Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty
Chlazení a skříně
Ostatní
Periférie
Procesory
Storage a RAM
Základní desky
O nás  |  Napište nám
Facebook  |  Twitter
Digimanie  |  TV Freak
Svět mobilně  |  Svět audia

Efekt zvaný Ryzen: jak AMD změnilo svět procesorů

, , článek
Efekt zvaný Ryzen: jak AMD změnilo svět procesorů
Není pochyb o tom, že dopad a vliv procesorů Zen na svět x86 je velice silný. Přišel v době, kdy Intel neohroženě stál v jeho čele, jenomže shodou okolností získalo iniciativu právě AMD a Intel musí bojovat všemi prostředky.
Efekt zvaný Ryzen: jak AMD změnilo svět procesorů
V době, kdy společnost AMD vyráběla pro desktopy 32nm procesory FX a 28nm APU, jsme si mohli myslet, že se ze své situace už jen těžko vyhrabe. Neexistovaly žádné zprávy o tom, že by si AMD chystalo novou procesorovou architekturu, klesaly jeho podíly na trhu, přičemž z toho serverového se AMD v podstatě vytratilo a na zájem investorů poukazovala cena akcií firmy, která se dlouhodobě potácela na minimálních hodnotách. 
 
 
V roce 2015 jsme se ale dozvěděli, že AMD dokončilo design zbrusu nové architektury Zen a rázem tu byla naděje, že se Intelu opět vrátí vážná konkurence, kterou pro nás bohužel ztratil s nástupem procesorů AMD FX. Ale samozřejmě se o to zasloužil i on sám, když na trh přišel s úspěšnou architekturou Core, která však po vývoji prvních několika generací ustrnula, jak byl Intel ukolébán marnou snahou firmy AMD konkurovat 32nm procesory. 
 
Velice důležitá zde byla ještě jedna věc, a sice ta, že společnost GlobalFoundries, na jejímž výkonu bylo AMD ještě donedávna přímo závislé, získala od Samsungu licencovanou 14nm výrobní technologii FinFET. Ta představovala velký pokrok oproti 32nm a 28nm rovinným tranzistorům a umožnila firmě AMD smazat značný rozdíl mezi ní a Intelem, který měl v té době ještě podstatnou výhodu. Nikdo nemohl tušit, že tu AMD brzy nejen smaže, ale že bude navíc i ve výhodě, zatímco Intel sám se dostane do problémů. AMD slíbilo nové procesory na rok 2016, což nakonec nedopadlo, ale o moc déle jsme čekat nemuseli. 
 
A co Intel? Ten nás v těchto letech stále ukolébával maximálně čtyřjádrovými desktopovými či mobilními procesory Core. Právě v té době jsme řešili přechod z jeho 22nm technologie FinFET na 14nm technologii, kterou Intel v případě desktopů uvedl pouze dvěma procesory, speciálními modely s výkonnou grafikou Iris Pro. Jeden z nich, a sice Core i7-5775C, jsme si vyzkoušeli v recenzi a ukázalo se, že jeho grafika je opravdu výtečná. Škoda jen, že se nedostala do hlavního proudu. 
 
Intel tak první 14nm desktopovou generaci v podstatě přeskočil, neboť nechtěl vypustit na trh opět 22nm procesory. Později uvedl, že už něco takového nikdy neudělá a my nyní víme, že nemluvil do větru. To bychom ostatně oproti dvěma plánovaným 14nm generacím neznali už šest se sedmou na cestě. 
 
Nicméně jako první opravdovou 14nm desktopovou generaci můžeme brát Skylake-S, která se objevila právě v roce 2015, kdy se jen mlhavě tušilo, co by asi tak mohly nabídnout procesory Zen. Intel přitom konečně použil nový proces, ale jinak nabídl jen mírný pokrok se stále stejným počtem fyzických jader od éry procesorů Core 2 Quad.
 
Core 2 Quad, aneb procesor z roku 2007
 
Když to vezmeme do důsledků a započítáme generaci Kaby Lake, pak za celých 10 let se počet fyzických jader desktopových procesorů Intel vůbec nezměnil. Přibyl Hyperthreading, mírně se zvyšoval výkon na takt i takty samotné a bylo plně integrováno grafické jádro. AMD k ničemu nedonutilo ani uvedením procesorů FX, které sice hlásaly, že mají 8 fyzických jader, ale to šlo spíše považovat za 4 jádra s "takovým lepším SMT". 

Ovšem přicházela změna a ne jedna. 
reklama