Evropský parlament hlasoval na podporu Edwarda Snowdena
30.10.2015, Jan Vítek, aktualita
Spojené státy mají stále jasno. Edward Snowden by měl opustit Rusko a ve své domovině čelit svým obviněním, ovšem Evropský parlament se svou většinou postavil na Snowdenovu stranu a vyzval členské země, ať mu poskytnou azyl.
Pokud nemáte potuchy, o co v tomto případě jde, pak Edward Snowden je bývalý pracovník amerických služeb NSA a CIA, díky němuž vyšly na světlo světa informace o celosvětovém sledování elektronické komunikace včetně té telefonní. Šlo o tajné vládní programy Prism a Tempora, o nichž Snowden v roce 2013 předal v Hong-Kongu informace americké verzi listu The Guardian. Snowden poté kvůli zrušenému pasu uvázl na letišti v Moskvě a v Rusku nakonec získal dočasný tříletý azyl, který by mu tak měl vypršet v srpnu příštího roku. Pokud by se dostal do rukou amerických úřadu, hrozí mu exemplární trest za vyzrazení tajných informací, však je jasné, že američané na něj mají pifku.
Nyní se ale Evropský parlament postavil na Snowdenovu stranu a doporučil členským zemím Evropské unie, aby mu poskytly azyl a zabránily jeho vydání zpět do Spojených států. Toto velice těsné hlasování, v němž bylo 285 poslanců pro a 281 proti, však není pro nikoho závazné a jedná se toliko o doporučení, které státy mohou klidně ignorovat. Sám Snowden to označil za vstřícné a přátelské gesto, které však pro americké orgány nic neznamená. Bylo by tedy zajímavé zjistit, jak by nyní zafungovaly mechanismy o vydávání hledaných osob, ovšem je zřejmé, že Snowden se je nechystá testovat.
Krom zmíněného hlasování Evropského parlamentu proběhlo nedávno ještě jedno. Většina poslanců podpořila myšlenku, že se nedostatečně podporují a zabezpečují občanská základní práva týkající se masového elektronického dohledu, nad nímž neexistuje dostatečná kontrola. V tomto hlasování bylo pro 342 a proti 274 poslanců. V konečném vyjádření Evropský parlament vyjádřil znepokojení nad tím, jaké zákony prosazují některé členské země. Tyto zákony se týkají především nových oprávnění výzvědných služeb a represivních složek, které dostaly další možnosti dohledu nad obyvatelstvem. Například v současnosti chce britská policie dostat možnost bez povolení sledovat online aktivitu každého jednotlivého uživatele internetu ve Spojeném království a včetně historie z jeho prohlížeče. Není divu, že Evropský parlament označil za zvlástě problematickou právě Velkou Británii vedle Holandska a Německa.
Zdroj: KitGuru
Nyní se ale Evropský parlament postavil na Snowdenovu stranu a doporučil členským zemím Evropské unie, aby mu poskytly azyl a zabránily jeho vydání zpět do Spojených států. Toto velice těsné hlasování, v němž bylo 285 poslanců pro a 281 proti, však není pro nikoho závazné a jedná se toliko o doporučení, které státy mohou klidně ignorovat. Sám Snowden to označil za vstřícné a přátelské gesto, které však pro americké orgány nic neznamená. Bylo by tedy zajímavé zjistit, jak by nyní zafungovaly mechanismy o vydávání hledaných osob, ovšem je zřejmé, že Snowden se je nechystá testovat.
Krom zmíněného hlasování Evropského parlamentu proběhlo nedávno ještě jedno. Většina poslanců podpořila myšlenku, že se nedostatečně podporují a zabezpečují občanská základní práva týkající se masového elektronického dohledu, nad nímž neexistuje dostatečná kontrola. V tomto hlasování bylo pro 342 a proti 274 poslanců. V konečném vyjádření Evropský parlament vyjádřil znepokojení nad tím, jaké zákony prosazují některé členské země. Tyto zákony se týkají především nových oprávnění výzvědných služeb a represivních složek, které dostaly další možnosti dohledu nad obyvatelstvem. Například v současnosti chce britská policie dostat možnost bez povolení sledovat online aktivitu každého jednotlivého uživatele internetu ve Spojeném království a včetně historie z jeho prohlížeče. Není divu, že Evropský parlament označil za zvlástě problematickou právě Velkou Británii vedle Holandska a Německa.
Zdroj: KitGuru
