ESA

Mise Solar Orbiter vznikla díky spolupráci mezi evropskou ESA a americkou NASA a je primárně zaměřená na zkoumání jevů souvisejících se Sluncem. Nyní ale sonda úspěšně proletěla okolo Venuše a při té příležitosti nasbírala cenná data.

Už za dva měsíce přistane na Marsu rover Perseverance a jeho hladké přistání je základním předpokladem pro to, aby mohla být připravena mise Mars Sample Return (MSR). Ta totiž spočívá v přivezení vzorků, které Perseverance postupně připraví. 

O problému s vesmírným smetím se zatím spíše jen mluví a mezitím se na oběžnou dráhu dostávají bezprecedentní počty nových satelitů, o což se v poslední době zasloužila především společnost SpaceX. Co na to evropská ESA?

Americká agentura NASA a evropská ESA stvrzují svou spolupráci, která se bude týkat amerického programu Artemis a stanice Gateway. Jde tak o Měsíc, ale i o přípravy na budoucí mise na Mars. 

NASA se vrací na Měsíc, a tak bylo rozhodnuto, že se vrátí i staré jednoduché logo této vesmírné agentury. Jde o "červí" logo, které bylo používáno až do roku 1992, ovšem éru Apolla nezažilo. 

Solar Orbiter vzniklý spoluprací mezi evropskou ESA a americkou NASA poslal zpět na Zemi první data a mezi nimi i snímky Slunce, které byly pořízeny z doposud nejkratší vzdálenosti. Pořízeny byly v ultrafialovém spektru, a odhalují tak především korónu.

NASA a ESA ohlášují pozoruhodný nález, který se podařil především díky Neil Gehrels Swift Observatory. Jde o neutronovou hvězdu Swift J1818.0−1607, kterou se podařilo zachytit ve věku pouhých 240 let. 

Už celých 30 let sleduje okolní vesmír Hubbleův dalekohled, který nám přinesl do té doby nevídané snímky a i díky nim si zasloužil nejeden servisní zásah pro prodloužení jeho životnosti. 

Záměr dopravit vzorky půdy a hornin přímo z povrchu Marsu tu je už řadu let a letos bude proveden první praktický krok pro jeho uskutečnění. Startovat bude rover Perseverance, jehož úkolem bude právě i sběr oněch vzorků. A co bude dál?

Evropská kosmická agentura a Roskosmos se rozhodli odložit start mise ExoMars. Ta se nyní přesouvá na rok 2022, a to jak z důvodů nedostatečného otestování některých systémů, tak i kvůli současné situaci v Evropě, kterou zavinila epidemie COVID-19. 

Naše Slunce v poslední době získalo pozornost, jaké si zaslouží jako naše životadárná hvězda, v jejíž moci je však naší technice i nám samotným pořádně zatopit. Po sondě Parker a Inouye Solar Telescope tu máme příspěvek evropského programu.

Právě dnes jsme se podívali na to, jak satelity Starlink ruší astronomy při pozorování okolního vesmíru, a to konkrétně Magellanových mračen. Jde o označení blízkých galaxií, jež už možná jsou v procesu kolize s naší Mléčnou dráhou. 

Evropská kosmická agentura ESA společně se Švýcary vypustila na oběžnou dráhu Země nový satelit zvaný CHEOPS. Jeho úkolem bude pátrat po cizích planetách, které by mohly mít vhodné podmínky pro život. 

Americká NASA se rozhodla, že přispěje svým dílem k misi ARIEL, kterou připravuje primárně Evropská vesmírná agentura ESA. Mise má startovat v roce 2028 a týkat se bude studia vzdálených exoplanet. 

Exoplaneta K2-18 b obíhá červeného trpaslíka v souhvězdí Lva a nyní se dostala do titulků díky tomu, že jde o vůbec první planetu cizího systému, na které byla detekována voda. A jde navíc o svět, který se nachází v tzv. obyvatelné zóně své hvězdy.

Díky vesmírnému teleskopu Kepler a mapovacímu Gaia jsou k dispozici informace, z nichž se dá odvodit přibližný počet planet jistého typu. A ty říkají, že naše galaxie by měla být domovem pro až 10 miliard planet srovnatelných se Zemí. 

Astronomové Evropské vesmírné agentury hlásí, že se jim poštěstilo pozorovat dosud největší supernovu, a sice SN2016iet. Ta zazářila ze vzdálenosti přibližně miliardy světelných let, a to velice silně. 

Evropská vesmírná agentura by ráda v příštím roce vyslala na Mars svou misi ExoMars, ovšem do té doby bude muset vyřešit problémy s padákem. Již v druhém testu totiž jeho systém neprošel. 

Evropská kosmická agentura pracuje na projektu 3D tisku umělé kůže či kostí. Jejich 3D tiskárna bude určená pro použití ve vesmíru, a to zejména při dlouhých misích na Mars, aby si astronauti mohli poradit se zraněním. 

Vědci přišli se zajímavým modelem, který se týká toho, jak by lidstvo vybavené příslušnými technologiemi mohlo rozšiřovat po naší vlastní galaxii. Ukazuje se, že tento způsob je určen strukturou celé galaxie, což není zrovna překvapivé. 

Evropská vesmírná agentura připravuje svého "vesmírného jezdce" jak označuje loď, která je navrhována s účelem opětovného použití. Určena bude pro rakety Ariane a Vega a připravena má být do několika let. 

Vzdálené galaxie se od nás obvykle vzdalují, jak lze v principu snadno zjistit pomocí Dopplerova jevu. Proto je pro astronomy velice zajímavá Messier 90, spirální galaxie, která se k nám dle modrého posuvu naopak přibližuje. 

Elon Musk dle svých vyjádření rozhodně počítá s tím, že vyšle na Mars dobrodruhy obeznámené s vysokým nebezpečím, které taková cesta skrývá. Agentury ESA či NASA už musí být zdrženlivější. 

Na Mezinárodní vesmírnou stanici se dostal nový experiment využívající speciální inkubátor, který bude zkoušet, zda nás nemohou nanočástice zbavit volných radikálů v těle. To by mohlo jistě ne přímo zvrátit, ale alespoň trošku zpomalit proces stárnutí těla.

Evropská observatoř Gaia putující vesmírem schovaná za Zemí před svitem Slunce mapuje naše blízké i vzdálené okolí. Dokáže velice přesně určit polohu a stanovit pohyb různých objektů, což jsou i blízké asteroidy. 

Loni na podzim jsme se dozvěděli, že SpaceX získala od NASA certifikaci, která jí umožní vypouštět do vesmíru i ten nejdůležitější náklad. Astronauti to ještě nejsou, ale už nyní se můžeme pobavit o DART Asteroid Impactor. 

Pro někoho možná vysněná práce za pohádkové peníze, ale jistě také značně nezdravá. I proto bude NASA ochotna za 60 dní vleže zaplatit zájemcům 18.500 dolarů. Co si od toho americká agentura slibuje?

Střed galaxie je velice rušné místo, které obsahuje dle nového zjištění i obrovské "rentgenové komíny". Při otázce o jejich vzniku nám tak musí na mysl přijít logický původce, a sice náš často zmiňovaný Sagittarius A*.

Mléčná dráha je obklopena kulovými hvězdokupami, které hrály důležitou roli během měření celkové hmotnosti Mléčné dráhy. Na to se zaměřila ESA a NASA díky svým zařízením Gaia a Hubble. 

Kam se poděla všechna ta voda, to na Marsu kdysi měla být, to je jedna z velkých otázek spojených s touto planetou. Slušný příděl by přitom Mars mohl dosud skrývat, a to v rámci globálního systému.