Dual-core Athlon 64 2.4 GHz - první výsledky testů
12.3.2005, Eagle , aktualita
Na nejmenovaném italském webu se objevil první test dvoujádrového procesoru Athlon 64. Jednalo se o brzký výrobní prototyp pracující na 2.4 GHz a pasující do socketu 939. Každé z jader disponuje 1MB L2 cache. Co je zajímavé, napětí zůstalo...
Na nejmenovaném italském webu se objevil první test dvoujádrového procesoru Athlon 64. Jednalo se o brzký výrobní prototyp pracující na 2.4 GHz a pasující do socketu 939.
Každé z jader disponuje 1MB L2 cache. Co je zajímavé, napětí zůstalo na 1.4V, stejně jako u současných jednojádrových čipů. Jak již z doslechu víme, dual-core Athlon 64 se svým tepelným vyzařováním bude pohybovat někde mezi 95 a 110W. Protože napětí zůstalo zachováno, zdá se, že AMD nemá žádné teplotní problémy a v budoucnu by snad mohlo uvést i dual-core na vyšších frekvencích.
Na fotografii Správce úloh je vidět dostupnost dvou jader.
Redaktorům se z časových důvodů podařilo otestovat jen jediný benchmark - Cinebench 2003. Přesně ten, který nedávno Intel (z pochopitelných důvodů) ukazoval na Intel Developer Forum. Tehdy dvoujádrový Pentium eXtreme Edition se schopností HyperThreadingu (tj. vykonávání až čtyř threadů současně) dosáhnul skóre 692. Pro srovnání jsem tehdy uvedl jednojádrový Athlon 64 4000+, který v našich testech získal 340 bodů.
Fotografie zobrazující výsledek testu Cinebench 2003.
Nový dvoujádrový Athlon 64 na frekvenci 2.4 GHz a s 2x 1MB cache (tj. v podstatě dva 4000+ v jednom) dosáhnul na hodnotu 636. Při výpočtu využívajícím jen jedno jádro bylo skóre identické se současným Athlonem 64 4000+.
Výrobní prototyp dvoujádrového Athlonu 64
(výrobní čísla byla začerněna, aby nemohl být identifikován zdroj úniku informací)
Podle redaktorů italského magazínu tak dual-core výpočetním výkonem těsně předběhl dokonce dvouprocesorový Opteron 250 se stejnou frekvencí (nevýhodou Opteronu je použití pomalejších registrovaných pamětí) a jen o necelých 8 procent zaostal za nedávno uvedenými dvouprocesorovými Intel Xeony, kdy každý měl 2MB L2 cache a pracoval na 3.6 GHz.
Každé z jader disponuje 1MB L2 cache. Co je zajímavé, napětí zůstalo na 1.4V, stejně jako u současných jednojádrových čipů. Jak již z doslechu víme, dual-core Athlon 64 se svým tepelným vyzařováním bude pohybovat někde mezi 95 a 110W. Protože napětí zůstalo zachováno, zdá se, že AMD nemá žádné teplotní problémy a v budoucnu by snad mohlo uvést i dual-core na vyšších frekvencích.
Na fotografii Správce úloh je vidět dostupnost dvou jader.
Redaktorům se z časových důvodů podařilo otestovat jen jediný benchmark - Cinebench 2003. Přesně ten, který nedávno Intel (z pochopitelných důvodů) ukazoval na Intel Developer Forum. Tehdy dvoujádrový Pentium eXtreme Edition se schopností HyperThreadingu (tj. vykonávání až čtyř threadů současně) dosáhnul skóre 692. Pro srovnání jsem tehdy uvedl jednojádrový Athlon 64 4000+, který v našich testech získal 340 bodů.
Fotografie zobrazující výsledek testu Cinebench 2003.
Nový dvoujádrový Athlon 64 na frekvenci 2.4 GHz a s 2x 1MB cache (tj. v podstatě dva 4000+ v jednom) dosáhnul na hodnotu 636. Při výpočtu využívajícím jen jedno jádro bylo skóre identické se současným Athlonem 64 4000+.
Výrobní prototyp dvoujádrového Athlonu 64
(výrobní čísla byla začerněna, aby nemohl být identifikován zdroj úniku informací)
Podle redaktorů italského magazínu tak dual-core výpočetním výkonem těsně předběhl dokonce dvouprocesorový Opteron 250 se stejnou frekvencí (nevýhodou Opteronu je použití pomalejších registrovaných pamětí) a jen o necelých 8 procent zaostal za nedávno uvedenými dvouprocesorovými Intel Xeony, kdy každý měl 2MB L2 cache a pracoval na 3.6 GHz.
