ESA

Na Mezinárodní vesmírnou stanici se dostal nový experiment využívající speciální inkubátor, který bude zkoušet, zda nás nemohou nanočástice zbavit volných radikálů v těle. To by mohlo jistě ne přímo zvrátit, ale alespoň trošku zpomalit proces stárnutí těla.

Evropská observatoř Gaia putující vesmírem schovaná za Zemí před svitem Slunce mapuje naše blízké i vzdálené okolí. Dokáže velice přesně určit polohu a stanovit pohyb různých objektů, což jsou i blízké asteroidy. 

Loni na podzim jsme se dozvěděli, že SpaceX získala od NASA certifikaci, která jí umožní vypouštět do vesmíru i ten nejdůležitější náklad. Astronauti to ještě nejsou, ale už nyní se můžeme pobavit o DART Asteroid Impactor. 

Pro někoho možná vysněná práce za pohádkové peníze, ale jistě také značně nezdravá. I proto bude NASA ochotna za 60 dní vleže zaplatit zájemcům 18.500 dolarů. Co si od toho americká agentura slibuje?

Střed galaxie je velice rušné místo, které obsahuje dle nového zjištění i obrovské "rentgenové komíny". Při otázce o jejich vzniku nám tak musí na mysl přijít logický původce, a sice náš často zmiňovaný Sagittarius A*.

Mléčná dráha je obklopena kulovými hvězdokupami, které hrály důležitou roli během měření celkové hmotnosti Mléčné dráhy. Na to se zaměřila ESA a NASA díky svým zařízením Gaia a Hubble. 

Kam se poděla všechna ta voda, to na Marsu kdysi měla být, to je jedna z velkých otázek spojených s touto planetou. Slušný příděl by přitom Mars mohl dosud skrývat, a to v rámci globálního systému. 

Už před více než dvěma roky jsme mluvili o společné misi agentur NASA a ESA, která se týkala návštěvy asteroidu Didymos. Poté ESA z projektu vycouvala, jenomže nyní to vypadá, že její mise AIM je sice pasé, ale přichází něco nového - Hera.

Že by Evropská vesmírná agentura chtěla v polovině 20. let rozjet na Měsíci těžbu ve velkém, o tom se samozřejmě nedá mluvit, ale její robotická mise plánovaná na rok 2025 má za úkol prakticky zkoumat dané možnosti.

European Space Agency (ESA) přichází s novými snímky z Marsu. Jde o dvě velmi působivé fotografie kráteru Korolev, na kterém jde vidět obrovské zamrzlé jezero plné vodního ledu. Pokud chcete wallpaper s fotkou z Marsu, není proč váhat.

Už před lety byl v atmosféře Marsu nalezen metan, což byla zásadní zpráva, protože na Zemi je to plyn spojený s životem. Problém je ten, že evropský Trace Gas Orbiter, který byl sestrojen právě pro sledování marťanské atmosféry, žádný metan nemůže najít.

Vesmírná sonda BepiColombo Mercury je výsledkem spolupráce evropské agentury ESA a japonské JAXA. Míří k Merkuru, na jehož oběžné dráze se má usídlit, a to s využitím dosud nejsilnějšího iontového pohonu, jaký byl kdy vyroben. 

Evropská vesmírná agentura (ESA) při příležitosti 20 let po vypuštění první části Mezinárodní vesmírné stanice přišla s videem, které je vytvořeno z více než 20 tisíc snímků zachycených německým astronautem. Výsledkem je 15minutový záznam.

Základním předpokladem dlouhodobého přežití ve vesmíru je maximální využití a recyklace s sebou vezených zdrojů a také využití místních zdrojů. O té druhé věci jsou pokusy s falešným měsíčním prachem používaným pro 3D tisk. 

Pozemské detektory gravitačních vln se spoléhají na svá dlouhá ramena, ale na povrchu Země to má svá pochopitelná omezení. Co kdybychom ale podobné zařízení vyslali do vesmíru? Právě o tom je projekt LISA. 

Evropský satelit Gravity field and Ocean Circulation Explorer (GOCE) už řadu let neobíhá Zemi, ale jako obvykle se data zkoumají dlouho poté, co jejich autor sám už neexistuje. Co zjistil o nejméně probádaném kontinentu Země?

Evropská ESA a japonská JAXA se spojily v rámci mise BepiColombo, která má za úkol zmapovat planetu Merkur. Vzhledem k extrémním teplotním výkyvům to nebude snadné a snadná nebude ani cesta. 

Měsíc Europa obíhající kolem Jupiteru je jeden z nejzajímavějších cílů Sluneční soustavy. Není vůbec vyloučeno, že se na něm mohl vyvinout jednoduchý život, ovšem ověření této teorie by nemuselo být jednoduché kvůli povrchu Europy. 

Pokud byl asteroid, či dle nejnovějších poznatků spíše kometa ‘Oumuamua mezihvězdný návštěvník, pak v tomto článku budeme moci mluvit o mezigalaktických návštěvnících v podobě hvězd. Objeveni byli díky evropskému satelitu Gaia. 

European Space Agency (ESA) má na oběžné dráze novou družici, a sice Aeolus. Ta bude pomocí svého laseru sledovat počasí, konkrétně pak rychlost větrů vanoucích po celé zeměkouli. Jaký je účel?

NASA by už měla být pomalu ve finále příprav pro vypuštění stále ještě nepojmenovaného roveru Mars 2020, který bude mít za úkol také shromáždit několik desítek vzorků tamní půdy. Úkolem pro evropskou ESA bude dopravit je na Zemi. 

Reálnější obrysy dostala už dlouho uvažovaná mise, jejíž vyústěním by měla být doprava vzorků z planety Mars na Zemi. Na tu kousek Marsu i tak občas spadne, ovšem dané vzorky by měly být dopraveny pokud možno ničím neovlivněny.

Deset let plánování a pak pět let zkoumání zabral projekt Dark Energy Survey, který měl potvrdit či vyvrátit dosavadní kosmologické modely. Nyní tu už máme výsledky, takže jak to celé dopadlo? 

Evropská vesmírná agentura plánuje do roku 2025 zprivatizovat svůj Space Rider, čili malý robotický raketoplán, jenž má vynášet do vesmíru vědecké experimenty a především je bude schopen také vozit zpět na zem. 

Lidé už si za krátký kosmický věk stačili značně zaneřádit oběžnou dráhu, což je problém, který se dosud aktivně neřešil. Dle Evropské vesmírné agentury ale už je opravdu na čase s ním něco dělat, jinak riskujeme mnohé katastrofy.