Dvě nová zařízení DAC pro zachycování CO2 ze vzduchu v Evropě
2.7.2022, Milan Šurkala, aktualita
Systémy zachycování CO2 ze vzduchu a jeho ukládání nebo další zpracování je v poslední době velkým tématem. V Evropě nám vyrostlo jedno nové zařízenípro tento účel v rámci větší továrny a další zahájilo svou stavbu.
Emise oxidu uhličitého jsou zejména v posledních letech obrovským tématem. Pracuje se na projektech, které mají snížit jeho produkci, ale i na zařízeních, které mají odstraňovat už vyprodukované CO2. Tyto systémy nazýváme DAC (Direct Air Capture), jde tedy o jeho zachycování ze vzduchu. V Evropě (na Islandu) takto v minulém září spustili projekt Orca od Climeworks, který má odstranit 4000 tun CO2 ročně. To není nijak závratné číslo. Celosvětově se jeho produkce odhaduje na 36,3 mld. tun za rok 2021. Zachytí tak jen pouhých 0,000001 %. Nová centra sice slibují vyšší výkony, ale ani zde nečekejme nějaké zázraky.
Prvním je otevření nového zařízení v rámci Tata Chemicals Europe (TCE) ve Velké Británii. Vyžádalo si investici 20 mil. liber (575 mil. Kč) a v tomto případě jde o instalaci systému DAC do továrny na sodu, jedlou sodu (ta bude produkována např. pro lékařské účely, konkrétně hemodialýzu) a sůl. Součástí je elektrárna a teplárna a právě emise při výrobě elektrické a tepelné energie bude zachytávat systém DAC, přičemž má jít o 40000 zachycených tun CO2 ročně. Ty nepůjdou do ovzduší a budou navíc využity rovnou jako materiál pro produkci, takže továrna si své materiály pro výrobu získává z vlastních emisí. Podle firmy to má být ekvivalentem odstranění 20 tisíc spalovacích aut ze silnic a celkové emise oxidů uhličitého TCE se tímto sníží o 10 %.
Druhým projektem je další zařízení od společnosti Climeworks. Nové centrum ponese název Mammoth a má mít 9krát větší výkon než Orca. Hovoří se o možnosti odebrat z atmosféry 36 tisíc tun CO2 ročně, přičemž ten bude uložen v podloží, ve kterém má mineralizovat. Hotovo má být za 18 až 24 měsíců, tedy by mohlo spustit svůj provoz v první polovině roku 2024.
Jistě si kladete velmi oprávněnou otázku, zda se to vůbec vyplatí a zda stavba takového centra a jeho napájení energií nakonec nezpůsobí více emisí, než kolik odebere. Nezávislá studie zařízení Climeworks v Hinwil a Hellisheiði ukázala, že se započítáním stavby, provozu i recyklace jejich vlastní emise tvoří v průměru méně než 10 % toho, co odstraní. Přesněji řečeno, v prvním případě je to 85,4 %, ve druhém dokonce 93,1 %. Na každých 100 odstraněných tun CO2 tak druhé zařízení vyprodukuje jen necelých 7 tun emisí oxidu uhličitého a výsledkem je čistá bilance více než 93 odstraněných tun. Předpokládá se, že se v budoucnu podaří srazit emise DAC od Climeworks na pouhá 4 % ve srovnání s tím, co odstraní.
Z emisního hlediska to tedy nevypadá zle. Faktem pochopitelně je, že jedno takové zařízení ani zdaleka nevyváží kvanta továren po celém světě a jeho zachycených 36 tisíc se nemůže ani přiblížit celosvětově vypouštěným 36 miliardám. Odstraní tedy jen 0,0001 %. Další otázkou je pochopitelně cena takového odstraňování. Climeworks plánuje každé 2-3 roky navýšit kapacitu na 5-10násobek a v roce 2030 být schopen odstranit alespoň 1 milion tun CO2 ročně. Tehdy se předpokládá cena okolo 250-300 USD na odstraněnou tunu (dnes je to přes 1000 USD na tunu), dlouhodobým cílem je dostat se k 100-200 USD na tunu. Jde tak o jeden ze způsobů, jak snížit množství CO2 ve vzduchu. Další možností je pochopitelně zajistit, aby ho nebylo tak moc vypouštěno.
