni na skříni­) ;­-­)
Celkově je to nejspíš dražší než aktuálně dostupné NASy, ale také to bylo po částech stvořeno v době, kdy mezi lidmi o nějakém NASu nebylo ani povědomí, natož aby to měl někdo doma. Sloužilo to jako router ­(1 veřejná IP adresa, 3 PC­) a NAS. Toto napájení a SSD disk pro systém jsou věci, které k tomu přibyli v posledních letech, jinak to mám cca 8­-10let ­(VIA EPIA­).

Dovolil bych si upozornit, že IP67 není žádná certifikace. Je to jen mezinárodní značení krytí ­(elektrických­) zařízení před vnějšími vlivy. ­(konkrétně 67 znamená prachotěsné a odolné proti ponoření do vody ­- krátkodobě do 1m)

No nerekl bych. Co jsem videl naposledy, tak vyprodavaly 40W, 60­-75­-100W horko tezko najdes nekde zbytky, ev. v e­-shopech co jeste zbylo a pak uz jen zahranicni tepelne koule.
K sehnani jsou jeste nektere halogenky. ­(Bavime se o klasickych E27 a E14)

Rekl bych, ze seagate s rocni zarukou u nas zadny problem nema. Mozna se mylim, ale mam pocit, ze prodejci nakupuji dle smlouvy s dodavatelem, zatimco obcanum prodavaji dle nasich zakonu. Takze druhy rok zaruky pada na bremena obchodniku, coz pravdepodobne zohledni pri stanoveni koncovych cen.

Taky jsem z tohoto clanku zezacatku mel pocit, ze se nesmi filtrovat a omezovat nic. Ale to je trochu nesmysl. Bezne se pouziva zvyhodnovani jedne sluzby na ukor ostatnic ­(tedy nektere jsou znevyhodnovane­). Napr. IP telefonie byva zvyhodnovana, protoze nedela velky trafic, ale zpozdeni paketu by bylo fatalni ­- narozdil napr. od FTP, kde zpozdeni paketu nema primy vliv na kvalitu sluzby.

Tedy panove, hezky jste se tu rozjeli. Okoun: Bez invektiv by to slo take. Pavel: Ten prispevek na ktery Okoun reagoval vazne moc citelny neni.
Nevyhody CRT oproti LCD:
1. Blikani ­- u prvnich TV jsem to moc neregistroval ­- take u nich byli luminofory s delsim dosvitem. Pozdeji u PC monitoru jsem to neresil dokud jsem nezacel pracovat se slusnejsim typem. Pak jsem si na lepsi zvykl a bezpecne okem poznam jestli CRT bezi na 75Hz a min, nebo 85Hz a vic. Cokoli pod 75Hz je pro mne utrpeni a vzhledem ke konstrukci monitoru je problem jej udelat s vysokym rozlisenim a vyssi snimkovou frekvenci.
2. Jas ­- LCD byvaji viditelne i pri horsich svetelnych podminkach
3. Vyzarovani je prirozenou vlastnosti bezicich CRT. Jde jak o elmag smog, tak o slabe radioaktivni vyzarovani ­(tusim ze gama­) kdysi jsme namerili pred zapnutym monitorem RA zareni asi 2,5* vyssi nez je prirozene pozadi.
Vyhody: Pravdepodobne lepsi barvy. Uz proto, ze veskera technologie rostla zaroven s barevnymi CRT, zadny input lag ­- signal jde ­(zpravidla­) ihned z kabelu do CRT ­(veskere upravy signalu se obvykle delaji real­-time analogove)

To nic. Někdo moc kouká na seriály.
"According to Qualcomm, its upcoming flagship chip will have four cores ­(Cortex­-A9­/A15, the company wouldn­'t say­) clocked at up to 2.5 GHz so as to offer twelve times the available performance as well as 75% lower power than the first generation of Snapdragon processors­" ­(tcmmagazine­)
Odpovídá to na otázku? ­(Já nevím, kolik žere ta první generace,ale... ;­-­) )

No dostali jste se oba do poněkud šedé oblasti. Podle wiki je mechanika nauka o pohybu těles. Ale podle stejné wiki je součástí mechaniky i statika ;­-­)
Tak a teď jsem zvědav jak to kdo rozsekne ;­-)

Snažím se ;­-­)
Nerad se pletu ­(zvlášť veřejně­), ale když už se spletu, tak to chci vědět. Tak při pochybnostech hledám a hledám a ... ;­-)

Treba na to, ze pametove cipy jsou obvykle na 3.3V, zatimco napajeci konektory ATA i SATA obsahuji jen 5V a 12V. Tohle by mela byt fotka intel X25M: http:­/­/www.storagereview.com­/images­/intel%20x25m%20pcb%20top.jpg
Na prvni pohled tam vidim 3 civky, dalsi mohou byt v mensich pouzdrech.

Zřejmě ano. Nejpravděpodobnější je měnič napětí uvnitř disku ­(pravděpodobně spínaný zdroj s cívkou pro snížení napětí z 12 či 5V na cca 2­-3.5V pro napájení obvodů­) Cívky, pokud nejsou velmi dobře provedené mechanicky, mají tendenci k těmto zvukovým projevům.

Diky za recenzi. Mam ale jednu vyhradu: Prumernou spotrebu udavat jako prumer mezi minimem a maximem mne jako technikovi pripada jako zverstvo. To ten merak neumi ukazat treba spotrebovanou energii za dobu tisku, aby se to pak nechalo slusne spocitat?

Dekuji za prehled. ALE:
"Logický disk můžete rovněž formátovat a přiřadit mu písmeno jednotky, ale nemůžete na něj nainstalovat operační systém­" To je trochu nepresne. XP pri instalaci na logicky disk vyzaduji jeste nejake misto na ulozeni cca 3 systemovych souboru na primarni disk. U jinych systemu si nejsem jist, korenovy u linuxu muze byt urcite na logicke jednotce, jestli jsou nejaka omezeni na ­/BOOT ted nevim.

Ja tedy hybernuju ­(NTB na baterky nevydrzi vecne ani pri uspani­) a to probouzeni z HDD je pak jen asi o polovinu rychlejsi nez plny start :­-(