ESA

Evropská kosmická agentura a Roskosmos se rozhodli odložit start mise ExoMars. Ta se nyní přesouvá na rok 2022, a to jak z důvodů nedostatečného otestování některých systémů, tak i kvůli současné situaci v Evropě, kterou zavinila epidemie COVID-19. 

Naše Slunce v poslední době získalo pozornost, jaké si zaslouží jako naše životadárná hvězda, v jejíž moci je však naší technice i nám samotným pořádně zatopit. Po sondě Parker a Inouye Solar Telescope tu máme příspěvek evropského programu.

Právě dnes jsme se podívali na to, jak satelity Starlink ruší astronomy při pozorování okolního vesmíru, a to konkrétně Magellanových mračen. Jde o označení blízkých galaxií, jež už možná jsou v procesu kolize s naší Mléčnou dráhou. 

Evropská kosmická agentura ESA společně se Švýcary vypustila na oběžnou dráhu Země nový satelit zvaný CHEOPS. Jeho úkolem bude pátrat po cizích planetách, které by mohly mít vhodné podmínky pro život. 

Americká NASA se rozhodla, že přispěje svým dílem k misi ARIEL, kterou připravuje primárně Evropská vesmírná agentura ESA. Mise má startovat v roce 2028 a týkat se bude studia vzdálených exoplanet. 

Exoplaneta K2-18 b obíhá červeného trpaslíka v souhvězdí Lva a nyní se dostala do titulků díky tomu, že jde o vůbec první planetu cizího systému, na které byla detekována voda. A jde navíc o svět, který se nachází v tzv. obyvatelné zóně své hvězdy.

Díky vesmírnému teleskopu Kepler a mapovacímu Gaia jsou k dispozici informace, z nichž se dá odvodit přibližný počet planet jistého typu. A ty říkají, že naše galaxie by měla být domovem pro až 10 miliard planet srovnatelných se Zemí. 

Astronomové Evropské vesmírné agentury hlásí, že se jim poštěstilo pozorovat dosud největší supernovu, a sice SN2016iet. Ta zazářila ze vzdálenosti přibližně miliardy světelných let, a to velice silně. 

Evropská vesmírná agentura by ráda v příštím roce vyslala na Mars svou misi ExoMars, ovšem do té doby bude muset vyřešit problémy s padákem. Již v druhém testu totiž jeho systém neprošel. 

Evropská kosmická agentura pracuje na projektu 3D tisku umělé kůže či kostí. Jejich 3D tiskárna bude určená pro použití ve vesmíru, a to zejména při dlouhých misích na Mars, aby si astronauti mohli poradit se zraněním. 

Vědci přišli se zajímavým modelem, který se týká toho, jak by lidstvo vybavené příslušnými technologiemi mohlo rozšiřovat po naší vlastní galaxii. Ukazuje se, že tento způsob je určen strukturou celé galaxie, což není zrovna překvapivé. 

Evropská vesmírná agentura připravuje svého "vesmírného jezdce" jak označuje loď, která je navrhována s účelem opětovného použití. Určena bude pro rakety Ariane a Vega a připravena má být do několika let. 

Vzdálené galaxie se od nás obvykle vzdalují, jak lze v principu snadno zjistit pomocí Dopplerova jevu. Proto je pro astronomy velice zajímavá Messier 90, spirální galaxie, která se k nám dle modrého posuvu naopak přibližuje. 

Elon Musk dle svých vyjádření rozhodně počítá s tím, že vyšle na Mars dobrodruhy obeznámené s vysokým nebezpečím, které taková cesta skrývá. Agentury ESA či NASA už musí být zdrženlivější. 

Na Mezinárodní vesmírnou stanici se dostal nový experiment využívající speciální inkubátor, který bude zkoušet, zda nás nemohou nanočástice zbavit volných radikálů v těle. To by mohlo jistě ne přímo zvrátit, ale alespoň trošku zpomalit proces stárnutí těla.

Evropská observatoř Gaia putující vesmírem schovaná za Zemí před svitem Slunce mapuje naše blízké i vzdálené okolí. Dokáže velice přesně určit polohu a stanovit pohyb různých objektů, což jsou i blízké asteroidy. 

Loni na podzim jsme se dozvěděli, že SpaceX získala od NASA certifikaci, která jí umožní vypouštět do vesmíru i ten nejdůležitější náklad. Astronauti to ještě nejsou, ale už nyní se můžeme pobavit o DART Asteroid Impactor. 

Pro někoho možná vysněná práce za pohádkové peníze, ale jistě také značně nezdravá. I proto bude NASA ochotna za 60 dní vleže zaplatit zájemcům 18.500 dolarů. Co si od toho americká agentura slibuje?

Střed galaxie je velice rušné místo, které obsahuje dle nového zjištění i obrovské "rentgenové komíny". Při otázce o jejich vzniku nám tak musí na mysl přijít logický původce, a sice náš často zmiňovaný Sagittarius A*.

Mléčná dráha je obklopena kulovými hvězdokupami, které hrály důležitou roli během měření celkové hmotnosti Mléčné dráhy. Na to se zaměřila ESA a NASA díky svým zařízením Gaia a Hubble. 

Kam se poděla všechna ta voda, to na Marsu kdysi měla být, to je jedna z velkých otázek spojených s touto planetou. Slušný příděl by přitom Mars mohl dosud skrývat, a to v rámci globálního systému. 

Už před více než dvěma roky jsme mluvili o společné misi agentur NASA a ESA, která se týkala návštěvy asteroidu Didymos. Poté ESA z projektu vycouvala, jenomže nyní to vypadá, že její mise AIM je sice pasé, ale přichází něco nového - Hera.

Že by Evropská vesmírná agentura chtěla v polovině 20. let rozjet na Měsíci těžbu ve velkém, o tom se samozřejmě nedá mluvit, ale její robotická mise plánovaná na rok 2025 má za úkol prakticky zkoumat dané možnosti.

European Space Agency (ESA) přichází s novými snímky z Marsu. Jde o dvě velmi působivé fotografie kráteru Korolev, na kterém jde vidět obrovské zamrzlé jezero plné vodního ledu. Pokud chcete wallpaper s fotkou z Marsu, není proč váhat.

Už před lety byl v atmosféře Marsu nalezen metan, což byla zásadní zpráva, protože na Zemi je to plyn spojený s životem. Problém je ten, že evropský Trace Gas Orbiter, který byl sestrojen právě pro sledování marťanské atmosféry, žádný metan nemůže najít.

Vesmírná sonda BepiColombo Mercury je výsledkem spolupráce evropské agentury ESA a japonské JAXA. Míří k Merkuru, na jehož oběžné dráze se má usídlit, a to s využitím dosud nejsilnějšího iontového pohonu, jaký byl kdy vyroben. 

Evropská vesmírná agentura (ESA) při příležitosti 20 let po vypuštění první části Mezinárodní vesmírné stanice přišla s videem, které je vytvořeno z více než 20 tisíc snímků zachycených německým astronautem. Výsledkem je 15minutový záznam.

Základním předpokladem dlouhodobého přežití ve vesmíru je maximální využití a recyklace s sebou vezených zdrojů a také využití místních zdrojů. O té druhé věci jsou pokusy s falešným měsíčním prachem používaným pro 3D tisk. 

Pozemské detektory gravitačních vln se spoléhají na svá dlouhá ramena, ale na povrchu Země to má svá pochopitelná omezení. Co kdybychom ale podobné zařízení vyslali do vesmíru? Právě o tom je projekt LISA. 

Evropský satelit Gravity field and Ocean Circulation Explorer (GOCE) už řadu let neobíhá Zemi, ale jako obvykle se data zkoumají dlouho poté, co jejich autor sám už neexistuje. Co zjistil o nejméně probádaném kontinentu Země?