Gelsinger chce v příští dekádě předehnat Mooreův zákon
1.11.2021, Jan Vítek, aktualita
Šéf Intelu Patrick Gelsinger už před svým letošním nástupem do funkce nešetřil optimistickými proklamacemi a v nedávném rozhovoru pro PC World to nebylo jiné. Mluvil dokonce o "super Mooreově zákoně" a vybudování nového náskoku.
Intel se ostatně nedávno pochlubil, že lepší než očekáváný výkon čipů Ponte Vecchio umožní zdvojnásobit výkon superpočítače Aurora na 2 ExaFLOPS, ovšem především chci připomenout slib přinést hardware pro superpočítače s výkonem v řádu ZettaFLOPS do roku 2027. Čili během cca šesti let by měl Intel zvýšit výkon těchto systémů rovnou o tři řády a nyní se od Gelsingera dozvídáme, že to skutečně myslí vážně.
Během příští dekády tak Gelsinger očekává, že Intel přinejmenším dokáže udržet Mooreův zákon v platnosti, pokud jej spíše rovnou svým tempem nedokáže předehnat, což bude znamenat i to, že Intel opět předhoní svou konkurenci podobně jako v době nástupu jeho 22nm a 14nm procesů. To se teprve ukáže a nyní je zcela zřejmé především to, že Intel má co dohánět.
O konkurenci Intelu a vývoji jeho výrobních procesů toho bylo letos ostatně namluveno už dost a v kostce lze říci, že konkurence by měla být dle slibu Gelsingera pokořena někdy v letech 2024/2025 a za tím bude stát jednak rychlý vývoj nových generací procesů (Intel 4, 3, 18A, atd.), ale také to, že by měl získat přednost při odběru teprve chystaných strojů pro EUVL s vysokým NA koeficientem, které umožní tvořit ještě menší struktury.
Gelsinger nyní zdůraznil a zopakoval, že dle jeho názoru Intel nyní předvede ve vývoji výrobních procesů takové tempo, s nímž jeho konkurence nedokáže držet krok. Mooreův zákon je také dle šéfa Intelu "zdravý a spokojený" a aktuální předpoklad je ten, že tento zákon zůstane v platnosti a Intel jej možná během příštích deseti let ještě předežene. Zmínil přitom i termín "super Moore's Law" a to, že Intel nepřestane ve vývoji, dokud "nevyčerpá periodickou tabulku prvků".
Pokud ale odložíme stranou velkohubá prohlášení, je třeba uznat, že možnosti, jak stanovené cíle splnit, tu nejspíše jsou. Krom zmíněných High-NA strojů pro EUVL Intel počítá s přechodem na tzv. Ribbon FET, čili nový typ tranzistorů a vedle toho nám v poslední době ukazuje, že začíná sklízet ovoce vývoje nových technologií pouzdření a zvláště ty by se mohly ukázat jako to nejvýznamnější pro další pokrok. Nicméně své Ribbon FET (MBCFET či prostě GAAFET) budou mít i soupeři Intelu stejně jako v případě pouzdření, takže otazníky se pohybují spíše nad novou generací EUV strojů, která by Intelu opravdu mohla poskytnout velice významnou výhodu. Ale samozřejmě jde i o to, že vývoj je vždy nejistý a může přinést neočekávané překážky, což se týká bez výjimky všech.